Nelítostné drancování naší planety a jejích zdrojů ve jménu bezmezného růstu má stále znepokojivější důsledky. Mluví se však pouze o jejich technických aspektech. O těch psychologických se mlčí. Proč jsme ztratili schopnost omezit své potřeby? Přitom řada faktorů ukazuje, že hojnost zhoršuje kvalitu našich životů, o čemž svědčí procento sebevražd, duševních poruch, zločinnosti a mnoha nemocí pramenících

Čo by naozaj napísal Nietzsche po Tak vravel Zarathustra, ak by sa udržal v štádiu normálnosti o jeden deň naviac? Odpoveď je: Zrod. Aj keď irónia o Nietzschem je zároveň aj iróniou o autorovi Zrodu. Metaforická transformácia praveku na modernú spoločnosť, kde sa prelieva biológia s filozofiou, a zase naopak. Zrod sa však nevyhýba ani sociológii, etike a štruktúre myslenia, keďže v knihe sa človek

Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy. Pravda je podle Benjamina ve věcech samých, nikoli v poznání, ve světě však není vyjádřena dokonale, a Benjamin si proto klade otázku, jakými poznávacími a výrazovými prostředky ji lze zpřítomnit. Zpřítomnění pravdy přitom není jen teoretickým problémem, ale také problémem etickým a politickým,

Aurelius Augustinus (354–430) není jen největším teologickým učitelem západního křesťanství, ale zároveň originálním filosofickým myslitelem, který v mnohém navázal na antické zdroje platonské, stoické a částečně aristotelské a v zajímavé křesťanské syntéze je zprostředkoval středověkému i novověkému myšlení. Stěží bychom našli téma evropské filosofie, pro něž by Augustin nebyl jednou z hlavních inspirací,

Usmíváme se rádi, že? A při nejrůznějších situacích.

Štvrtý ročník Dies doctoralis prebiehal v čase príprav na komplexnú akreditáciu našej fakulty a rovnako aj celej univerzity. Piaty sa uskutoční v čase očakávaní jej výsledkov.

V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy.

Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět. Ukazuje, že klíčové koncepty jako sekularismus, liberalismus, věda, rovnost lidí, lidská práva, a dokonce i ateismus mají hluboké kořeny v křesťanství - zvláštní víře v to, že jedna z mnoha obětí ukřižování, tedy trestu určeného

Autorka se věnuje vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění. Otázku vztahu posvátna a krásy proto teoreticky nahlíží hned z několika teologicko-estetických perspektiv, aby tyto poznatky mohly být následně aplikovány do současné nábožensko-edukační praxe.

V oslnivě produktivní badatelské kariéře PETERA DRONKA (1934–2020), britského filologa německého původu, vznikaly dantovské publikace takřka jen příležitostně: náš svazek – jehož základem je monografie Tradice latinského písemnictví a Dantova Komedie z roku 1986 – shromažďuje v zásadě vše, co Dronke v rozmezí let 1966–2015 k Dantově Komedii napsal. Jeho dantovské interpretace spojují suverénní znalost

Dvanáct skeptických vhledů, které originální formou mapují naši existenci i občanské soužití, zároveň zkoumají to, co je, anebo by mohlo být ideálním stavem věcí. Jaké je to překvapení, když se objeví hlas, přesněji vícehlasí, jež všudypřítomný černobílý pohled na svět problematizuje?

Evropa a úkol Čechů v ní, reflexe naší nedávné minulosti, národ a nacionalismus. To jsou některá z důležitých témat, kterými se zabýval filosof Ladislav Hejdánek.

Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera. J. Novotný sleduje v první studii místo, pojetí a především založení naladění ve fundamentální ontologii.

Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, kterénebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.

Platónov dialóg Faidón sa v Ebertovej interpretácii stáva kritikou teórie anamnése a nesmrteľnosti duše.

Autorka vo svojom diele interpretuje Kantovo politické myslenie a analyzuje motívy politickej súdnosti, obrazotvornosti a estetického vkusu.

Dialog Faidros, ve kterém se Platón promlouvající prostřednictvím Sókrata snaží zachytit a definovat podstatu krásna, patří k významným a nesmrtelným dílům světové literatury. Kromě Platónova pohledu na „krásno“ jsou v něm vyloženy základní rysy jeho filosofického systému.

Súbor článkov k vývoju tejto teórie vo Fichtových spisoch. Zostavili a predhovor napísali J. Karásek a J. Chotaš.

Základné dielo filozofickej a politologickej svetovej literatúry, významná pomôcka pre študentov dejín filozofie, filozofie a politológie, zasvätenie do klasických predstáv o spôsoboch a filozofii politiky, ako ju prezentovala jedna z najväčších osobností antického sveta. Preklad Aristotelovej Politiky rozhodne zapĺňa medzeru vo všeobecnom vzdelaní, prispieva k doplneniu našich znalostí o oblasti poznania,

Sborník textů z 6. mezinárodního pražského platónského symposia,konaného v Praze ve dnech 17.–20. 10. 2007.