Z knihy rozhovorov Gustáva Murína znejú súčasne hlasy troch ikon československého humoru - Milana Lasicu, Stanislava Štepku a Jiřího Suchého. Všetci traja majú niečo spoločné: spočiatku boli súčasťou humoristickej dvojice, sú autormi textov pesničiek, ktoré sa hrajú dodnes, a z nadšených amatérov sa stali principálmi divadla.

Dialóg Zuzany Čaputovej a šéfredaktora týždenníka Respekt Erika Taberyho trval viac ako dva roky. Aké je byť ženou vo vrcholnej politike a matkou dcér, na ktoré útočia politici?

Rozhovor zkušeného novináře a spisovatele Jaroslava Veise s profesorem MUDr. Michalem Andělem, vedený obecnými i privátními otázkami a strukturovaný převážně chronologicky, zaznamenává hlavní období lékařova osobního zrání a profesního života. Ten se dotýká dění padesátých a šedesátých let či normalizačního období, atmosféry a postupů pro tehdejší dobu typických.

Bájne bytosti, svety plné mágie a dobrodružstiev – práve preto tisícky čitateľov siahajú po žánri fantasy. Ako však takéto knihy vznikajú?

Novinářka Barbora Postránecká a fotografka Jana Plavec zachycují příběhy těch, kterým osud nadělil těžký začátek života. Jaké to je být pěstoun?

Tzv. Horské kázání (Mt 5—7) vyvolávalo v dějinách často protikladné interpretace.

Opýtali ste sa niekedy samých seba: „Prečo som to urobil?“ Alebo: „Prečo jednoducho nedokážem ovládnuť svoje správanie?“ Možno ste sa zamysleli nad niekým iným: „Čo to je s ním? Prečo je taký?“ Pri skúmaní vlastných emócií je ľahké skĺznuť do obviňovania samého seba a mať na seba aj na svoje okolie príliš vysoké požiadavky.

PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů

Může vzniknout kniha přímo při běhání? Rozhovor novináře Tomáše Poláčka s kardiochirurgem Janem Pirkem je důkazem, že ano.

Toto je kniha rozhovorů se spisovateli, které spojuje německý jazyk. Jsou mezi nimi zástupci několika generací, ženy i muži, Rakušané i Švýcaři, západní i východní Němci.

Radšej znesiem nadávky, ako mať za sebou cintorín. Počas pandémie koronavírusu bol profesor Vladimír Krčméry jednou z mediálne najviditeľnejších tvárí, stal sa možno až lekárskou celebritou.

Kniha rozhovorů kněze Zbigniewa Czendlika vychází z oblíbeného pořadu České televize Uchem jehly. „Netradiční“ moderátor si zve již několik let na lanškrounskou faru hosty, kteří ve svém životě a ve své kariéře dosáhli významných úspěchů a jejichž životní zkušenosti mohou být inspirativním vzorem.

Kniha s podnázvom Rozhovor o stave slovenskej duše nás prevedie životným príbehom kňaza a rehoľníka Michala Zamkovského, dozvieme sa o potrebnosti a účinnosti ľudových misií, ale tiež tu nájdeme odpovede na otázky, na ktoré sa možno bojíme alebo hanbíme nahlas opýtať: *hriechy proti 6. prikázaniu, *do akej miery je potrebné hriech pri vyznaní opísať, *ako je to s manželstvom uzatvoreným „na rýchlo“

Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident?

Kniha rozhovorů s novinářkou, redaktorkou, filmovou publicistkou a překladatelkou Agnešou Kalinovou (1924–2014) zachycuje takřka celý její život a má charakter pamětí. Silný osobní příběh Agneši Kalinové, neodmyslitelný od politických zlomů, k nimž došlo během jejího života, je zároveň dramatickým obrazem společnosti 20. století, což byl i záměr tazatelky.

Šče ne vmerla i ne vmre je živelný rozhovor, písaný v zhone, zahorúca, ako pokus zachytiť pulzujúci rytmus histórie, ktorá tak úpenlivo upriamila pozornosť na východnú hranicu Európy. Je to vášnivý rozhovor poľského reportéra Pawła Smoleńského s Jurijom Andruchovyčom, ukrajinským básnikom, prozaikom a hudobníkom, ktorý spolu s tisíckami ľudí protestoval na Námestí nezávislosti.

Zpěvák, skladatel, textař, spisovatel, malíř a fotograf Vlastimil Třešňák začíná svůj knižní rozhovor s hudebním publicistou Ondřejem Bezrem slovy: \\\\Ondřeji, než se mě začneš ptát, chtěl bych upozornit, že rád fabuluji.\\\\\' Tím předznamenává charakter celé knihy, která je nejen klasickým knižním rozhovorem, mapujícím autorův život, ale v podstatěi další v řadě Třešňákových beletristických knih:

Najmilšie rozhovory s bezmála štyridsiatimi osobnosťami z tých niekoľko tisíc, ktoré Helena Dvořáková urobila za svoju štyridsaťročnú novinársku kariéru. Umelci, spisovateli, architekti, ale i lekári a vedci.

Šimon Pánek a kromľ jiného jeho osobní zkušenost z těch nejrizikovějších a nejzanedbanějšíchoblastí světa. Knižní rozhovor, který vznikl díky publicistovi Janu Urbanovi, představuje Šimona Pánka nejen v jeho profesi, ale také mimo ni.

Jako by mu nestačil smích, který s kolegy z Divadla Járy Cimrmana vyvolává u několika generací diváků. Jeho role hraběte von Zeppelin, princů Jasoně a Drsoně či praktikanta Hlaváčka, nemluvě o četných ženských postavách, jsou bez nadsázky kultovní.