Čtyři filmoví tvůrci, kteří svým dílem významně zasáhli do vývoje evropské kinematografie druhé poloviny dvacátého století: Fellini, Antonioni, Bergman a Saura. A čtyři herečky interpretující v jejich filmech ženské postavy, které v určitém údobí byly současně i jejich životními partnerkami: Masinová, Vittiová, Ullmannová a Chaplinová.

Miloš Schmiedberger je uznávaný fotograf, kterému pózoval například Karel Gott, prezident George H.W. Bush, Jan Pivec a mnoho dalších. Jeho srdcovou záležitostí však po celý život byla filmová fotografie.

Jedinečný životní příběh divadelního umělce, který se jako první z českých herců ve dvacátých let uchytil a uspěl v Hollywoodu. Dosud nepublikované vzpomínky operního a operetního pěvce Antonína Vaverky (1868–1937) přibližují osudy herce, který se ve svých 52 letech vydal zkusit štěstí v Americe.

Hudebníci, spisovatelé, fotografové, skladatel – kniha inspirativních rozhovorů napříč uměním. Jako určitý spojník všech zpovídaných, mezi nimiž je např.

Drtivá většina filmové literatury se zabývá díly klasického filmového kánonu, přelomovými snímky mainstreamové (žánrové) produkce či tzv. artovými filmy. Tato kniha je pokusem vykročit mimo toto tradiční pole, mezi díla považovaná za braková, pokleslá, vulgární, drastická určená pro otrlého diváka, která si ale někdy právě díky svým opovrhovaným vlastnostem vydobyla status kultovních děl.

Kolektivní monografie Film a dějiny 7 zkoumá vztah propagandy a filmu/televize (1918–1989). Po úvodním oddílu zaměřeném na dějiny (a samotný pojem) propagandy následují případové kapitoly, které se programově vyhýbají notoricky známým tématům, příkladům sovětské a nacistické filmové propagandy, nebo se je pokoušejí nahlížet z jiné perspektivy: Distribuce a recepce sovětské klasiky/propagandy (Ejzenštejnových

Třetí svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra zahrnuje jeho deníky z let 1959–74, tedy z doby, kdy vznikly jeho filmy, k nimž nejen napsal scénář, ale které také režíroval: Postava k podpírání (1963), Každý mladý muž (1965) a Případ pro začínajícího kata (1969). Jsme zde svědky jeho dramatických životních a tvůrčích peripetií v kontextu společenských a politických

Pojďte se dozvědět, co vše se muselo stát, než vznikl první celovečerní animovaný film. Budeme si vyprávět příběhy od Leonarda Da Vinciho až po Lotte Reinigerovou.

Vzhledem k prudkému rozvoji digitálních filmových technologií a průniku moderních technologií do sféry multumédií a internetové sítě je publikace Kamera! běží...potřebná a nanejvýš aktuální. Dnes je možné za odpovídající cenu disponovat profesionální filmovou technikou a točit filmy, klipy, reklamní a zpravodajské spoty pro potřeby místních médií a veřejného internetu.

Vysoká škola múzických umení vydala kolektívnu monografiu Nový slovenský film. Produkčné, estetické, distribučné a kritické východiská (zostavili Katarína Mišíková a Mária Ferenčuhová). Publikácia systematicky analyzuje vývoj slovenskej kinematografie posledných rokov v oblasti hraného, dokumentárneho, animovaného a študentského filmu, ako aj filmovej distribúcie a kritickej reflexie.

Unikátní biografie světově proslulého česko-britského herce. Strhující příběh pražského herce, který se prosadil v anglosaském filmovém průmyslu tak, jako doposud nikdo z českých rodáků předním ani po něm.

Norma, normativita, normalizace… Seriály Nemocnice na kraji města a Sanitka se staly v době svého vysílání fenoménem televizní tvorby a na české obrazovky se vrátily s novými epizodami i po revoluci. David Nachlinger poukazuje na způsoby, jak se producenti dokázali vypořádat s povinným zahrnutím komunistické propagandy do životů doktorů a saniťáků a jak i po pětadvaceti letech přilákali diváky, kteří

Juraj Török (Žilina, 1931), kňaz, kameraman, mystik, no predovšetkým osobnosť a nadovšetko človek. Človek par exellence, chodiaca dobrota, neha, čarovná harmónia.

Soubor filmových recenzí, které vycházely v letech 2004–2011 v revue Prostor, je doplněn o několik textů dosud nepublikovaných. Autorka se věnuje dílům patřícím do zlatého fondu kinematografie (od Antonioniho, Tarkovského či Saury) i současné produkci, z níž si vybírá nejen filmy uznávaných režisérů (Lynch, Spielberg, von Trier, Scott, Cronenberg, Kolski, Kim Ki-duk, Wong Kar-wai), ale i filmy méně

Kolektivní monografie, jejímž tématem je proslulý film režiséra F. Vláčila \'Marketa Lazarová\', poskytla prostor pro nové zhodnocení tohoto snímku z pohledu znalců z nejrůznějších oborů, kteří analyzovali jeho různé stránky - domácí a zahraniční recepce, film a literární předloha, film a dějiny, hudba a zvuk, střihová skladba, širokoúhlý formát,gender apod. Obsahuje také dokumentární část, která podle

Kniha významného slovenského filmového teoretika, ktorý je známy aj svojimi teoretickými prácami z oblasti fotografickej tvorby.

V úvodu knihy zachycuje autor krátkou etapu pražského jara a úspěchy, jichž se domácím filmařům podařilo v této době dosáhnout nejen přímo na poli uměleckém, ale i v širší oblasti společenské. Popisuje, jak konkrétně se vpád okupačních armád a následné změny ve vedení strany a státu podepsaly na filmové výrobě – věnuje se řadě tzv. „trezorových“ filmů, které už ve své době nesměly být uvedeny do kin,

Dejiny českej a slovenskej kinematografie sa začínajú písať od počiatku filmu vôbec: už pol roka po prvej filmovej projekcii bratov Lumiérovcov v júli 1896 sa totiž premietalo aj v Čechách a v roku 1898 vznikli aj prvé pôvodné české snímky, dokumentárne i hrané. Cesta československého filmu od amatérizmu k profesionalite, od nemých filmov k zvukovým, od úplných začiatkov cez novú vlnu až k druhému

Výtvarník, fotograf, prozaik a teoretik Václav Zykmund (1914–1984) byl významnou osobností českého i moravského kulturního života. Letos to bude 110 let od jeho narození a 40 let od úmrtí.