Almanach slovenského dokumentárneho filmu je výročnou textovou stopou festivalu dokumnetárneho filmu, vytvára priestor pre autorské texty reflektujúce vybrané vybrané témy či fenomény z dejín i súčasnosti slovenskej dokumentaristiky, a zároveň pripomína jej najvýraznejšie udalosti a napredovanie.

Zborník \'Béla Balázs - chvála filmového umenia\' tvorí súbor príspevkov z 12. ročníka česko-slovenskej filmologickej konferencie, ktorá sa konala v dňoch 22. až 25. októbra 2009 v Levoči. Hlavnou témou pravidelného výročného stretnutia českých a slovenských filmových historikov a teoretikov bolo dielofilmového tvorcu a zároveň priekopníka filmovej teórie prvej polovice 20. storočia Bélu Balásza (1884-1949).

Skôr než existovali kamery, filmové kulisy či Hollywood... bolo svetlo. Dejiny filmovej tvorby sú dejinami veľkých technických inovácií a umeleckého majstrovstva.

Třetí díl mimořádné obrazové historie českého filmu zachycuje válečná léta 1939-1945. Dozvíte se, proč v době světové války vznikala umělecky nejzdařilejší díla.

Až do 19. století byl čas obvykle vnímán jako kontinuální proud, živel, jehož plynutí prakticky nedokážeme ovlivnit. Nástup kapitalistické modernity spojený s jeho racionalizací a vynález fotografie, která jej dokázala zastavit, však radikálně proměnily způsob, jakým se k času vztahujeme. Mary Ann Doaneová, profesorka Kalifornské univerzity v Berkeley a autorka průkopnických studií věnovaných problematice

Zborník Súčasné filmové teórie 2 s podnázvom Metódy a prístupy sa venuje audiovizuálnym reprezentáciám reality, fixovaniu spoločenskej a individuálnej pamäti v audiovizuálnych dielach a zmenám ich „čítania“ podľa rodového, historického a žánrového kľúča.

Kniha Tajné dveře do reality je čtenářsky přístupným úvodem do tvorby a základních témat deseti zásadních filmařek a filmařů současnosti. Výběr tvoří stále aktivní, svébytní tvůrci ze tří kontinentů, kteří za sebou už stihli nechat výraznou inspirativní stopu.

V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa.

Kniha přináší možnost seznámit se se slavným režisérem očima lidí, kteří měli to štěstí s ním spolupracovat, anebo s ním nějaký čas pobýt napříč dekádami celého jeho života. Převážnou část tvoří vzpomínky Radima Kratochvíla, nevlastního bratra Petra a Matěje Formanů a syna herečky Věry Křesadlové-Formanové, na jejich více než třicetileté setkávání.

Jedinečný životní příběh divadelního umělce, který se jako první z českých herců ve dvacátých let uchytil a uspěl v Hollywoodu. Dosud nepublikované vzpomínky operního a operetního pěvce Antonína Vaverky (1868–1937) přibližují osudy herce, který se ve svých 52 letech vydal zkusit štěstí v Americe.

Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě. Založen byl za zcela mimořádných okolností během druhé světové války a po další desetiletí existoval ve strukturách zestátněného filmového průmyslu, kontrolovaného komunistickým režimem.

Soubor čtyř studií věnovaný jednomu z raných děl československé nové vlny – středometrážnímu snímku Pavla Juráčka a Jana Schmidta \"Postava k podpírání\". Kniha je vlastně polemikou se zažitým pohledem na film jako na dílo inspirované poetikou tvorby Franze Kafky, a to ať už rozborem jeho osobních názorů vyjadřovaných v soukromí (deníky, zápisky) či veřejně (eseje, články), nebo sledováním vývoje předlohy

Vznik citové vazby mezi dvěma ženami, kterým osud dopřál strávit spolu jen několik dní. Vývoj vzájemné důvěry a odhalování nitra.

Autor v netradičných profiloch predstavuje Vlada Kubenku, Pavla Sýkoru, Pavla Branka, Ilju Zeljenku, Jozefa Jablonického, Alexandra Strelingera, Marcelu Plítkovú-Jurovskú, Otakara Krivánka a Štefana Kamenického. Z úvodu autora: V tejto chvíli som jeden z mála priamych svedkov diania v slovenskom dokumente na konci päťdesiatych a v šesťdesiatych rokoch minulého storočia.

Soubor příspěvků se pokouší zachytit společné kulturní kořeny čtyřúhelníku kinematografií Polska,Maďarska a Česko/Slovenska od konce 2. světové války až po současnost. Sleduje styčné výchozí body: podobnou historickou zkušenost, témata a motivy i s přesahy do okolních zemí.

František Vláčil, český filmový režisér, malíř a grafik. Jeho filmová tvorba vyniká expresivní obrazovou formou a hlubokým filozofickým podtextem, který je zdůrazněn dramatičností a výraznou psychologií hrdinů (Holubice, Markéta Lazarová, Údolí včel, Adelheid, Dým bramborové natě, Stíny horkého léta, Koncert na konci léta, Hadí jed, Stín kapradiny, Mág.). V roce 1995 získal Českého lva za celoživotní

Z doslovu Vladimíra Novotného: (...) Pro nepřehlédnutelnou tvůrčí osobnost Pavla Melounka se nesnadno hledá souhrnné a výstižné pojmenování. Byl to nejenom filmový producent, ale i filmový novinář, filmový kritik, filmový organizátor, filmový kumštýř, nikoli v poslední řadě rovněž filmový herec.

Kniha o podtextech - zhruba tak bychom asi mohli nazvat „kulturologický sborník“ Hlídka jako symptom, věnovaný fenoménu Lukjaněnkových Hlídek, respektive filmům, které podle úspěšné Lukajněnkovy „hlídkové“ řady vznikly. Většina přispívajících estetiků, sociologů, psychologů a filmových vědců se přitom zabývá ideologickou výbavou, kterou Lukjaněnkovým prózám tu právem, tu spíše sporně připisují.

Eseje slovenského literárneho historika, kritika a publicistu, ktoré sú subjektívnymi odozvami na jedinečné filmové i prozaické dielo Ingmara Bergmana.