Legendy Židů patří neoddiskutovatelně do pokladnice světové literatury, do níž vstoupily jako příběhy, jež v Bibli nenajdete nebo jako veškeré židovské legendy v kostce. Ginzberg vynikal schopností vstřebávat stovky příběhů a jejich verzí v původních jazycích a všímat si rozdílů, jež naznačují, který příběh je původní a který odvozený. Toto Ginzbergovo dílo dodnes představuje odrazový můstek pro studium

Židovský náboženský myslitel Sa\'adja ben Josef (882–942) je autorem teologicko-filozofického pojednání Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů. O tomto textu lze bez okolků tvrdit, že je revoluční, a to jak svým obsahem, tak i formálním zpracováním. V rámci židovské nábožensko-právní literatury totiž dokládá „zrození autora“ a představuje nový typ textu, který nepracuje s asociativním výkladem

Pro většinu lidí znamená samotné slovo kabala mystickou zkušenost par excellence, avšak většina moderních knih vrhá jen slabé světlo na tyto starověké, mystické a magické aspekty. Rabi A. Kaplan proto přeložil Sefer Jeciru, nejstarší a nejmysterióznější z kabalistických textů a nyní osvětluje teoretické, meditativní a magické souvislosti těchto textů..

Obrazová publikace Sedmero požehnání má být průzorem do světa, který je současnému člověku vzdálený a málo známý. Má mu poskytnout obraz komunity, která si střeží svůj poklad především ve svých srdcích, a který probleskuje i v přítomných černobílých fotografiích. Název knihy odkazuje k rituálu Sedmi požehnání (ševa berachot), která jsou recitována během židovského svatebního obřadu. Setkání tradičních

Kniha představuje čtenářům chasidismus, podnětné lidové hnutí, které vzniklo v rámci východoevropského judaismu osmnáctého století, na příkladu jednoho z prvních chasidských spisů. Kromě prvního českého překladu Cavaat Ha-RIBaŠ obsahuje kniha také originální hebrejský text, komentář osvětlující obsah jednotlivých textů, odborný úvod zasvěcující do problematiky a glosář použitých hebrejských termínů.

Kabala a pražská judaika přináší výbor z obtížně dostupných textů prof. Vladimíra Sadka (19322008), význačné osobnosti české judaistiky a hebraistiky. Průřez autorovým dílem zároveň poskytuje vhled do situace židovských bádání v této zemi během druhé poloviny 20. století. Široké spektrum témat jdoucích od knihy Zohar přes rabiho Löwa-Maharala až po pražské židovské učence či památky starého pražského

\"A zsidó etika két alaptételre épül. Az egyik így hangzik: pikuách néfes, azt jelenti: az élet védelme. Meg lehet törni a szombat törvényét, a kóserság törvényét és az életviteli törvényeket is, ha ezzel megmentünk valakit. Ha nincs más, aki szombaton gyógyszert hozzon, akkor a vallási tilalom ellenére maga a rabbi ül kocsiba, mert ezt írja elő az élet védelmének parancsa. A másik alapelv így szól

Scholemovy Hlavní směry židovské mystiky jsou dnes už klasickou oborovou prací, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci. Kniha vyšla nejprve v anglickém autorizovaném překladu již v roce 1941 (Shocken Publishing House) a v němčině pak pod titulem Die jüdische

Výbor z talmudického traktátu Berachot (část Ro\'e) opatřený překlady; jazykovým rozborem; vysvětlivkami a poznámkami.

Autor nabízí nový pohled na nejkontroverznější a nejzáhadnější práci Sigmunda Freuda, jedinou z jeho knih s židovskou tematikou: Muž Mojžíš a monoteistické náboženství. Je Freudův výklad, že Mojžíš byl Egypťan, koncept monoteismu přejal z egyptských představ a byl Židy zabit poté, co jim monoteismus představil, opravdu psychologickým dokumentem Freudova nevyřešeného vztahu k vlastní židovské identitě?

„Jmenuju se Kamila a rozhodla jsem se stát první českou rabínkou.“ Jak dojde k tomu, že se žena bez židovských kořenů rozhodne konvertovat? Kamila Kopřivová alias Rabínka v zácviku vás provede nejen vlastním příběhem, ale také všemi podstatnými aspekty judaismu. A připravte se, že si posvítí i na ty neortodoxní – třeba na židovský feminismus. Součástí jejího vyprávění je i představení liturgického

Tradičný judaizmus akceptuje výlučne pochovanie pozostatkov do zeme a zásadne odmieta pohreb spopolnením. Napriek tomu v posledných desaťročiach sa stále častejšie stáva, že príslušníci židovskej komunity uprednostňujú kremáciu. Etnológ Peter Salner v tejto knihe na základe svojich výskumov priam detektívnym spôsobom analyzuje dôvody a následky tohto v minulosti zakazovaného a prakticky neznámeho

A zsidókról eddig tankönyveink csak a holokauszt kapcsán írtak valamennyit. A magyar történelemben játszott szerepükről, kultúrájukról, vallásukról, etikájukról, humorukról semmit.Másféleképpen felnövő új nemzedéket szeretnénk, amely reálisabban értékeli a világot? Amely nem esik téveszmék áldozatául? Amely élni tud az együttműködés és az egymástól való kölcsönös tanulás lehetőségével?Ez a könyv ebben

Třetí díl Legend Židů pojednává o „Mojžíšovi na poušti“. Louis Ginzberg v něm uplatnil i své mimořádné znalosti židovské symboliky. Sám říká: V době, kdy lid Izraele vyšel z Egypta – když se dům Jákobův odpoutal od lidu mluvícího cizí řečí –, stal se „Jákob svatostánkem Jeho a Izrael Jeho panstvím“. Židovská legenda se pokouší popsat, jak Boží svatostánek, náboženství Izraele a Jeho panství, tj. počátky

\"Odkud ale bere židovská tradice jistotu, že trest, který Izrael postihl, není trvalého charakteru, a že dříve nebo později zcela nezanikne mezi národy? Vždyť národ, zbavený přirozených vazeb, které mu poskytuje společně obývaná země, společný jazyk a zkoušky, jimž je ve své zemi vystavován, je v rozptýlení mezi jinými národy odsouzen k postupné ztrátě identity a rozplynutí se v prostředí, které ho

Modlitby českožidovské jsou uspořádány podle liturgického roku judaismu: K jednotlivým svátkům jsou přirazeny modlitby ladící tématem či náladou. Dva modlitebníci jsou doplněni na dvojí „minjan“, modlitební desítku: V první znějí úryvky z děl dalších českožidovských autorů, od obrozence Kappera po Ortenovy druhy. Druhou desítku tvoří úryvky těch, kdo se s židovskou zbožností rozešli, a přece v nich

Kniha se zaměřuje na udržování židovských tradic a zvyků v podmínkách terezínského ghetta. Jde o původně odbornou práci mírně přepracovanou pro širší veřejnost a doplněnou o ilustrační materiál. Téma judaismu v terezínském ghettu nebylo dosud komplexněji probádáno a zpracováno. Knížka se snaží přinést nový pohled na část historie ghetta Terezín.

Základní halachické dílo překládané pro svou popularitu po celém světě již více jak jedno století. Výtažek nejdůležitějších částí práva náboženského, civilního i majetkového. Kniha se užitečně a přehledně věnuje nejčastějším tématům každodenního ortodoxního židovského života. Obsahuje i doposud publikované poznámky z novodobých vydání, které upřesňují vztahy k dnešní tradici a moderní době. Druhá část

Kniha se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickém období v židovském prostředí v oblasti Blízkého východu. Patří mezi několik málo textů, u nichž není pochybnost, že náleží k žánru hejchalotické literatury. Tímto termínem se označují pozoruhodné, u nás téměř neznámé texty, obsahující záznamy o mystických vizích lidí, kteří si říkali jordej merkava. Tato literatura

Monografie se zabývá židovskou starověkou koncepcí světa, kosmu a místem člověka ve světě jednak s ohledem na biblické zdroje, jednak na prameny deuterokanonické a pseudoepigrafní. Vychází ze znění Hebrejské bible, dále z literárního odkazu deuterokanonické tradice, mystické tradice pozdní antiky, zejména z Knih Henochových a z racionalismu Babylónského talmudu. Publikace představuje židovskou kosmologii