Pojem „světový názor“ je v současných českých humanitních vědách spojován především s pojmem „ideologie“, ba dokonce je s ním ztotožňován – přičemž „ideologií“ se zpravidla myslí normalizační podoba marxismu-leninismu. Avšak historie pojmu ve skutečnosti začíná pravděpodobně už v Kantově Kritice soudnosti (1790). Fascinující dějiny daného konceptu pak pokračují různými specifickými aktualizacemi například

Předložený výbor, který z francouzských a latinských originálů přeložil a úvodními poznámkami opatřil Jan Palkoska, nabízí reprezentativní průřez těmi z Leibnizových filosofických textů, které lze považovat za zásadní pro náležité porozumění jak základům, tak i některým z ústředních motivů Leibnizova vrcholného myšlení v oblastech logické sémantiky, metodologie, metafyziky a přírodní filosofie. Jednotlivá

Predložená práca nadväzuje na monografie Úvod do metodológie spoločenských vied (2011) a Empirické a teoretické postupy spoločenských vied (2014), ktoré autor napísal v spoluautorstve s prof. J. Viceníkom.

Rudolf Bahro (1935–1997) byl jedním z nejvýznamnějších marxistických kritiků společenského zřízení Sovětského svazu a jeho satelitů. Knihu Alternativa (1. vydání 1977) napsal jako řadový občan východního Německa na základě zážitku z potlačení pražského jara.

Může se fenomenologická filosofie zabývat otázkou spásy v křesťanském smyslu? A pokud ano, pak jakým způsobem?

Jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona.

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha. Filosofie musí získat charakter skutečného prožitku; kosmologie má obsáhnout i člověka; náboženství nemá být jen vírou, ale i poznáním.

Autor šiestich esejí hľadá v antických textoch inšpirácie pre súčasné myslenie a pre spôsob života moderného človeka.. Zameriava sa na vybraných autorov gréckej a rímskej antiky (Porfyrios, Plutarchos, Seneca, Maecus Minucius Felix) a na staré indické filozofické a náboženské texty. Hlavné témy sú vegetariánstvo (názor, ktorý má v Európe i mimo nej tisícročnú tradíciu), táranie ako neschopnosť zmysluplnej

„Vedecká ideológia je evidentne nepochopením metodologických požiadaviek a pracovných možností vedy,“ píše v knihe Ideológia a racionalita v dejinách vied o živote francúzsky filozof vedy a lekár Georges Canguilhem, žiak Gastona Bachelarda a učiteľ Michela Foucaulta. Popritom si kladie aj ďalšie otázky: Čo sú vedecké ideológie a ako sa líšia od antivedy, povery či pseudovedy?

Tato útlá knížka obsahuje soubor výroků známého českého guru a duchovního mistra Josefa Veselého.Autor se zde ve snaze pomoci hledajícím na jejich cestě zabývá řadou spirituálních témat.

Autorka ponúka v tejto vysokoškolskej učebnici základy filozofických poznatkov o človeku.

MUDr. Pavol Strauss (1912 - 1994) vynoril sa ako nový, pozoruhodný autor po druhej svetovej vojne. Svojimi originálnymi knihami sa hneď zaradil medzi slovenskú literárnu a mysliteľskú elitu.

Na jedné straně podivné události, na straně druhé palčivé problémy z humorného nadhledu. Tato poutavě napsaná biografie představuje životní cestu jedné mimořádné ženy, jež se nejrůznějším způsobem společensko-politicky angažovala, a přitom trpěla rozervaností své doby.

Autorka vynikajúceho románu Zdroj bola zároveň tvorivou filozofkou. Filozofia objektivizmu je založená na dôležitosti rozumu a racionálnom záujme o samého seba.

Šestnásta kniha latinsko-českého vydania základnej stredovekej encyklopédie vedomostí pojednáva o drahých kameňoch, kovoch a horninách.

Kniha vedca, ktorého práca sa zameriava na problematiku umelej inteligencie. Jej aktuálnosť je v autorovom dôraze na nevyhnutnosť interkultúrnych konfrontácií ako hybnej sily kultúrneho pohybu.

V monografické studii Dobro a ctnost pohledem etických a náboženských koncepcíjsou jednotlivé kapitoly vykresleny jako tematické portréty vybraných myslitelů, z nichž krystalizuje jasnější představa o tom, jak se etika jako filosofický obor konstituovala v průběhu dějin západní filosofie a jak se její klíčové termíny dobro a ctnoststaly centrem její pozornosti. Leitmotivem studie, jak už bývá v této

Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru. Tématem knihy jsou teze tzv. přirozeného náboženství, které tvoří doplněk principů a pouček „zjeveného“ náboženství. Výzkumy v rámci přirozeného náboženství si kladou za cíl odpovědět na otázku, co můžeme zjistit o existenci Boha a o jeho atributech čistě

Kniha je bilancí dvou století novodobé české národní totožnosti s důrazem na filosofické myšlení a dějinný počin.

V diskusi, která se nad pojmem nekonečna vede od pradávna mezi filosofií, matematikou a náboženstvím, zaujímá speciální roli Hegelův pojem nekonečna „špatného“. Ten spolu s dalšími pojmy jeho Vědy o logice je v tomto sborníku klasických i méně známých textů, doplněných rozsáhlým editorovým úvodem, použit jako nástroj, jak od konkrétních problémů typu Zénónových antinomií dospět k obecným problémům