Hogyan fonódik össze személyes érdek és egyéni ösztönkésztetés a társadalom mélyén és a szellem magasabb régióiban bekövetkező lassú elmozdulással, hogy a kettő kölcsönhatásából korszakos változás szülessen? Az először a litera.hu portálon folytatásokban megjelent szöveg, amelyet az olvasó most Forgách András rajzaival ékes könyvként vehet a kezébe, egy délnémet kisváros keletkezésének, történetének

Kniha prináša svedectvo o potlačovaní slobody v komunistickom Československu. Zachytáva udalosť výstavy, ktorú ako ideologicky nevhodnú, zapečatila Štátna bezpečnosť a vystavené práce zhabala. O udalostiach, ktoré výstave predchádzali o jej priebehu i dôsledkoch vo svojich textoch píšu jej tvorcovia (Ľubomír Badiar, Jaroslav Beliš, Erik Groch, Jozef Kužidlo, Milan Laciak, Dušan Očkovič, Daniel Pastirčák,

Publikácia Podoby Petra Karvaša prináša tri diametrálne odlišné, no predsa prepojené texty esej M. Šimečku Hra a dejiny. O filozofických a sociologických aspektoch občianskych hier Petra Karvaša, esej P. Karvaša Otvorené otázky a štúdiu M. Zvadu Život a dejiny. O spoločenských a politických aspektoch života a tvorby Petra Karvaša. To, čo ich odlišuje, je ich história, príčina a príbeh vzniku a následná

Fascinuje nás veda, ľudská myseľ i vedecký pokrok. Žasneme nad tým, koľko toho dokážeme. A stále chceme viac. Nemali by sme však radšej spomaliť? Nevymklo sa nám to všetko z rúk?

ez az élet receptje mondta anyám közben ölelt én a vállán sírtam gondolj a virágokra amiket elültetsz a kertben évről évre ők megtanítják neked hogy az embereknek is muszáj elhervadni levelet hullatni gyökeret ereszteni növekedni hogy virágozhassanak Erőteljes utazás. Növekedésről és gyógyulásról és arról, hogyan találhatunk otthonra önmagunkban. A nap és az ő virágai, amelyet maga Kaur illusztrált,

Ernesto Sabato vyštudoval teoretickú fyziku, ale sľubne sa rozvíjajúcu kariéru fyzika opustil, aby sa venoval literatúre, lebo bol presvedčený, že práve ona, a nie veda, dokáže poskytnúť kľúč k záhadám ľudskej existencie. Je autorom troch významných románov, z ktorých boli dva preložené aj do slovenčiny (Tunel samoty, 1965 a O hrdinoch a hroboch, 1980). Jeho eseje však doteraz v Slovensku knižne nevyšli,

V knihe sú zozbierané „Knižné kútiky“, publikované v časopise politických väzňov Svedectvo. Ich cieľom bolo upozorniť na niektoré dôležité u nás nedostupné knihy, ktoré patria v Európe k prirodzenému konzervatívnemu diskurzu, či priam k základnému kánonu pravicovo-konzervatívnej literatúry. Keďže u nás nemajú veľkú šancu na vydanie, lebo „majiteľom peňazí“ by nevyhovovali, záujemca si môže si prečítať

Kniha představuje soubor deseti samostatných esejů, v nichž se Michael Kimmelman, americký teoretik a kritik umění, zamýšlí nad rolí umění v lidském životě, a to nejen z perspektivy individuálních umělců, nýbrž i „obyčejného“ diváka, kterému je tato kniha určena především. Autor v nich nabízí svůj osobní, místy filosoficky laděný, pohled na různá období, umělecké směry, tvůrčí individuality. Nejedná

Spiró György otthonos terepe az esszé. Ezekben az írásokban közérthetően, szenvedélyes racionalizmussal és eredeti szempontokkal vizsgál meg közelebbről egy-egy életművet, műalkotást, történelmi jelenséget. Esszéiben mintegy sűrítve benne van életműve megannyi jellemzője és kérdése. Egymás mellett kap helyet a szlavista Spiró, a délszláv, a lengyel és az orosz kultúra ismerője; a drámaíró, aki egyszerre

Kurt Vonnegut nebyl jen přední americký prozaik, ale též vyhledávaný a oblíbený veřejný řečník. Výbor z jeho projevů nyní vychází pod názvem No není to krása? Najdeme zde devět autorových proslovů; jeden z nich byl pronesen u příležitosti přebírání prestižní ceny Carla Sandburga, jeden na shromáždění Indianské unie občanských svobod a sedm zbylých na různých univerzitních promocích (což je přímo vonnegutovsky

Každý, kdo si dnes položí otázku, co určuje naši společnost, co ji formuje a dodává podobu, narazí na tyto tři její hlavní charakteristické znaky: svobodu, zodpovědnost a toleranci. \"Pokusím se nastínit, do jaké míry mohou být zároveň základem globální dominantní kultury – avšak předesílám, že nejsem prorok ani učitel moudrosti. Raději očekávejte pohled pamětníka a samozřejmě – když to velmi zjednoduším

Kniha nahrazující celou knihovnu o nacismu. Picard v něm nevidí osamocený jev, nýbrž symptom degenerace a deformace moderního člověka, kterého vnímá jako člověka naprosté diskontinuity, manipulovatelného každým, kdo této roztříštěnosti dá byť zkarikovanou jednotu.

Je to už viac ako dvetisíc rokov, čo čínski taoisti narazili na problém neužitočného stromu. Stál pri ceste, bol vysoký, ba obrovský, ale jeho drevo bolo načisto nepoužiteľné. Dokrivený kmeň, poprepletané konáre, to nedávalo šancu, aby stolár alebo iný remeselník mohli z takéhoto materiálu niečo urobiť. Bol načisto neužitočný. Taoisti oproti nám ešte neboli v takej environmentálnej situácii, aby si

Publikace obsahuje devět vybraných esejů dvou významných osobností německé a české literární vědy a germanistiky, Kurta Krolopa a Jiřího Stromšíka. Oba autoři brilantní esejistickou formou představují zásadní autory německé literární romantiky od jejích počátků (Bonaventura, Novalis) přes Brentana, de le Motte-Fouqué, bratří Grimmů, Kleista a Chamissa až po její pozdní období (Tieck, E.T.A. Hoffmann).

A lájkokat követelő felszínes banalitással szemben Byung-Chul Han a szépség megrázóbb formáihoz irányítana vissza. A simaság esztétikuma érzésteleníti a tapasztalatot és elerőtleníti a tudatot, a művészet nem tud megsebezni, hiába ez a lényege. A képzeletet a mindent láttatás, a rémületet az élvezet helyettesíti, miközben műveink és tetteink behálózva üres adatokként áramlanak. Han esszékötetében a

Mal dvadsaťštyri rokov, za sebou niekoľko osobných tragédií, dva úspešné romány a sľubne rozbehnutú kariéru reportéra. Vyzbrojený mimoriadnou vnímavosťou, literárnym talentom a schopnosťou zachovať si odstup bez straty súcitu vyrazil v roku 1946 do Nemecka, aby napísal sériu reportáží pre švédsky denník Expressen. Tak vznikla ojedinelá zbierka štylisticky vybrúsených reportáží, ktoré zachytávajú apokalyptickú

Knížka Jak (ne)dělat dějiny neaspiruje na milionový náklad a palcové titulky v bulvárních médiích. Její ambice jsou střízlivé - pokusit se přimět čtenáře k zastavení se a malému zamyšlení. Přehoupli jsme se z jednoho století do druhého, z jednoho režimu do jiného. Kolem nás běží tryskem dějiny. Kam vlastně? Ve světě je více formální demokracie, ale kupodivu nikoli více svobody. Klademe si otázky týkající

Hoci názov knihy napovedá niečo iné, dvojica britských autorov napísala prekvapivo optimistickú knihu o našej civilizácii. Tú si cenia natoľko, že podľa nich stojí za to pokúsiť sa ju zachrániť. V roku 1900 bola väčšina obyvateľov Západu na svoju civilizáciu hrdá. Vedeli, čo predstavuje a verili jej. Dnes sa tento pocit stratil. Je to najmä preto, že šesť ideí, na ktorých sebavedomie Západu stojí,

Nemzetközi Booker-díj rövidlista (2021) Nagynénje halála után az elbeszélő nekiáll átválogatni a lakásban maradt tengernyi megfakult fényképet, régi levelezőlapot, levelet, naplót és emléktárgyat: egy egész századnyi oroszországi élet fonnyadt gyűjteményét. A nyugodt, biztos, gondos kézzel összeszedett szilánkok egy olyan, látszólag köznapi család történetét mesélik el, amelynek valahogy sikerült átvészelnie