Tato publikace je pokusem o syntézu dlouhodobě udržitelného rozvoje, tedy o formulování a prosazování způsobu života, který by umožnil uspokojovat v rozumné míře potřeby všech lidí na světě (a to včetně budoucích generací), ale zároveň by byl šetrný k životnímu prostředí a nepřekračoval by únosnou kapacitu využívání ekosystémů. Kniha se zabývá jevy zřejmými a celkem snadno prokazatelnými (např. analýzou

Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá?

Satiš Kumár objasňuje Západu východní moudrost. V zásadě říká, že péče o životní prostředí (půda), snaha o osobní harmonii (duše) a prosazování lidských hodnot (společnost) představují tři nezbytné morální pilíře naší doby.

Jak mluvit o klimatické krizi s těmi, kdo se o ekologii nezajímají? Timothy Morton místo hory dat a sloganů nabízí filozofickou cestu na hranice lidského a nelidského světa.

Dave Goulson zkoumá souvislosti mezi klimatickou změnou, přírodou, volně žijícími živočichy a rostlinami a zmenšující se biodiverzitou a analyzuje zhoubný dopad na planetu a její obyvatele. Podle Goulsona ještě není pozdě tento pokles zastavit a Tichá Zeměje k tomu naléhavou výzvou.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to.

Kniha předkládá přehled problémů z oblastí výzkumu životního prostředí s ohledem na jejich aktuálnost a potenciální rizika, která do budoucna mohou daná témata skýtat. Zahrnuje kapitoly z oblasti dopadů a aspektů globálních změn, problémy týkající se nových typů znečištění životního prostředí a jejich expozice a rovněž témata týkající se změn v chování populace ve vztahu k přírodě a komunikace environmentálních

Přírodopisný bestseller vědce Davida Attenborougha, podle kterého Netflix natočil stejnojmenný dokument Alarmující svědectví o stavu planety od uznávaného přírodovědce a tváře populárních dokumentů BBC, které všichni známe z televizních obrazovek. David Attenborough je nejznámějším britským tvůrcem přírodovědných filmů.

Čo mám urobiť? Ako sa mám zapojiť?

Pandemie COVID-19 může být odrazovým můstkem pro rychlé změny potřebné k řešení klimatické krize. Autoři předkládají přesvědčivé argumenty, proč musíme jednat ihned a od základů změnit všechny systémy, které jsou pilíři dnešní civilizace a ekonomiky.

Už dlouho víme, co se s naší planetou děje. Toto je příběh o tom, proč nic neděláme.

Kniha je súborom textov, ktoré sochár, ochranár, aktivista (ale aj vášnivý bicyklista) Marián „Marko“ Huba písal v deväťdesiatych rokoch pre rôzne dobové periodiká, alebo ich formuloval v podobe prednášok, diskusných príspevkov, rozhovorov či otvorených listov. Sú vzácnym svedectvom, že spoločenské a ekologické problémy, ktoré dnes tak intenzívne vnímame, boli pomenované už pred tridsiatimi rokmi.

Miliony tun plastového odpadu, hromadící se v přírodě, patří k největším výzvám současnosti. Přitom se lze bez zdravotně závadného plastu nebo plastu s krátkou životností téměř vždy snadno obejít! V této knize jsme sepsali všechna důležitá fakta o plastu a problémech, které způsobuje, a spolu s nimi více než 300 návodů a nápadů na smysluplné omezení plastu během všedního dne.

Panuje všeobecná shoda, že hlavní podíl na stálém zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře má pokračující využívání fosilních paliv v energetice, průmyslu a dopravě. Ovšem daleko méně už se ví o tom, že dalším významným globálním zdrojem skleníkových plynů je zemědělství a využívání půdy, tedy pěstování plodin a dřevin a chov hospodářských zvířat.

V knihe Domácnosť bez odpadu hovorí Bea Johnsonová o tom, ako sa naučila tvoriť menej odpadu a zjednodušila si život. Spolu s manželom Scottom a ich dvomi synmi dnes produkujú iba jeden kubický decimeter odpadu za rok a výrazne sa zlepšila celková kvalita ich života: trávia spolu viac času, ročné výdavky skresali o neuveriteľných 40 percent a sú oveľa zdravší.

Keď som v lese, nič iné neexistuje, hovorí Erik Baláž, ekológ, filmár, aktivista a presvedčivý obhajca divokej prírody. Láska k prírode výrazne formovala Erikov profesionálny aj osobný život.

Environmentálne myslenie sa konštituovalo v 20. storočí a zaznamenalo veľký rozmach predovšetkým v jeho druhej polovici. Vzniklo v rámci reflexie javov, ktoré sa v 60. rokoch minulého storočia začali označovať pojmom ekologickej a neskôr aj environmentálnej krízy.

Stejně jako předchozí dva svazky i třetí díl předpokládané sedmidílné řady o českých a moravských pralesovitých rezervacích přináší výsledky opakovaného zkoumání dřevinného i bylinného patra a půdních poměrů, tentokrát v rezervacích Šumavy a Českého lesa. Souhrnné výsledky výzkumů objasňují historický vývoj rezervací i současnou dynamiku vývoje zkoumaného ekosystému.

Autor ukazuje, že ľudská civilizácia má iba obmedzené možnosti ako uspokojiť svoje základné potreby z prírodných zdrojov.