V sérii studií o románovém stylu si autor klade několik základních otázek: Co utváří styl prozaické exprese? Podílí se tato stylová specifičnost konkrétního díla na jeho uznání a dlouhodobém setrvání ve společenském diskursu navzdory proměnám doby?

V edícii Hľadanie súčasnosti vydalo SLC tretí titul (po P. Darovcovi: On, Pišťanek a T. Janecovej: Proti wtrrysku. O prózach M. Kopcsaya). Monografia je venovaná básnikovi, prozaikovi a prekladateľovi Rudolfovi Jurolekovi.

Josef Kroutvor není jen vzdělaný uměnovědec a bystrý esejista, ale také sugestivní vypravěč příběhů. Bohumila Hrabala poprvé osobně poznal v polovině šedesátých let, koncem dalšího decennia se začali stýkat pravidelně a přátelsky.

Záměrem monografie je poskytnout souhrnný přehled teorií interpretace, jejichž tématem bývá Shakespeare, resp. renesanční literatura, přičemž se s ohledem na rozsah problematiky zaměřuje na koncepce oučasné, vytvářející konfrontační rámec vybízející ke komparaci a analýze. Nekončí se však konstatací neslučitelnosti interpretačních postupů, které se navzájem vyvracejí, nýbrž se ukazuje, že i postupy,

Představímeli si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální.

Výskum kázňovej prózy, ktorý sa v minulej dobe – až na výnimky – nepociťoval ako zásadný a dôležitý, sa po roku 1989 znovu naštartoval a sľubne rozvinul. Pretože výskumné podlžnosti sú stále značné, k ich vyrovnaniu má prispieť rad monografií, venovaných kázňovej próze ako autonómnemu literárnemu dielu a dokumentu doby.

Jádro podnětné knihy o díle spisovatelky Věry Linhartové není orientováno diachronicky a není poplatné schématu „život a dílo“. Jednotlivé kapitoly podrobně analyzují klíčová témata a „referenční rámce“ jejího psaní. Biografický základ zde ovšem nechybí: autorka ho nabízí v kapitole Cesta.

Publikace se zabývá satirou jako svébytným žánrem římské literatury. Vymezuje satiru v rámci diachronního vývoje žánru a zasazuje ji do kontextu, uvádí její zvláštnosti a specifické problémy, na něž se při jejím zkoumání opětovně naráží.

Po predošlom vydaní slovníka slovenských prekladateľov písmen A - K, ktoré vyšlo vo vydavateľstve VEDA SAV v roku 2015, vychádza ďalšie vydanie slovníka slovenských prekladateľov písmena L - Ž. Slovník slovenských prekladateľov umeleckej literatúry 20. storočia prostredníctvom portrétov takmer štyroch stoviek prekladateľov a ich výberových bibliografií prináša súhrnný obraz podstatnej časti knižnej

V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy. Nabízí jedinečně mnohostranný a zasvěcený pohled na vzájemné vztahy Čechů, Němců a Rakušanů a jejich novodobé milníky (Česko-německá deklarace, vstup České republiky do NATO a Evropské unie). Předkládá

Básnik a literárny vedec Michal Habaj v monografii Básnik v čase sleduje tvorbu našich moderných básnikov medzivojnového obdobia Jána Smreka, Emila Boleslava Lukáča, Laca Novomeského a Jána Roba Poničana so zreteľom na to, že poézia vždy a nevyhnutne existuje v čase, v čase vzniká i zaniká. Poézia sa však v čase mení a menia sa i jej funkcie, jej poslanie a jej zmysel.

Kniha V poschodovom labyrinte je záznamom úsilia autora uchopiť fenomén postmoderny z pozícií medzinárodných reflexií, predovšetkým ako zjav rodiaci sa v zápase našich spisovateľov s totalitnou mocou a s iluzívnosťou ňou vnucovaného videnia sveta.

Komponovaný výbor z kratších textů a rozhovorů Witolda Gombrowicze, který ze souborné edice jeho publicistického díla a příležitostných prací Varia uspořádala překladatelka Helena Stachová, představuje autorovy vyhraněné, po celý život kontinuálně tříbené a v polemikách vášnivě obhajované názory o podstatě a smyslu umělecké tvorby.

Klaiscká literárnovedná publikácia zachytáva základné rysy modernej lyriky, ako je zlom a deformácia, rozširovanie hraníc, diktátorská fantázia, jazyková mágia a pod., od polovice 19. storočia do polovice 20. storočia.

Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenáč doložil knihu - a tento svět je zrušen.

Matěj Lukšů (1868-1931) patřil bezesporu k nejbližším přátelům Otokara Březiny (1868-1929). Jejich vztah trval od studentských let do smrti velkého symbolistického básníka. Za tu dobu přerostly jejich kontakty ve výsostné přátelství, v němž byl Lukšů Březinovi nejen společníkem, ale též rádcem a pomocníkem a nakonec, spolu s Emanuelem Chalupným, také básníkovým dědicem a vykonavatelem závěti.

Čtvrtý svazek Kritické řady přináší tentokrát průřez recenzní tvorbou kritika a literárního teoretika ErikaGilka. Středem zájmu Gilkovy kritické publikační činnosti je česká próza dvacátého století - meziválečná a vzniklá po roce 1989.

Ambicí publikace není sledovat historické peripetie střetávání a prolínání obou přístupů. Snahou je představit hlasy, které jsou v rámci této problematiky zřetelně přítomné v současné literárněvědné bohemistice (Aleš Haman, Zdeněk Hrbata, Miroslav Petříček Jr., Vladimír Svatoň). Alespoň prostřednictvím dvou německojazyčných (Jürgen Fohrmann a Petr V. Zima) a jednoho slovenského (Peter Zajac) příspěvku

Publikácia nadväzuje na dvojzväzok Svet literatúry, literatúra sveta, ktorý vyšiel vo vydavateľstve Petrus v roku 2005. Július Pašteka (1924), jedna z najvýraznejších osobností slovenskej literárnej vedy, doň zahrnul portréty nemeckých, francúzskych, ruských a amerických spisovateľov.

Kto bol Dominik Tatarka? Človek mnohých identít a rol, ktoré nie sú komplementárne, ba niekedy sa až vylučujú... Azda preto dodnes chýbal komplexný pohľad, hlbinnejší vzhľad a výskum diela a jeho tvorcu.