Szabó T. Anna ötödik verseskötete kiforrott, rendkívül erős könyv, amelynek hatvanhat versében a költő egyrészt felvillantja mindazt, amit eddigi költészetéből ismerünk és szeretünk, másrészt új hang, új tematika, sőt új formák is megjelennek. Ami most a legjobban foglalkoztatja, az a test, a test gyönyörűsége és romlása, az emberi érzelmek, indulatok és kapcsolatok anatómiája, a szeretet és a szerelem,

Veronika Šramatyová (1977 Zvolen) vyštudovala maliarstvo u prof. D. Fischera na VŠVU v Bratislave, ktoré ukončila doktorátom (2010). Debutovala zbierkou untitled (2009). Rodinné konštelácie sú jej druhou zbierkou, ktorá vychádza po desiatich rokov. Precízna básnická sonda do súkromného sveta, do sveta za dverami.

Literární experimenty nikoho moc nezajímají. Jako kdyby „panenská“ literatura měla být nezpochybnitelnou jistotou a vyvažovat všechny ty ostatní experimenty, které musíme snášet: politické, ekonomické, sociální. Ale Bleděmoderní králíček to přesto zkouší. Lépe řečeno to zkouší Petr Štengl. Mohl vydat knihu svých textů (povídek, chcete-li) v „normální“ podobě, tak jako všichni ostatní. On ale polovinu

A gorgók nem tartoznak a mitológia közkedvelt lényei közé. Tekintetük dermesztő, már-már halálos, kígyóhajuk, éles nyelvük, rút ábrázatuk visszataszító. Eredetileg, mielőtt megsértették volna Pallasz Athénét, állítólag gyönyörű lányok voltak. Visszanyerhető-e az ősállapot? Átírható-e, fölülírható-e egy végzetes hiba? Visszafordítható-e a mitológiai gépezet? Segíthet-e ebben a makacs vagy éppen a torzító

Knižný debut mladého básnika, laureáta viacerých celoslovenských literárnych súťaží je poetickým vrstvením vnemov, metafor, sentencií, vrstvením s premyslenou kompozíciou, rúfusovsky presvedčivým jazykom a jasným, láskavým, lež zavše i krutým posolstvom: sviatočný otec / sa vpil do všednej krčmy / na osirelom dvore / si deti pokopávajú / jeho sklenené srdce / zo dna bezohľadne vytriasli / jedinú zaplatenú

Po dvou vydaných sbírkách Oblásky (2008) a Intimyty (2011) se Tereza Ješátková vrací s poezií z let 2012-2023, pohrává si s hranicí mezi intimním a veřejným, mezi vyslovitelným a mlčením. Knihu doplňují minimalisticky dotvořené otisky prstů autorky a ilustrace její desetileté dcery.

Básnická sbírka Tomáše Krále je moderovaným sestupem k lidskému dole, na pomyslné dno literatury. Průvodcem, který promlouvá na „černých stránkách“, nám je přiznaně zaujatý hlas, v němž se mísí banalita s jiskřivou ironií a cynismem.

Ačkoliv bývá Christine Lavantová (1915–1973) řazena do magického čtyřlístku velkých rakouských básnířek vedle Ilse Aichingerové, Ingeborg Bachmannové a Friederike Mayröckerové, není u nás nikterak známá, nic z její tvorby zatím v češtině knižně nevyšlo. Její básně jsou fascinující a provokativní, přitom formálně vytříbené.

Koutníková leccos ví o undergroundu a Bondym. Její poezie je férová a citlivá.

Básnická zbierka, prvé vydanie vyšlo v roku 1988 po tom, ako jej autor nemohol osemnásť rokov publikovať.

O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes.

Sbírka Na zápraží vznikala patnáct let. Většina veršů byla opublikována v kulturním magazínu Totem.cz, jehož je autor spoluzakladatelem.

Reprezentatívny výber z diela českej poetky žijúcej v predtým nepriateľskom Nemecku. Básne lesov a rašelín, básne krajín, lásky a zmierenia.

Dvojjazyčné vydání Shakespearových Sonetů s překladem Martina Hilského, který za něj získal cenuJosefa Jungmana za rok 1998. Svazek začíná Hilského studií, která má tři části: Text a kontext, Literární geneze, Čtení, interpretace, překlad.

Básne výnimočnej slovenskej poetky, jednej z mála tých, ktoré dávajú poézii existenciálny rozmer.

Preklad básní anglického jezuitu, ktorého krásne slovo cenil i sám Shakespeare, odolomouckého biskupa Josefa Hrdličku.

Ars Magna (Velké dílo) jednoho z největších básníků 20. století,je záznamem meditací a zkušenosti vycházející z nových převratných poznání na pozemském horizontu vědy, překvapivě souznících ve směru vertikálním s dávnými duchovními směry ústícími v čirém transcendentnu věčného božství. V této mystické básni v próze se mísí a spájí prvky a elementy dávné alchymie a kabalistické algebry s nejnovějšími

Sbírka Liana času česko - slovenské básnířky Diany Nguyen představuje první samostatné knižní vystoupení této pozoruhodné autorky v Čechách. (Debutovala v roce 1994 společnou sbírkou s Jiřím Veselským „Nezaručené pověsti — Čiary života” a o pět let později vydala na Slovensku sbírku Rozkrýdlenie.) Liany času jsou jakýmsi básnickým deníkem, ovšem pouze potud, že se všechny básně jmenují den. Nejde o

Básnickou sbírku V hodině dvanácté sestavil Jaroslav Hulák v létě 1998, kdy byl hospitalizován v motolské nemocnici, vnikla tak sbírka na rozloučenou s přáteli a blízkými – odtud její název a úvodní věnování. Některé texty, které Jaroslav Hulák do svého výboru zařadil, vznikly již během válečných let (Dobrý den pane Gauguin, Chvála aviatiky, Jízda vlakem, Tkání pavučiny a další). V letech 1943–46 vznikla

Jmenoval se Tristan, bylo mu tři sta let a za svůj život poznal mnoho z lidských citů a vášní. Poté, co tento obrovský strom smetla vichřice a vyrvala z kořenů, začíná jeho nový život. Strom, vysazený v době kralování francouzského krále Ludvíka XV., nás vyzývá, abychom spolu s ním sledovali dramata, jež za svého života zažil: náboženské války, Francouzskou revoluci, Dreyffusovu aféru i okupaci Francie.