Román je příběhem dvou osob odehrávající se na pozadí let 1968 až 1971 a sleduje počátky normalizace. Jejich příběhy se rozcházejí a vzájemně spojují jako v sinusoidě, aby se znovu setkaly.Oba protagonisté příběhu, technický pracovník z n. p.Tesla a redaktor pražského nakladatelství jsou na základě svých postojů k okupaci sovětskými vojsky vyřazeni z běžného života a stávají se oponenty.

Karel Schulz je znám především jako autor monumentálního historického románu o MichelangeloviKámen a bolest (1942/43) z renesanční Florencie. Tato kniha se znamuje se zapomenutou avantgardní tvorbou Karla Schulze.

O ztrátě identity a etickém rozměru bytí Z díla Josefa Topola vybíráme pět her, vystihujících konstantní témata jeho tvorby: zobrazení rozpadu světa, v němž byl člověk pevně svázán s přírodou, a zachycení složitosti mezilidské komunikace. V lyrickém dramatu z kolektivizovaného venkova Konec masopustu (1963) Topol naplno rozvinul svůj básnický talent, když prolnul každodenní realitu se symbolikou karnevalového

„Co teď? O čem mám zpívat, když o pár set kilometrů na východ bombardují paneláky, a dokonce i porodnice?

Základem originálního výboru, který sestavil a doslovem opatřil Petr Boček, jsou romaneta Zánik městečka Olšiny a Smaragdový příboj, doplněná o deset povídek z různých období autorovy tvorby. Jaroslav Havlíček (1896–1943) proslul především romány Petrolejové lampy, Neviditelný a Helimadoe, ovšem i v drobnějších prózách se zručně a čtivě zabývá tematikou tragičnosti lidského údělu, vypjatých duševních

Pátý svazek Spisů navazuje na čtyři předchozí: Básně (Spisy I), Cestopisné prózy (Spisy II), Eseje a sloupky (Spisy III) a Paralipomena (Spisy IV). Obsahuje do předchozích Paralipomen nezařazenou publicistiku, rozčleněnou do následujících oddílů: 1) Údolím neklidu (Životopis E. A. P.), 2) Eseje, sloupky a fejetony, 3) Pozdravy a dopisy, 4) Glosy, polemiky, úvahy, 5) Ankety, 6) Reportáže, 7) Rozhovory,

Souborným vydáním tří novel Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1926 a 1927, které byly dostupné jen v podobě bibliofilie, nebo vyšly pouze časopisecky, se víceméně završuje dlouholeté bádání a?vydávání Kocourkova díla. Všechny tři texty spadají do autorovy tvorby „před“ jeho známějšími – a dodejme, že již vydanými – novelami a?romány (mj.

Poslední kniha odkrývá zvláštní přátelství tří postav – dramatika Montyho, píšícího po hospodách a kavárnách pořád dokola tutéž hru, antikvářky Peričky, pro kterou je stále obtížnější udržet se v realitě, a svářeče Leopolda, jenž vytrvale uniká své ženě Matyldě. Jejich groteskní příběhy se proplétají s bizarními střípky osudů dalších, opakovaně se vynořujících a opět mizejících postav.

Krajina a příroda vypadaly na internetu nedotčeně, průzračně, nádherně, mimo veškeré kategorie. Ihned jsem zatoužila ještě jednou, naposledy, překonat sebe sama, své strachy z létání, výšek, z neznámého, ze své kondice a věku – a jet.

Hrdinou knihy je teoretický fyzik Aleš Král, který zmožen vědeckou kariérou přichází do redakce měsíčníku Kosmické listy, aby se ucházel o místo vedoucího literární přílohy. Po dobu jednoho roku pak v časopise zveřejňuje vlastní sci-fi povídky odehrávající se v nepříliš vzdálené budoucnosti roku 2034.

„Díl první. Láska primitivní.

Co se stane, když vám pravou ruku povede rozum a levou ruku vášeň?! Budete milovat až za hrob.Krutě veselý příběh o mladé ženě z Česka, která se rozhoduje nejen mezi třemi osudovými muži, ale taky mezi kariérou v zahraniční firmě, horskou loukou a touhou být nejkrásnější ze všech.

Mladá průvodkyně cestovní kanceláře, několik manželských párů, dvě studentky, dva homosexuálové, poslanec, spisovatel a přinejmenším čtyři literární kritici - to jsou hlavní postavy románu našeho nejčtenějšího současného spisovatele. Jde o svižně napsanou \'melancholickou grotesku\', tentokrát o lidech dočasně proměněných v turisty, jejichž zcela neturistické životní příběhy se během týdenního pobytu

Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů.

Vlak svobody, Stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona... Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v našem dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistických básní. Ve své době, mezi léty 1948 a 1989, ovšem odkazovaly k velmi reálné a často tragické skutečnosti.

Román. Tři generace žen dokážou přestát mužskou hloupost a zlobu, aby postupně ztratily vše, o čem snily.

Vyprávění může být druh radosti. Natož můžeme-li se k němu vrátit jako se vracíme k řece, kterou máme rádi.

Poviedkový súbor próz Boženy Němcovej, ktorý zostavila literárna historička Jaroslava Janáčková a prózy spája motív úteku. Najintenzívnejší motív úteku a potreby slobodnej voľby je zobrazený v lyrickej próze Čtyři doby, ktorú donedávna považovali iba za autobiografickú spoveď autorky.

Svazek je výborem z díla romského spisovatele Andreje Gini (* 1936), který přináší na jednom místě a v logickém uspořádání přehled toho nejvýznamnějšího, co za svůj život napsal. Třemi až čtyřmi texty prezentuje každý ze žánrů, kterému se Giňa během let věnoval – tradiční pohádky v jeho charakteristickém vypravěčském podání, vážné i humorné příběhy o lidech audálostech, které sledují život a osudy

„Růže a floxy, helenium a coreopsis, denivka, mečík, zvonky a oměj a oman a rojovník a kopretina – bůh zaplať, ještě dost toho kvete na ty špatné poměry. Pořád něco kvete a něco odkvétá; pořád abys odstřihoval odkvetlé stvoly bruče (ke květině, nikoli k sobě): „Taky už je s tebou amen.“ Hleďte, tyhle květiny, ono to je opravdu jako ženské: TAK KRÁSNÉ A SVĚŽÍ, OČI BYS NA TOM NECHAL A NIKDY SE NEDOHLEDÍŠ