Kniha Jaguár v kocovině je souborem reportáží z malířských cest Jana Dungela po Jižní Americe. Autor v nich čerpá ze svých pracovních deníků a čtenářům přibližuje pozoruhodná setkání nejen s divokými zvířaty, ale také s místními obyvateli a jejich kulturou.

Kreminna, zákopy ukrajinských vojsk, polovina března 2023. Je jasná noc, ale v zákopu panuje temnota, prostor osvětluje jen třepotavý plamen svíčky.

Není to žádná fata morgána – před očima se jim skutečně objevují obrysy vysněného ráje. Daleko za sebou nechávají československou bídu a vyrážejí za voláním svého srdce: do Sovětského svazu.

Skutečné příběhy Ukrajinců od novinářky, která před válkou uprchla do Prahy. Jmenuji se Irina a jsem uprchlice.

Hneď za Sochou slobody sa otvára brána do Ameriky. Má podobu maličkého ostrova, z ktorého do vysneného raja vedie len uzučký drevený mostík.

Americká spisovateľka, legendárna vojnová reportérka, vášnivá a nespútaná cestovateľka, ktorá sa nebála lietajúcich granátov, milovala nedotknuté pláže a dobrú whisky. Martha Gellhorn (1908–1998) počas svojej novinárskej kariéry nechýbala pri žiadnom veľkom konflikte 20. storočia.

Kdyby se Hemingway narodil v Polsku, psal by jako Kapuściński. Reportér stojí uprostřed zuřícího davu, na hlavu mu míří samopal africké hlídky nebo se plazí džunglí – a my s ním.

Proč číst další knihu o holokaustu? Protože vypráví o současnosti.

Napriek nesporným kvalitám Laholových prozaických diel ho považujeme predovšetkým za jedného z najzaujímavejších dramatikov 20. storočia. Reprezentatívny výber z Laholových drám obsahuje jeho ťažiskové hry (Bezvetrie v Zuele, Atentát, Inferno, Škvrny na slnku, Štyri strany sveta). Vydanie je doplnené o edičnú poznámku, kalendárium života, prehľad autorovho diela a doslov, ktorý osvetľuje výber Laholových

Události, k nimž došlo v Německu v letech 1919–1945, byly dramatické a děsivé. Nicméně našlo by se také spousta okamžiků nejistoty, pochyb i naděje.

Pravda býva často menej uveriteľná než fikcia, pretože vymyslený príbeh sa musí riadiť pravidlom pravdepodobnosti, kým ten pravdivý nie. Táto poučka amerického spisovateľa Marka Twaina platí do bodky pre knihu pôvodných reportáží, ktorej autorom je Tomáš Forró.

Za oponou války je prvotina z pera válečného reportéra a zpravodaje České televize na Blízkém východě. Jakub Szántó v knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel.

Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.

Martin M. Šimečka je burič aj tíšiteľ, provokatér aj mysliteľ, spytujúci sa aj rozprávač, najmä je to však rýdzi intelektuál, akých má stredná Európa málo.

„Znásilnenie neublíži iba jednému človeku. Raní celú rodinu.

Halič, nejchudší a nejzanedbanější region rakousko-uherské monarchie, zubožení Haličané sní o lepším životě za velkou louží. Začíná masový exodus do Nového světa, během nějž se stovky tisíc emigrantů stanou výhodným obchodním artiklem.

26. apríla 1986 o 1:24 zaznela v černobyľskej jadrovej elektrárni séria výbuchov. Bol to začiatok najväčšej jadrovej nehody v 20. storočí. Černobyľská katastrofa sa stala jednou z najsilnejších tém, ktorú vo svojej tvorbe spracovala laureátka Nobelovej ceny Svetlana Alexijevič. Dvadsať rokov po tejto jadrovej apokalypse sa vracia na miesta, ktoré boli Černobyľom najviac postihnuté, rozpráva sa s ľuďmi,

Aká veľká je moc, ktorá sa ukrýva v rukách Vladimira Putina? A ako ďaleko sú tie ruky schopné dosiahnuť?

Impérium je výsledkom viacerých autorových ciest po bývalom Sovietskom zväze, najmä z posledného putovania v rokoch 1989-1991, keď sa v ZSSR diali rozhodujúce udalosti, zavŕšené rozpadom komunistickej veľmoci. Otec poľskej reportážnej školy s geniálnou intuíciou vystihol problémy, ktoré doteraz ovplyvňujú a zrejme ešte dlho budú ovplyvňovať vývin v tejto krajine, ktorá nám z mnohých, aj veľmi súčasných

11. září 2001 – tohle datum změnilo náš pohled na Afghánistán. Krátce po americké vojenské odvetě přijela do Kábulu také válečná reportérka Asne Seierstad.