Noam Chomsky, filozof, lingvista, společenský kritik a aktivista, a Robert Pollin v této knize mapují katastrofické důsledky nekontrolované změny klimatu a představují plán změny. Lidstvo musí přestat spalovat fosilní paliva a učinit tak způsobem, který zlepší životní úroveň obyvatel.

Svetoznámy prírodovedec sir David Attenborough vás prostredníctvom pera bestsellerového novinára pozýva do očarujúceho sveta rastlín, v ktorom sa odohrávajú strhujúce príbehy, aké dosiaľ videl len málokto. Plní údivu sa ocitnete uprostred tropických gigantov, ktorých koruny sa šplhajú do závratných výšok, v nehostinných podmienkach vyprahnutých púští, kde zásoby vody rozhodujú o prežití, či hlboko

Parížski trhovníci, Nemci žijúci v stredovekých mestách obklopených lesmi, Aztékovia v plávajúcom meste Tenochtitlán a mnohí ďalší sú dôkazom, že medzi ľuďmi a prírodou v minulosti existovalo silné puto. Postupne sa však stratilo, keď sa voda do miest začala privádzať potrubiami a potraviny dovážať zo vzdialených kútov sveta.

Primární příčinou klimatické krize není zvyšování emisí skleníkových plynů. Je to kapitalismus.

Boje o pitnú vodu, nové výbuchy masového násilia, etnické čistky, občianske vojny v najchudobnejších krajinách sveta, nekonečné prúdy utečencov. Konflikty 21. storočia sa už neodvíjajú od ideologického súperenia medzi veľmocami, ale skôr od triednych, náboženských a zdrojových otázok.

Každý oblak, zmena teploty, kvapka dažďa, slnečný lúč či vánok prezrádza niečo o našom počasí. Po prečítaní tejto knihy budete schopní predpovedať počasie aj bez použitia smartfónu.

Fakulta sociálních věd UK ustavila v roce 1995 Cenu Josefa Vavrouška, „Lidské hodnoty a problémy rozvoje civilizace“. O cenu se do roku 2021 ucházelo 407 autorů studentských prací. Publikace přináší nejen dokumentaci prací a jejich ocenění, ale také zamyšlení nad vědními disciplínami, do jejichž rámce náležejí.

Klimatická krize se městům nevyhýbá. A lidé z měst se nevyhýbají klimatické krizi.

Počet obyvateľov Zeme dosiahne o tridsať rokov desať miliárd. Dokáže naša planéta uživiť toľkých ľudí?

„… ani oblečená, ani neoblečená…“ taká mala pred kráľa predstúpiť chudobná dievčina z rozprávky. Ani oblečená, ani neoblečená, zahalená len tenkým, priesvitným závojom – atmosférou – sa vesmírom pohybuje naša Zem.

Elektromobily šetrné k životnému prostrediu, udržateľné potraviny, oblečenie z recyklovaných plastov vylovených z mora. Hurá! Veľké spoločnosti nás ľahko presvedčia, že svet dokážeme zachrániť kupovaním správnych vecí.

„Keď som v lese, nič iné neexistuje,“ hovorí Erik Baláž, ekológ, filmár, aktivista a presvedčivý obhajca divokej prírody. Láska k prírode výrazne formovala Erikov profesionálny aj osobný život.

Pätnásťročná Greta Thunberg zo Švédska sa v auguste 2018 rozhodla, že prestane chodiť do školy a založila globálne hnutie Fridays for Future. V boji proti klimatickej kríze inšpirovala milióny mladých ľudí, prinútila vlády po celom svete, aby viac načúvali našej planéte, za čo získala nomináciu na Nobelovu cenu za mier.

Publikace, na níž se podílel tým předních českých odborníků na životní prostředí, se věnuje problematice atmosféry, klimatu a kvality ovzduší v širokých souvislostech, jež přesahují pouhý přírodovědný pohled. K chemickým, fyzikálním charakteristikám ovzduší a k jejich dynamice promlouvají v dobách proměn globálního klimatu a emisí toxických látek do ovzduší měst a průmyslových aglomerací nejen přírodovědci,

Brožurka poskytuje přehled praktických tipů, jak produkovat minimum odpadů,vyrábět si podomácku ekologickou drogerii a kosmetiku, kompostovat, hezky spravovat oblečení, nebo si zařídit úsporné bydlení šetrné k přírodě. Seznámíte se s padesátkou zajímavých receptů na různé upcyklace a dozvíte se, jak se daří zavádět cirkulární ekonomiky do běžné praxe.

Monografie sociologa Nico Stehra a klimatologa Hanse von Storcha se zabývá otázkami přírodního podnebí v politickém, kulturním, ekonomickém a historickém kontextu. Vychází z přesvědčení, že podnebí není pouze přírodní daností, k níž se významným a přiměřeným způsobem vyjadřuje výhradně přírodověda: je rovněž kulturním a sociálním konstruktem.

Místo stromů v našem životě je nezastupitelné. Často na jejich přítomnosti téměř zapomeneme, a přitom ovlivňují kvalitu našeho každodenního žití více, než by se mohlo zdát.

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO.

Publikace sleduje proměnu vzájemného vztahu dvou na první pohled nesourodých, v mnohém ohledu dokonce protichůdných či zdánlivě konkurenčních jevů – lesa a průmyslu. Ve více než deseti kapitolách přibližuje zájemci pestrou škálu oboustranně se ovlivňujícího poměru lesa a rodícího se průmyslu.

Voda je bezpochyby důležitá pro náš běžný život v mnoha oblastech a oborech. O nich se autor zmiňuje z pohledu těch nejzajímavějších vlastností vody a jejich využití v praxi.