Jak čeští povídkáři prozaicky zhodnocují stav nouze? Jak se karanténa, izolace a nečekaná absolutní proměna životů lidí zrcadlí v jejich tvorbě? Sedmnáct povídek o různých aspektech, projevech důsledků pandemie a jiných výjimečností všední každodennosti … Antologie výběru příběhů a textů vzniklých pro Česká centra, která oslovila české autory se specifickou vazbou na danou zemi (Izrael, Japonsko, Německo,

Velmi otevřené a trochu autobiografické vyprávění o cestě z domácího rybníka mezi žraloky do Los Angeles. Anna je herečka, feministka, Bukowski v sukních. Miluje jídlo, ale někdy ji jíst vůbec nejde, potřebuje svobodu, jenže hodná holka z Moravy by se měla hlavně dobře vdát! Místo ženicha přichází procesí toxických mužů. Je mezi nimi ten pravý? Tak určitě. Anna chce být slavná a bohatá, zatím je ale

V rámci obrozenské literatury představuje reflexivní báseň Vznešenost přírody významný pokus o náročnou poezii srovnatelnou s vrcholnými díly dobové evropské literatury. Autor v něm nalezl nové možnosti české poezie překonávající puchmajerovskou tradici. Text připravil (včetně první časopisecké verze Vznešenost přirozenosti) a okomentoval Robert Ibrahim. Próza Cesta do Itálie je inspirovaná cestou,

Na malém městě ví skoro každý, kde se co šustne, ale dvojčata Klára a Gábina to vědí do puntíku. A strašně rády do všeho strkají nos, což nelibě nese soukromé očko David Holzman, který si v nedalekém okresním městě založil výnosnou detektivní kancelář. Když zmizí mladá pernikářka, od které Gábina kupuje její skvostné sladkosti do své kavárny, je oběma sestrám jasné, že je něco špatně...

Hlavní postavou „románu nad mraky“ je třicetiletý samotář Fleischman. V životě se mu nedaří. Nikdy nic nedokázal. Nikde nebyl. Neměl žádnou holku. Ale rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. Jeho životu dává řád graf s počasím a postupem času i Franz, starý sudetský Němec, který jezdí do Liberce pohřbívat své spolužáky. Fleischman, který nezná ani vlastní křestní jméno, pracuje jako holka

Sfumato je autobiografický román, který ve současném vztahovém příběhu ženy a muže střední generace předkládá i neotřelý intimní příběh staré aristokratické rodiny. Soustřeďuje obsah především na politicky i společensky zlomové situace posledních 100 let Českého, Československého a Slovenského státu. V obsahové rovině děje, který se odehrává převážně v krajské metropoli a popisuje historické momenty

Je Daniela Ulrychová opravdu jenom úplně bezcitná bestie, která se baví tím, že přebírá svým kamarádkám kluky, aby je, chudáčky, vzápětí znuděně odkopla, anebo je všechno ve skutečnosti trochu jinak? A co se stane, až potká toho pravého a pozná skutečnou lásku? To a ještě mnohé jiné se můžete dočíst v nejnovějším románu své oblíbené autorky.

Soubor próz časově zacílený na druhou polovinu 20. století, má humoristický, groteskní i tragikomický charakter. Postavám, které se z rozličných příčin dostávají do zvláštních situací, nechybí ambice něco vykonat, projevit se a přesáhnout svou obyčejnost. Prózy jsou svou příběhovou linií, jemným smyslem pro detail i celkovým uchopením problému přitažlivým a zároveň umělecky plnohodnotným čtením. Důležitou

Polodětské básničky napsané s autorovým tehdy desetiletým synem Dominikem jsou o zvířátkách dle abecedy, ale s lidským poselstvím v nich.

Pikareskní román o lidech bez jasné morálky a řádu, o manipulacích tajné bezpečnosti a o směšném zápasu inteligence s emocemi. Dobrodružný děj nás v několika proplétajících se rovinách provází od socialistického sirotčince v 50. letech přes teologický seminář, psychiatrický ústav, pražskou filozofickou fakultu na přelomu 60. a 70. let, \"zašívárnu\" na opuštěném pracovišti v pohraničí za normalizace,

„Příběh knihy Paní domu se odehrává hlavně v Anglii na prahu 20. století, kdy dámy ze střední vrstvy v tradičně konzervativní společnosti usilovaly nejen o zajištění větších práv pro ženy, ale zcela revolučně i pro uznání lesbické lásky. Protagonistkou tohoto tažení je známá spisovatelka, zvaná Paní domu, která s podporou své společnice, vypravěčky celého příběhu, celé to tažení vede – i když jen k

Poetické obrazy kladenské výtvarnice, doplněné původními ilustracemi. Krátké povídky Niny Čampulky vystihují atmosféru různých „příbytků lidí“ a momentky z jejich osudů – místních, příchozích i těch procházejících: „Mám v sobě schováno několik takových pokojů. A pak i lidí v okénkách paměti.“

Skladbu tvoří dvě valašské svity - Pouštím žílou motýlům paměti a Poslední píseň šamana z kančích hor. S dříve vydanou sbírkou Ohořelec tvoří tyto svity Odehnalův valašský triptych. Verši, které jsou básníkovou existenciální sebereflexí, tak završuje autor svou mnohaletou výpověď o rodném Valašsku. Okořeněním skladby jsou věcné prozaické vložky týkající se historie tohoto koutu Moravy.

Fiktivní korespondenční román inspirovaný životem Mileny Jesenské ... nejlíp Tě vidím z dálky, v onom jasnozřivém okamžiku, když Ty ještě nevidíš mě. Tehdy jsi mi nejbližší, tehdy jsi mi nahý, protože Tě vnímám sebou neporušeného. Tak Tě vidím i teď na náměstí... čekáš, napjatý, nervózní a šťastný. Jak vím, že jsi právě takový? Jsem právě taková. Skoro běžím, abys mě nevyhlížel ani o vteřinu déle.

\"Před sedmi osmi lety jsem žil jako buddhistický mnich v cejlonských lesích. Odvedl jsem tam tvrdou práci na své mysli. Byly dny, kdy nahlížeje do tlamy šílenství jsem poznal, že přestože neexistuje cesta zpátky, není nutné zešílet. Pak jsem se vráti l do České republiky a postupně pochopil, že tu těžší část práce mám teprve před sebou. Básně z téhle sbírky ke mně za tu dobu nějak přišly samy, asi

Zlatý věk je fantastický cestopis, ve kterém moderní Gulliver píše knihu o civilizaci na malém ostrově v Atlantiku. Ostrované na první pohled nedělají nic jiného, než sedí a pozorují svět, jeho světla a šumy. Ostrov postupně absorboval předchozí vlny dobyvatelů a z původních kultur zůstaly pouze torza velmi vzdálená svému původu. V místech, kde obyčejně očekáváme upevňování obecných hodnot a zásad,

Základ Kárnetovy eseje nazvané Posmrtný deník vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968: „Chtěl byste přijet do Prahy na návštěvu?“ a „Chtěl byste se tam vrátit natrvalo?“ Kárnetův text měl v roce 1968 vycházet na pokračování v Literárních listech, resp. být na doporučení Václava Havla vydán celý v Československém

Sandra je jimi přímo posedlá. A co teprve když se v její vesnici objeví kruhy v obilí? Sany je jimi přitahována magickou silou. Tajemné síly jí napovídají, že má před sebou nadpozemský úkol. Stalo se něco úžasného. V obilí našla předmět, v němž byl ukrytý Sandřin vrstevník-posel z vesmíru. Údajně přiletěl proto, aby pomohl zabránit pozemšťanům v devastování Země. Sany se Samuelem zažívá neuvěřitelná

Shodil se Jan Masaryk z okna Černínského paláce sám? Jaká byla poslední Stalinova slova? A jak to bylo se smrtí Lavrentije Beriji, jedné z nejkrvavějších postav 20. století? A co když úplně jinak? Hranice mezi historickou skutečností a fikcí může být nejistější, než se zdá. Stačí jen udělat jediný krok vedle. Román Jaroslava Haidlera se odehrává v době vymezené únorovým převratem v Československu na

Tereza Boučková vstupuje do cizích životů jednoznačně a nekompromisně. Třináct Šíleně smutných povídek je třináct příběhů, které mají ve svém vyznění smutek, ale mnohé jsou i ironické a plné paradoxů. Všechny povídky jsou napsané více než minimalisticky, a přitom je v nich všechno: touha po lásce, přijetí, přátelství, vnitřním míru anebo alespoň klidu ve zpustošeném nebo vyhaslém manželství, stejně