Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili k prvním na světě,

Po únorovém převratu v roce 1948 se věznice v tehdejším Československu začaly plnit politickými vězni. Nemalou část z nich tvořili duchovní i prostí věřící křesťanských církví. Během věznění si v krajně nepříznivých podmínkách většinou dokázali uchovat nejen svou víru, ale i základní prvky svého náboženského života.Práce Jana Synka, pracovníka Ústavu pro studium totalitních režimů, sleduje průběh perzekuce

S autorkou knihy Blankou Kovaříkovou nahlédnete do soukromí filmových a divadelních hvězd, ale také dalších mimořádných osobností – režisérů, tanečnic, výtvarníků, lékařů, sportovkyň i podnikatelů. Každý z nich byl hvězdou ve svém oboru. Dozvíte se, jaké příběhy prožívali, podíváte se do jejich domovů, šatníků i kuchyní, zajdete s nimi do kaváren a restaurací a zjistíte, jak žili za první republiky,

Publikácia vychádza pri príležitosti životného jubilea významného slovenského historika Dušana Kováča. Jeho kolegovia a priatelia sa v nej venujú časovému obdobiu od polovice 19. storočia do prvej polovice 20. storočia, teda rokom, ktorým jubilant obetoval vo svojich výskumoch najviac energie. Texty sa dominantne sústreďujú na problém tranzície spoločnosti na Slovensku od monarchie k republike. Zahŕňa

Na jedné straně se českoslovenští a východoněmečtí funkcionáři a občané nacházeli ve společném \"socialistickém táboře míru\", na straně druhé jakékoli větší přiblížení politických představitelů i občanů Československa a Spolkové republiky vzbuzovalo permanentní podezření a živilo nedůvěru vedení NDR. Mnohé mezilidské kontakty sice neodpovídaly logice tohoto \"přátelsko-nepřátelského\" schématu, řada

Také v pátém sešitu se čtenářům představí osobnosti z politického, veřejného, vědeckého i kulturního života, které spojuje skutečnost, že se ve svém oboru zapsaly do dějin, ať už jde o postavy dodnes známé i širší veřejnosti, nebo málo známé či neznámé, které spojuje skutečnost, že pocházejí z Čech,Moravy či Slezska nebo významně či dlouhodobě působily na našem území.

Miloš Hořejš se v návaznosti na práce Jitky Balcarové a Barbory Štolleové zabývá pozemkovou a osídlovací politikou na území Protektorátu Čechy a Morava, na kterou nahlíží jako na nedílnou součást jednotné nacistické germanizační politiky, uplatňované v širším prostoru Německé říše. Přináší nový pohled na osídlovací politiku a mechanismy jejího fungování na vyšších i nižších stupních v rámci řízení

Kniha Riadok ako ho nepoznáme nás zavedie do roku 1984, kedy asanáciou posledných domov Riadok stavebne úplne zanikol. Unikátne fotografie (dodnes nepublikované) deň po dni dokumentujú ako sa Riadok menil.

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh rytíře českého disentu Luboše Dobrovského, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale

Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou. Pomocí erbů jsou zde představeni jejich stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí.

Knihovna augustiniánské kanonie v Třeboni je největší dochovanou středověkou klášterní knihovnou v Čechách. Knihovna augustiniánů v Borovanech s ní byla institucionálně úzce propojena.

Reprezentatívna knižná fotopublikácia Československý svet v Karpatoch vyšla nedávno pri príležitosti 100. výročia vzniku ČSR a pripojenia Podkarpatskej Rusi k nej. Publikácia vzdáva hold práci tisícom Čechom a Slovákom, ktorí prišli v medzivojnovom období zveľaďovať rusínsky kraj.

Předkládaná publikace se snaží ukázat, jakou roli sehrál řád premonstrátů v Nové Říši a okolí v období první republiky. Klášter hospodařil na svých zemědělských a lesních pozemcích efektivně.

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany.

Kniha Život plný střetů je prvním kolektivním pokusem zachytit veřejnou činnost a odborné aktivity významného českého historika Jana Slavíka (1885-1978) ve všech jejich rozměrech. Přináší osmnáct textů, které mapují Slavíkovu práci nejen v oblastech, v nichž je poměrně dobře znám (problematika ruské revoluce, spor o smysl českých dějin, polemiky s Josefem Pekařem), ale rovněž v dalších okruzích jeho

Autentické súdne zápisky, písané niekedy úsmevne škrobeným, inokedy prekvapivo drsným štýlom, s vtipnými \'dobovými\' ilustráciami. Ako \'Kriminální příběhy ze staré Prahy\' vychádzali v MF DNES, Slovo a Zemské noviny.

Noční kádrový dotazník a jiné boje je prvním pokusem o soustavnější představení „disidentských“ textů filozofa a politika Václava Bendy. Přináší jeho fejetony, články, úvahy, eseje, studie, polemiky, sdělení, otevřené dopisy a rozhovory z let 1977 až 1989, které byly v naprosté většině dosud publikovány pouze v samizdatových i exilových periodikách, sbornících a knihách, případně také, nebo i jen,

Album resp. katalog písma provázený přepisy a fotografiemi ukázek, možno použít též jakopaleografickou pomůcku.

Renomovaný historik Karel Kaplan přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě \"prvního dělnického prezidenta\" Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a z řízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího

Na počátku byl fascinující nález deníku a korespondence československého legionáře, který v průběhu 1. světové války bojoval v Rusku za samostatnost naší budoucí republiky. Na základě těchto písemností a svědectví rodinných příslušníků poskládal jeho syn, Jan Kučera, příběh jeho života. Kniha se nevěnuje pouze Velké válce, ale také vzniku samostatného Československa, První republice, období nacistické