Slavná kniha nejvýznamnějšího moderního španělského filozofa José Ortegy y Gasseta shrnuje úvahy, které vycházely původně v novinách od roku 1927. Ortega v nich reaguje na zkušenost masovosti, která v 19. století vstoupila na scénu a kterou pociťuje zvlášť palčivě v zmatené době po první světové válce. Dav, na rozdíl od Psychologie davu Le Bona, nepopisuje naivně psychologicky, ale nahlíží na něj z

Jak vážná je současná krize pravdy? Trawnyho stejnojmenná kniha nepřizvukuje hlasům varujícím před alternativními pravdami, nepanikaří a nemoralizuje, nýbrž věcně analyzuje, jak se to s pravdou má. S oporou hlavních postav filosofické tradice (Sókratés, Kant, Nietzsche, Arendtová) ukazuje, že to s pravdou dnes není o nic horší než v minulosti: pravda byla problémem vždy, lidé se o ni přeli a vždy také

Jeden z nejznámějších Platónových dialogů, který je věnován rétorice, kráse a lásce.

Looks at the question of human agency in a postmodern world. This book explores the ideological fantasies of wholeness and exclusion which make up human society. Slavoj Zizek, the maverick philosopher, author of over 30 books, acclaimed as the \"Elvis of cultural theory\", and today\'s most controversial public intellectual. His work traverses the fields of philosophy, psychoanalysis, theology, history

Další z „esejů“ z Rozpravy o metodě, v němž Descartes předvádí svou metodu na nauce o světle, zvláště pak na objevu zákona lomu světla a jeho důsledcích. Francouzsko-česky, s původními obrázky a závěrečným komentářem překladatele.

Další svazek díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. V šesté knize Stromat navazuje Klement na úvahy o vztahu křesťanské gnóse k řecké filosofii.

Jak vyučovat filosofii mladé disidenty, kterým komunistický režim odepřel možnost získat vyšší vzdělání? Autor této knihy, někdejší disident, programátor a příležitostný politik, se pokouší uplatnit své zkušenosti při výuce na vysoké škole.

Filozofia je odkázaná na myslenie. A myslieť znamená žiť ľudský život.

Pierre Teilhard de Chardin (1881–1955) byl francouzský jezuita, přírodovědec a filozof, který ve svém díle vytvořil teorii evoluce založenou na křesťanském myšlení. Protože jako kněz nesměl bojovat, účastnil se první světové války po celé čtyři roky jako nosič raněných.

Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený. Dieter Mersch, profesor Vysoké školy umělecké v Curychu, ve své pronikavé studii dekonstruuje terminologii spojenou s otázkami vztahu estetična a vědecké pravdy, přičemž jeho snahou je odkrýt

Kniha Sémiotické marginálie nabízí čtenáři pohled na několik vybraných témat z oblasti logiky, obecné teorie representace, teorie umění a sociální filosofie, které spojuje společný zájem autorů o teorii znaku v jejích různých tradicích, intepretacích a modifikacích. Kniha se skládá z kapitol exegeticky komentujících vznik sémiotiky v díle C. S. Peirce, z polemických studií kritizujících filosofickou

Friedrich Nietzsche (1844 – 1900) – významný nemecký filozof a jeden z najhlbších mysliteľov všetkých čias, kritik kultúry a náboženstva, básnik a esejista, predstaviteľ filozofie života a „otec nihilizmu\", zásadným spôsobom ovplyvnil filozofiu, myslenie a literatúru 20. storočia. Jeho často kontroverzné názory netvoria ucelený systém, preto umožňujú najrozličnejšie interpretácie.

Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro křesťanské, a tedy evropské pojetí morálky.

The Philosophy of Living Nature je anglickým překladem přepracované verze Kratochvílovy knihy Filosofie živé přírody (1994), dnes již klasické práce zabývající se přirozeným světem a možnostmi jeho poznání. Od filosofického pojmu přírody/přirozenosti postupuje přes jednotlivé přirozenosti k tématům kosmu, prostoru a času, evoluce a živých organismů až k otázce místa člověka v přírodě a jeho zobrazování

Obsah monografie Humánno-etické dilemy v ideách Alexandra I. Solženicyna možno rozdeliť na dve časti. V prvej sme sa venovali humánno-etickým dilemám v diele ruského literáta, ktoré prezentujú dve antinómie najčastejšie postulované v autorových dielach: život – smrť, pravda – lož.

Vydání této nedokončené práce, ze sklonku autorova života, navazuje na předchozí solovjovskou řadu. Theoria má představit svobodu z nazírání věčných idejí.

Publikace zahrne část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954–1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci. V textu se zabývá svým svébytným a provokativním způsobem navýsost aktuálním tématům svobody, filosofie a demokracie.

Druhý díl souboru obsahuje chronologicky uspořádané stati, recenze a příležitostné texty o J. A. Komenském, které autor publikoval v letech 1959–1970.

Vznik Pojednání o toleranci byl podnícen procesem s Jeanem Calasem, francouzským protestantským obchodníkem, který byl obviněn z vraždy svého syna, aby zabránil jeho údajnému přestupu ke katolictví. Soudní spor a následná Calasova poprava vyvolávaly ve společnosti značné emoce.

Kniha Základy metafyziky mravov vznikla za vlády Fridricha II. (Pruského) roku 1785. Zmizla z kníhkupectiev tak rýchlo, že už o rok neskôr vyšlo druhé vydanie. Ide fakticky o prvý Kantov spis, v ktorom sa venuje problémom morálky a morálneho konania. Základy sú podľa samého autora vyhľadaním a určením najvyššieho princípu morálnosti a vo svojom zámere sú iba jedinou ucelenou a od všetkých ostatných