Nejznámější český marketér. Tvůrce bezprecedentních kampaní.

V raných osmdesátých letech 20. století dostal mladičký student chicagské univerzity Jan Novák nečekaně dopis od Josefa Škvoreckého; věhlasný spisovatel a exilový nakladatel mu v něm sděloval, že četl jeho povídku, a že pokud má takových víc, rád by mu vydal knihu. „Myslím, že bych spočítal na prstech okamžiky, kdy jsem měl v životě větší radost,“ vzpomíná na ten okamžik Novák a pokračuje: „Obratem

Soubor deníkových próz s názvem Stmívá se… obsahuje zápisy spojené s autorovým pobytem v protialkoholní léčebně Lnáře. Jde o relativně homogenní část víceméně fluidního souboru záznamů z doby před léčbou a po ní.

Kam až jsme schopni kvůli tomu druhému zajít? Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti.

„Gomepsis by se měla chystat na večer. Přijde noc, vlastně už se začalo stmívat.

Záchrana zraněného francouzského partyzána sudetskými dětmi, další dva osudy politických vězňů, příběh ze šumavského pohraničí, kde na tradici pašeráků navázali převaděči uprchlíků před komunistickým režimem. Čtyři povídky zasazené do období od konce druhé světové války až do nedávně minulosti připomínají pohnuté momenty českých dějin, jsou však díky optimistickému pohledu i nadhledu Jiřího Stránského,

Pátý román Anny Mautnerové s názvem Osamění spojuje velmi osobní a intimní výpověď o životě hrdinky Anity od třicátých let 20. století do současnosti s výpovědí generační – připomíná a často v jedinečně konkrétních detailech přibližuje výrazné osobnosti českého intelektuálního a kulturního života, pro něž vrcholem jejich společenského působení byla kulturostředná šedesátá léta s jejich nezaměnitelnou

Krátké čtenářům přístupné příběhy, které můžete snadno přijmout za své. Jejich jazyk a prostý způsob jeho vyprávění, jsou to, co můžeme vyprávět u ohně, v hospodě nebo na řece... nebo číst v této knize.

Kniha přináší edici dopisů dvou předních českých intelektuálních osobností a v osobním vztahu švagrů: Zdeňka Neubauera (1942–2016) a Václava Bendy (1946–1999). Dopisy byly psány v letech 1967–1969, kdy Zdeněk Neubauer pobýval na vědecké stáži v biochemické laboratoři v Neapoli. Tématem dopisů jsou jistě i politické události oněch let, především však intelektuální atmosféra doby, v níž oba myslitelé

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho „filosofických životopisů“, jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů

Odkud se vynořují všichni ti choromyslní světlonoši, kteří medovým hlasem mluví o tom, jak snadné je mezi lidi rozsévat dobro? A odkud se berou ti, kteří jsou ochotni těmto světlonošům a jejich dobru obětovat naprosto vše?

Není dnešní zmatek především sexuální? Vítejte ve světě, kde se genderový experiment vymkl z rukou, kde je likvidováno mystérium mateřství a milosrdenství má podobu spartakiád.

Ve svém posledním, tentokrát dystopickém románu Stručné dějiny Hnutí nás Petra Hůlová prostřednictvím vypravěčky Věry, lektorky převýchovné instituce Hnutí, nesmlouvavě a se suverénním tahem uvádí do světa blízké budoucnosti. Ten je podřízen ideologii radikálního humanismu, který lektorka Věra ve své Instituci uvádí do praxe.

Emanuel Fajahyla je trochu osamělý spisovatel, má rád svou maminku a občas si představuje, jaké by to bylo, kdyby s ním bydlela jeho vyvolená. Ale ouha, místo dívky jeho snů se u něj zabydlel medvěd.

Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení.

Kniha je souborem esejů a úvah představitelů zemí Střední Evropy na téma problémů současné doby. Tématy jsou historická hodnocení starší i nedávné minulosti , úvahy o aktruálních výzvách, jimž Evropa čelí, filosofické eseje reflektující nálady současnosti.

Kniha neobyčejných příběhů obyčejných lidí z prostředí jihoamerických českých emigrantů, kteří nezapomínají na své kořeny, vzpomínají na minulost v konfrontacích ze současností. Příběhy jsou někdy až magické, drsné – možná také dané pro nás exotickým prostředím, kde autorka knihy tvoří a žije.

Päť textov na hranici medzi poviedkou a novelou. Originálne, sugestívne, tragikomické príbehy, odohrávajúce sa na dramatickom pozadí protektorátu, totálneho nasadenia a povojnovej obnovy Česloslovenska.

Když se na počátku 19. století rodila novodobá česká společnost, nutně si musela klást i otázky o smyslu své existence, o svém původu a o cílech, k nimž směřuje. V situaci, v níž se nacházela, bez opory tradičních autorit, bez filozofů a myslitelů, nalézala odpovědi mimo jiné v beletristických textech svých spisovatelů.

Kniha na konkrétnych príbehoch pojednáva o všeobecnom probléme ľudského utrpenia. Jej cieľom je varovať pred všetkými formami násilia páchaného na jednotlivcoch i skupinách ľudí, predovšetkým pred násilím spôsobeným vojnami.