Fenomén hlavného mesta prirodzene láka obyvateľov krajiny, aby sa tu usádzali. Nachádzajú to viac pracovných príležitostí, možnosti uplatnenia, zvýšenia kvality života či zlepšenia sociálneho statusu. Dnešná Budapešť oficiálne vznikla v roku 1873, keď sa tri predtým samostatné mestá Budín, Pešť a Starý Budín zlúčili do jedného mesta. Budín a Pešť tvorili spoločnú mestskú aglomeráciu už pred oficiálnym

Knížka přináší přehled panovníků našich zemí od Velkomoravské říše po současné prezidenty. Stručné životopisy a hlavní charakteristiky panovníků doplňují portréty, které jsou z počátku jen dílem fantazie ilustrátora, novější už odpovídají skutečné podobě. Přehled panovníků a prezidentů doplňuje časová osa, na které je přehledně vidět doba vlády jednotlivých panovníků a soudobé významné události u nás

Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (16181620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců. Hlavní pozornost autoři věnovali politické komunikaci českých nekatolických stavů s říšskými knížaty různého náboženského přesvědčení. Zatímco falčtí kurfiřti Fridrich IV. a Fridrich V. se hlásili ke kalvínství, saští

Druhýí svazek knihy navazuje na předchozí autorovu práci Ekonomie přírodních národů, tentokrát se však zaměřil na „Český lid“, což je nejen historické vymezení předmětu zájmu, ale také hold etnologickému časopisu s tímto názvem, který vychází od roku 1891. Jestliže v ekonomii přírodních národů šlo především o řešení vztahů mezi přírodou a kulturou v malých společnostech, potom jejich početnější následníci

Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů – cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.–18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí – textové a přehledové (tabulky). V první části jsou představeny rozšířené pamětní zápisy o obnovách městských rad coby ústřední pramen vedeného výzkumu, zároveň je rozebrána jejich výpovědní

Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století.

Súbor pramenných textov súvisiacich s cyrilo-metodskou misiou na našom území a s jej bezprostredným pokračovaním sprístupňuje slovenskému čitateľovi v jednom zväzku základné, ale aj menej známe písomné pamiatky, ktoré poukazujú na korene našej duchovnej a kultúrnej tradície a sú neoddeliteľnou súčasťou prvej písomne zaznamenanej fázy našich národných dejín. Mnohé z nich boli naposledy publikované pred

Cílem Paměti národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum, je zpřístupnit veřejnosti individuální svědectví pamětníků důležitých historických událostí 20. století. tak, aby se s nimi mohli jednoduše seznámit odborníci i laičtí zájemci o moderní dějiny: \"Skrze tato svědectví a jejich konfrontaci s dalšími historickými prameny chce projekt přispět k objasnění podstaty nedemokratických

Období mezi dvěma světovými válkami v Československu je dodnes spojeno s představou rozkvětu demokracie, hospodářství a kultury. Tento idealistický pohled se střetává s řadou problematických jevů, které období tzv. první republiky doprovázely, o období po Mnichovu 1938 nemluvě.

Autor, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu v Praze, popisuje podrobně, jak se rodil zákrok proti Pražskému jaru v roce 1968 (jehož 45. výročí si právě letos připomínáme) a hlavně, jak se uskutečnil. Odhaluje chování jeho hlavních představitelů zejména po jejich únosu do Moskvy a v Moskvě, statečnost jedněch a zradu druhých, kde bychom ji nejméně čekali.

Málokdo tušil, jak dramaticky se Československo změní, když v roce 1927 v prezidentských volbách zvítězil Bohumil Němec, Rudolf Beran se stal ministerským předsedou a izolacionisté převzali v zemi vládu. Poznejte zevnitř to, co je dnes označováno za nejrozsáhlejší sociální experiment, a seznamte se s osudy lidí, kteří pocítili dopady Krumlovského programu na vlastní kůži.

Čachtické panstvo a jeho obyvatelia prežili mnohé pohromy: tatársky vpád, husitské vojny, turecké rabovanie, lúpežných rytierov, Kurucov aj Labancov, prírodné katastrofy aj morové epidémie. Čachtický hrad sa spomína už krátko po vpáde tatárov v listine kráľa Ladislava IV. z roku 1276. V priebehu stáročí panstvo a hrad menili majiteľov.

Kniha je věnována jednotlivým druhům písemné komunikace v období raného novověku od 16. do 18. století a vychází z tradičního nahlížení na komunikaci jako na jednoduchou sociální interakci. Písemná komunikace je zde pojímána ve dvou rovinách podle tematické příbuznosti.

James Mace Ward vo svojom diele podáva komplexný obraz Jozefa Tisa, jednej z narozporuplnejších postáv európskych dejín 20. storočia. Zaoberá sa jeho rokmi štúdia za kňaza rímskokatolíckej cirkvi, vstupom na politickú dráhu, angažovanosťou na úrovni československej politiky až po funkciu hlavy Slovenského štátu. Ward sa nevyhýba ani najkontroverznejším kapitolám Tisovho života – predovšetkým jeho vojnovému

V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus ožehavou otázkou vnitřní i zahraniční československé politiky. Příslušnost Podkarpatské Rusi k ČSR ovlivňovala podobu bilaterálních vztahů s bezprostředními sousedy, Maďarskem i Polskem.

Voľné pokračovanie „zážitkovej vlastivedy“ ponúka množstvo nových príbehov a unikátnych informácií, ktoré zviditeľňujú skutočné, hoci často málo známe divy okolo nás. Rozpráva o olympijskom víťazovi Jankovi Zacharovi, o legendárnom pilotovi Ottovi Smikovi, o zabudnutom geniálnom vynálezcovi J. W. Kempelenovi, ktorý uvádzal svet do úžasu hovoriacim strojom, o lietajúcom mníchovi Cypriánovi, o vynálezcovi

Súbor prác popredných slovenských historikov mapuje počiatky a vývoj slovenského parlamentarizmu. Od zvýšeného politického úsilia Slovákov v rokoch meruôsmych, ktoré prinieslo vznik prvej SNR, sleduje vývoj ďalších národných rád až po súčasnosť.

Stolní společnost kolem Vladimíra Macury (v první fázi Petr Čornej, Jan Lukeš, Petr Kovařík a Vladimír Novotný, posléze rozšířená o Jasnu Hlouškovou, Pavla Janouška, Antonína Kostlána a další) začala v osmdesátých letech na Macurův popud psát „stolní paměti“. Pod názvem Dopijem a pudem postupně vznikala originální memoárová próza, kterou Vladimír Macura jako jediný ze stolní společnosti nadále doplňoval