V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství (Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Bodin, Suárez, Grotius, Hobbes, Harrington, Locke, Montesquieu, Rousseau). Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu, české reformaci, právu na odpor, náboženské toleranci,

Monografie se věnuje některým podobám interakce mezi hudbou, filosofií, literaturou a filmem v průběhu 20. století. Zaměřuje se především na způsob, jakým byla v literatuře a filosofii reflektována tzv. schönbergovská reforma vedoucí ke zrušení tonálního systému. Druhou podstatnou proměnou, jíž hudební jazyk v průběhu minulého století prošel a jež se stala předmětem pozoruhodných teoretických reflexí,

Psychiatr a neurolog V. E. Frankl a židovský teolog P. Lapide vedli v roce 1984 ve Vídni mezioborový dialog o spáse a uzdravení člověka. Výsledky jejich diskuze doposud nebyly publikovány.

Máme alergii na fráze, mluvíme-li o víře? Jak mělce často třeba vyslovujeme slovo radost! Text se pokouší formou otázek a odpovědí, které někdy již v terénu zazněly, vynést na povrch jednu z takových zkušeností: jak znovu uchopit to, co je tak zásadní - plněji uvěřit!

Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice.

Každý dospělý může být filozofem a každé dítě jím je. Jedni z nejlepších filozofů na světě se scházejí tam, kde bychom je nečekali: v mateřských školách a na dětských hřištích.

Epiktétova Příručka doplněná o fragmenty jeho Rozprav obsahuje zásady stoické filosofie a představuje kontury jejího pohledu na svět. Lidská mysl musí být podle stoiků schopna rozlišit kam až sahá boží vliv, od toho, co je v dosahu jednání každého člověka.

Predmetom knihy je realizmus vo filozofii 20. storočia a jeho tri varianty. Konkrétne, neorealizmus, kritický realizmus, intuitívny realizmus, s cieľom priblížiť, predstaviť filozofické koncepcie najvýznamnejších reprezentantov jednotlivých variantov realistickej platformy, ku ktorým bezpochyby patrí A. N. Whitehead, N. Hartmann, N. O. Losskij a poukázať na ich prínos do filozofického myslenia 20.

Jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona.

Dvoudílná monografie „Myšlenkově schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami“ je rozšířenou verzí autorova habilitačního spisu. Jeho další rozpracování provázelo tázání na úlohy filosofie, resp. filosofie náboženství, k nimž podle autora patří úloha být průvodkyní základními existenciálními otázkami.

Klaus Hemmerle (1929-1994), biskup v Cáchach (1975-1994), sa pokúša v tejto knihe, ktorá bola listom k sedemdesiatke Hansa Ursa von Balthasara, urobiť z kresťanskej filozofie účinnú sprostredkovateľku medzi tajomstvom a existenciou. Náuku o bytí sa snaží rozvíjať zo základov trojičných vzťahov v Bohu a dať tým podnety pre filozofiu ako aj pre teológiu, pričom chce dať kresťanom aj nekresťanom podnety

Kolektívna monografia sa systematicky venuje hlavným filozofickým problémom Platónovej Obrany, najmä starostlivosti o dušu, povahe múdrosti a poznania a vzťahu filozofa k náboženstvu, smrti a k obci. Zvláštna pozornosť je venovaná dramaturgickým kulisám, teda situácii na súde, a jedinečnej postave Sokrata.

Monografie sleduje interpretaci dějin spásy v díle Ambrosiastera, anonymního autora konce 4. století. Ambrosiaster člení svůj výklad do několika etap od stvoření světa po Kristův příchod a eschatologické naplnění a věnuje přitom pozornost především otázkám, které mají dopad na každodenní křesťanský život.

Studie je věnována analýze pojmu génia ve filosofii dějin J. G. Herdera. Ztotožnění génia a básníka (filosofa) předcházela recepce antické tradice a modelu umělecké tvorby jako „nápodoby“. Koncem 18. století vykrystalizovala v německé filosofii dvě pojetí génia: první navazovalo na racionalistickou tradici umění jako poznání a nápodoby přírody, druhá usilovala o odpoutání básnictví od přírodních daností

Vydání této nedokončené práce, ze sklonku autorova života, navazuje na předchozí solovjovskou řadu. Theoria má představit svobodu z nazírání věčných idejí.

Klasické dielo významného francúzskeho helenistu..

Kniha zprostředkovává českému čtenáři nejvýraznější esejistické texty poslední dekády věnované kulturním a filozofickým dilematům současné postmoderní společnosti. Jednotlivé texty předních polských filozofů, teologů a spisovatelů se zaměřují na témata jako krize hodnotového systému západní společnosti, role náboženství či hlavní myšlenkové proudy postmoderního světa.

Pokus o průhledy do nečekaných problémů myšlení, jež se neomezuje na skutečnosti, které jen ”jsou”.

Informace jako pojem vznikly a vytvořily v rámci komunikace systém ze sdělení, zpráv, údajů a dat až v posledních stoletích. Postupně nabyly takového rozsahu a dosahu, že rozhodujícím způsobem ovlivňují život společnosti i každého člověka.

Why should we learn more than one language? Can it change the way we think? Does it have the power to transform how we see the world? You may think you speak only one language. In fact, your mind is interpreting multiple codes of communication. Some people speak Spanish, some Mandarin. Some speak poetry, some are fluent in maths. Humans are built for multilingualism. Drawing on cutting-edge research