V centru vyprávění o tom, co se děje v korutanské katolické vesnici, když někdo zemře, stojí postava sběrače kostí, jenž zkostí zabitých zvířat vyráběl mazadlo odpuzující od tažných koní mouchy a komáry. Jeho konání přejímá v metaforickém smyslu hlavní vyprávěcí postava smutečních příběhů, devadesátiletý stařík, jenž skládá do pomyslného milíře ostatky zemřelých v průběhu minulého století a skládá

Chantal už má za sebou jedno manželstvo a tragickú skúsenosť – smrť dieťaťa. Jej mladší partner Jean-Marc nemá ambície a hľadá zmysel života v ich vzťahu.

Román Rodina Karnovských vypráví příběh tří generací židovské rodiny. Na konci 19. století odchází stoupenec židovského osvícenství David Karnovsky s manželkou z chasidské komunity v Polsku do svobodomyslného Berlína.

Na začátku byl dopis jedné mladé dívky jednomu slavnému režisérovi. Tou dívkou byla Anne Wiazemská, režisérem Jean-Luc Godard.

Dvadsaťštyri majstrovských poviedok z rokov 1979 až 2006 sú mimoriadne skvelou ukážkou autorovho strhujúceho rukopisu a podmanivosti jeho krátkych próz.

Španielsko ničí vnútorný konflikt, z ktorého sa čoskoro stane bratovražedný boj. Jedna rodina sa ocitne zoči-voči ťažkej voľbe, ktorá jej členom naveky zmení život.

Částečně autobiografické dílo popisuje v postavě Štěpána Dedala dospívání a intelektuální, náboženské, politické a umělecké zrání studenta dublinského jezuitského gymnázia. Dedalus se po dlouhém vývoji vzbouří proti katolicismu a irské konvenčnosti, v závěru odjíždí do Paříže, aby se stal umělcem.

Autobiograficky ladená próza nositeľa Nobelovej ceny ponúka čosi ako emocionálne zaangažovanú príručku pre záujemcov o nedávnu históriu stredovýchodnej Európy, brilantne napísané vyznanie európanstva, analýzu vývojových trendov prvej polovice dvadsiateho storočia. Ako hovorí sám autor, „Rodná Európa bola rovnako kázňou misionára medzi divochmi, ako aj pokusom o odpoveď na otázku, kto som. keby som

Najnovší román známeho írskeho spisovateľa Johna Boyna je zatiaľ jeho najambicióznejším dielom, priam mýtickým rozprávaním o ľudskom údele. Autor v ňom predstavuje postavy, ktorých život čitateľ sleduje v rôznom čase aj priestore, až kým sa ich osud nenaplní.

Říká se, že existují jen dva druhy příběhů: muž se vydává na cestu a do města přijede cizinec. Je však ještě třetí: žena poruší pravidla.

Napínavý a čtivý román inspirovaný skutečnými událostmi, zradou a vraždou vysokého představitele strany Sinn Feín, který byl odhalen jako britský agent. Jak se z uctívaného hrdiny stane zrádce?

Hans Stichler pochází ze skromných poměrů. Když mu jediná žijící příbuzná zprostředkuje stipendium na Univerzitě v Cambridgi a on má jako protislužbu vyřešit zločin, ještě netuší, k čemu se zavázal.

„Krátkým“ románem Republika učenců z roku 1957 pokračuje nakladatelství Opus ve vydávání děl jednoho z nejpodivuhodnějších solitérů německé literatury Arno Schmidta (1914–1979). Pro čtenáře, kteří jeho tvorbu sledují, bude tento román nesporným překvapením, pro ty, kdož ho ještě nečetli, fascinujícím úvodem do jeho osobitého světa.

Světoznámý prozaik, jehož každé nové dílo se očekává v předtuše planetární senzace, napsal první velký román trumpovské éry. Mnohovrstevnatý příběh, který rámuje vláda Baracka Obamy a volba prezidenta nového, vypráví o záhadném magnátovi Neru Goldenovi a jeho třech synech.

Kolosální román současného spisovatele Li Era nás zavádí do dob, v nichž se rodil čínský komunismus – od Májového hnutí roku 1919, podzemní činnosti v Šanghaji, přes založení sovětské republiky, boj proti nacionalistům a japonskému uchvatiteli, až po Dlouhý pochod, občanskou válku a vítězné Osvobození. Dokumentární fikce sršící humorem, v níž se to politickými vraždami jen hemží, bludiště úskoků, polo¬pravd

Vize Codyho jsou poctou Kerouacovu úhlavnímu příteli, muži, jehož vitalitu a dychtivý postoj k životu obdivoval a kterého se opakovaně snažil vypodobnit ve svých knihách. Muž jménem Neal Casady se stal jednou z hlavních postav románu Na cestě – jako Dean Moriarty – ve Vizích vystupuje jako Cody Pomeray.

Hrdina a rozprávač tohto románu Robert Lohkamp kedysi sníval, že sa bude venovať umeniu – prvá svetová vojna však všetko zmenila. V povojnových časoch, v období hospodárskej krízy okolo roku 1930, sa spolu s dvoma kamarátmi prebíjajú životom, ako vedia.

V hrůzné realitě terezínské pevnosti žily a vyrůstaly děti – ve stínu smrti, k níž často zbýval jen krátce vyměřený čas. Ale děti, i ty dospívající, obývají svůj vlastní svět, kam jenom obtížně a mnohdy málo srozumitelně proniká skutečnost dospělých a jehož běh se vymyká nesmlouvavým zákonům fyzikálního času.

Laurence Tardieu patrí k výrazným a nádejným mladým francúzskym talentom so zmyslom pre dramatický a dynamický dej. Píše jednoduchým a zároveň strhujúcim štýlom, bez zbytočného pátosu, aj keď spracováva pálčivý námet a udiera na citlivú strunu.

Román Adriana je pozoruhodný již svou formální stránkou. Titulní hrdinka je od počátku přítomna jen nepřímo – v posmrtnýchvzpomínkách a samotný vypravěč, mladý spisovatel Teodor, ji nikdy nespařil, takže Adrianin příběh je převypravován hned ve zdvojené perspektivě: poprvé Adrianou mladé společnici Juře, Teodorově sestřenici, podruhé vlastnímu vypravěči, který Juřin skaz (dojem překotnosti mluvy, iluze