Tento v češtině dosud nevydaný román je založen na autorových vzpomínkách na rodný Lowell. Zároveň se z kontextu jeho díla poněkud vymyká, protože Kerouac zde opouští svou oblíbenou a obvyklou kronikářskou polohu a vytváří tajemnou, fabulovanou prózu, v níž se vzpomínky prolínají se sny.

Bieloruská literatúra patrí medzi najmenej prebádané slovanské literatúry. Preklady takmer neexistujú a všeobecné povedomie o tejto krajine sa blíži k nule.

Román Rodina Karnovských vypráví příběh tří generací židovské rodiny. Na konci 19. století odchází stoupenec židovského osvícenství David Karnovsky s manželkou z chasidské komunity v Polsku do svobodomyslného Berlína.

Emily, která vyrostla u své přísné tety v Novoluní, vyšla ze školy a vstupuje do života přesvědčená o dvou věcech – že bude slavná spisovatelka a že je její osud spojen s osudem Teddyho Kenta. Její přátelé Ilsa Burnleyová, Perry Miller a Teddy Kent jeden po druhém odcházejí do světa dál studovat a pokračovat v cestě za svým snem.

Rebecca Solnit v komickej, ostrej eseji s názvom Muži mi to vysvetlia pomenúva častý problém rozhovorov medzi mužmi a ženami. Píše o mužoch, ktorí mylne predpokladajú, že niečo vedia a ženy to nevedia; píše o tom, kde táto domnienka pramení a ako funguje v praxi.

Humorný příběh o záchraně rodiny, jejíž členy by člověk občas nejradši zabil. Když vás rodiče pojmenují Jacqueline Coco Marilyn, jako by do vás vkládali naděje, že v životě dokážete něco ohromného — třeba že zvládnete přemluvit svou tvrdohlavou mámu, aby s vámi vyrazila na plavbu po Středozemním moři.

Noc nič nezadrží je hlboko osobným, až intímnym rozprávaním autorky o svojej matke Lucile. Nutkavá potreba uchopiť jej život prenasledovala Delphine de Vigan od matkinej samovraždy.

Jmenuji se Saša Saveljev. Chodím do druhé třídy a bydlím u babičky a dědečka.

Ve druhé části své Ságy jednoho století vypráví Carmen Kornová o německém poválečném období, o pastelových barvách let padesátých a optimismu let šedesátých. Ekonomický zázrak, rokenrol a koktejlové večírky jsou znakem nové doby.

„Drásavý, strhujúci, nádherný príbeh.“ – Margaret Atwood Yejide dúfa, že sa stane zázrak a jej sa narodí dieťa. Túži po ňom aj jej manžel a svokra.

V coloradskom mestečku nájdu zavraždenú stredoškoláčku. Tamojší obyvatelia sú jej smrťou otrasení.

Román Devátý (A kilencedik) nabízí nejen dobře podanou psychologickou drobnokresbu utlačovaného dítěte, ale zároveň hlubší vhled do poměrů ve společnosti kádárovského komunistického režimu v Maďarsku. Svou vyprávěcí strukturou a zejména perspektivou dětského vypravěče odhaluje dynamickou identitu dospívajícího chlapce.

Americká spisovatelka indického původu přináší v knize ne neprávem přirovnávané k dílům Khaleda Hosseiniho strhující, emotivní příběh dvou celoživotních přítelkyň, jejichž život se nenávratně změní jedné noci v roce 1993. Osudový okamžik je vyšle vstříc trýznivým osudům – jedna se bude snažit přežít nelidské zacházení obchodníků s bílým masem a druhá zasvětí život jejímu hledání.

Svým posledním románem Zemřít na jaře postavil Ralf Rothmann pomník nezletilým německým vojákům, které Hitler nuceně naverboval v samotném závěru druhé světové války. Kniha je velkolepým obrazem o zmrzačených životech a traumatech mladinkých vojáků, jedinečným románem o otcích a synech, nadšeně přijatým čtenáři i kritiky.

Román Vladimíra Sorokina Rad (Očereď) má v celom rade románov tohto súčasného ruského autora výnimočné postavenie. Predovšetkým je to jeho prvý román.

Jejich milostný poměr vyvolává skandál evropských rozměrů. Alžběta Tudorovna se prohlašuje za Panenskou královnu, ale nedokáže odolat svému oslnivému, ale ženatému nejvyššímu štolbovi, lordu Robertu Dudleymu.

Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho \"duchařské\" povídky, tak ty, které líčí obyčejné - třebaže neobyčejné - lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra

Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi stranou císařskou a papežskou, ale klid kláštera narušila série záhadných vražd.

Nechutně vtipný a zároveň dojemný horor nám nabízí netradiční pohled na těžký (ne)život jednoho existenciální krizí sužovaného zombíka. Touží po prožitcích a vzpomínkách, ale paměť mu po nesmrti příliš neslouží.

Román Borisa Viana, hodnotený Michalom Kaščákom ako \"najkrajšia kniha o láske\", vydáva Agentúra Pohoda v oku aj dotyku lahodiacom prevedení.