Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější

Třetí část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničí z let komunistického režimu – v pořadí již šestý svazek edice – přináší kritické vydání více než 920 dokumentů z let 1981–1985. Z chronologického hlediska jsou tedy publikovány dokumenty z třetí čtvrtiny tzv. normalizace, jejíž atmosféru výrazně poznamenaly vlivy tzv. druhé studené války.

Juraj Buzalka je sociálny antropológ, pôsobí na Univerzite Komenského v Bratislave a venuje sa témam spoločenských a kultúrnych zmien a politických hnutí. V knihe Postsedliaci: Slovenský ľudový protest sa nemilosrdne pozerá na Slovákov, vecne a kriticky komentuje naše ilúzie o sebe i naše utkvelé predstavy o fungovaní sveta.

Šumava byla pro fotografy časů monarchie neobyčejně přitažlivým místem. Naplňovala romantické představy o divokém a pustém pralese s jeho staletými stromy, stržemi, slatěmi a malebnými jezery.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.

Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa – Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016). Jejími hlavními tématy jsou společensko-politická východiska minority po vzniku státu, v jeho „zlatém“ období a v době sílícího ohrožení československé demokracie ve třicátých letech minulého století.

Studie, eseje, metodické materiály a prameny k událostem dramatického roku 1945. Nová metodická ediční řada Moderních dějin – v českém prostředí nový a moderní pomocník pro studenty, učitele a širokou veřejnost! Publikace „Pětačtyřicátý“ otevírá téma v českém prostředí dlouhou dobu tabuizované, v posledních letech ovšem stále intenzivněji diskutované.

Kniha Západočeské závody a okruhy je dalším pokračováním pohledu na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu. Volně navazuje na vydání ze středních a severních Čech, Moravy a Slezska.

Ján Ševčík patrí medzi neprávom zabudnuté osobnosti našich dejín. Bol legionárom, za 1. ČSR pôsobil ako tajomník poslaneckého klubu Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, po vyhlásení Slovenského štátu sa zapojil do ilegálneho odboja a po vypuknutí SNP bojoval ako partizánsky veliteľ proti Nemcom.

Obsáhlá kniha dokumentuje a interpretuje vznik, podobu a význam pamětních míst na dobu komunistického režimu. V regionálním uspořádání přináší přehled pamětních míst, jakými jsou sochy, pomníky, pamětní desky a další artefakty instalované ve veřejném prostoru v průběhu třiceti let od pádu režimu.

Publikácia vznikla pri príležitosti 50. výročia česko-slovenskej jari roka 1968. Slovenskí a českí autori, tiež odborníci z viacerých významných zahraničných vedeckých a univerzitných pracovísk od Paríža až po Moskvu, sa v nej zamýšľajú nad týmto významným medzníkom našich dejín - s odstupom desaťročí reflektujú udalosti, ktoré mali politický a historický vplyv nielen na Československo, ale aj na satelity

Rozhodnutie prezidenta Václava Havla z 1. januára 1990 o amnestii pre viac než 21 000 odsúdených v československých väzniciach bolo veľkým revolučným predelom – symbolickým krokom k rozchodu s praktikami komunistického súdnictva a zároveň prvým zásadným politickým rozhodnutím nového prezidenta, ktoré sa stalo trvalou súčasťou jeho politického a morálneho odkazu. Aj vďaka medializovaným prípadom trestných

Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen. Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno 1200 českých vysokoškolských studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Knižní zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.

Autor se kdysi v jednom rozhovoru prořekl, že některé své pohledy na historii nikdy nemůže zveřejnit, protože by z toho byl skandál. Něco z toho však přesto sdělil právě v této knize, když na jejím začátku uvádí svůj náhled na fenomén kolektivní odpovědnosti a kolektivní viny, na norimberský proces a na „fotbalový syndrom“ v politice.

Cílem publikace je připomenout dějiny Katedry české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od jejího založení na konci čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Editor s několika spolupracovníky z řad studentů tak činí prostřednictvím rozhovorů s pamětníky – někdejšími pedagogy katedry – a jejich vzpomínek, dobových materiálů, úryvků z učebních textů i beletrie založené

Prechádzka po jednom z najstarších zachovaných cintorínov na území Bratislavy. Vznikol okolo roku 1784 a sú tu pochované významné prešporské rodiny, remeselníci, umelci, podnikatelia a mnohé vynikajúce osobnosti.

Autorky sprístupňujú v knihe výsledky mnohoročného štúdia známych listov na Husovu obranu z rokov 1410-1412, ktoré zásadne menia naše znalosti o udalostiach predchádzjúcich kostnický koncil.

Výběrová edice dokumentů z fondu Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti přináší dokumenty z nedávno zpřístupněných vatikánských archivů. Je unikátním svědectvím o československo-vatikánských vztazích v období let 1919–1925, především z pohledu samotného Svatého stolce.

Pardubice jako kolébka letectví vychovaly řadu aviatiků. Záliba, která později u mnoha z nich přerostla v profesi, lákala nadané mladé muže s dobrodružnou povahou. Ovšem jejich sny o létání se během několika let změnily v realitu boje proti nacismu. Kniha přináší portréty 41 letců, kteří své životy spojili s Pardubickým krajem. Někteří z nich za svobodu vlasti zaplatili životy, jiné za jejich boj „potrestal“