Berlín, Steglitzer Park, podzim 1923 Na lavičce v parku sedí holčička a pláče. Ztratila panenku.

Román Kniha denních modliteb zasadila americká prozaička a reportérka Joan Didionová do fiktivní, politicky nestabilní středoamerické země jménem Boca Grande. Zde se protínají životní dráhy vypravěčky a vystudované antropoložky Grace Strasser-Mendanové a zdánlivě bezelstné Charlotte Douglasové, po jejíž dceři pátrá FBI.

Anne Morrow Lindberghová (1906–2001), matka početné rodiny, uznávaná spisovatelka a – podobně jako její slavnější manžel – pilotka, si dovolila na pár týdnů uniknout ze své každodenní reality a o samotě pobýt na floridském ostrově Captiva. Získala tak nadhled k sepsání úvah, které jsou dnes snad ještě aktuálnější než v době svého vzniku.

Je vůbec možné najít dokonalost, když všechno kolem je relativní? Když se před vámi objeví kavárna Přístav, už není třeba se trápit.

Výbor povídek uznávané rakouské autorky. Dokládají, jak skvělou a zaujatou vypravěčkou je.

Ivan Jackanin je ukrajinský spisovatel, prozaik, překladatel a publicista, který žije a tvoří na Slovensku. Už více než třicet let přitahuje čtenáře svérázným světem, který nabízí ve své próze.

Spev o Achillovi vás zavedie do Grécka, do veku hrdinov. V dávnom veku hrdinov vypovedali nesmelého gréckeho princa Patrokla za mladícku nerozvážnosť z vlasti do Ftie.

Ve vyvrcholení Burroughsovy trilogie se v kratších prózách opět pohybujeme v krajích děsivých nočních můr, vzdáleně připomínající pralesy Jižní Ameriky, v mimozemském prostoru, ale i v ulicích Londýna a jeho podsvětí. Burroughs své povídky opět zaplnil fantastickými postavami z ještě fantastičtějších – a hrozivějších – světů a jeho mistrná koláž, pracující s prvky populární kultury, reklamy, sci-fi

Muž, jenž přišel o své tělo, svérázný lovec pokladů hrající si na boha, duch, který se sám bojí, nebo hrůzostrašné údolí pavouků. I v povídkách z pozdějšího období Herbert George Wells ukazuje, že zdaleka není jen autorem science fiction, ale brilantně ovládá i jiné žánry.

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů.

Prečo nás tak priťahujú hory a ich nebezpečné, ale aj krásne štíty? Básnik Petrarca z túžby a fascinácie dokonca ako prvý podnikol namáhavý výstup na Mont Ventoux, aby sa mohol rozhliadnuť po krajine.

Román privádza čitateľa do Azerbajdžanu na sklonku Sovietskeho zväzu, do obdobia protiarménskych pogromov v Sumgaite a Baku. Po jeho uverejnení boli Ajlislimu odňaté štátne vyznamenania a jeho knihy sa verejne pálili na uliciach.

\"Pochádzam z Leningradu. Holými rukami som zabil jedného človeka.\" Zamknutý v kajute v parníku plaviacom sa do Leningradu, Lev Termen píše list Clare, svojej jedinej láske a spomína na mladosť, ktorú prežil ako brilantný vedec.

Keď 15. apríla 1942 zomrel v Ženeve Robert Musil, len malý okruh jeho priateľov a súčasníkov vedel, koho stráca rakúska a nemecká literatúra. Patril medzi nich Thomas Mann, ktorý už dávnejšie predpovedal jeho dielu veľkú budúcnosť (bola to predpoveď mannovsky veľkorysá, pretože Musil nemal veľa pochopenia pre úsilia úspešnejšieho spisovateľa), Hermann Broch, ktorý autora monumentálneho románu Muž bez

Román najvýznamnejšieho a najprekladanejšieho autora tureckej postmodernej literatúry je románom o hľadaní. Hlavný predstaviteľ si prečíta Knihu a tá ho podnieti hľadať nový svet a nový život.

Román se odehrává ve Francii 18. století. V přímořském městečku se ohavné lichvářce narodí chlapec jménem Latour.

Autor sa pýta na zmysel ľudskej existencie. Prichádza k záveru, že \'tento svet je dom a my sme jeho nájomníci\'. Dlhotrvajúce utrpenie hrdinov im udeľuje rozmer vznešenosti, komickosti a prostoty.

Prvotina portugalské autorky (*1940), dnes patřící k veličinám moderní portugalské literatury, zkoumá možné podoby ženství v dnešním světě a vypovídá o nepotlačitelné lidské touze po osobní i společenské svobodě. Na základě peripetií milostného vztahu mezi mladičkou malířkou Lídií a úspěšným lékařem Afonsem se formálně křehká, vnitřně silná próza pokouší hledat možnosti dorozumění mezi mužským a ženským

Holokoulí provokativním způsobem odhaluje mýty o sexu, které jsou tabu, zatímco užívá jemná nuance, kterými román zobrazuje jádro problému. Jeden z nejúspěšnějších norských debutových románú všech dob, vysoce kontroverzní Holokoulí, podnítilo rok dlouhou mediální debatu, změnilo tisíce životú.

Mít a být začíná Malodotovou smrtí. Po smrtelné autonehodě se ke svému překvapení ocitá na klinice, kde se musí nejprve zbavit závislosti na životě, aby mohl být úplně mrtvý.