Svet sa mení k lepšiemu aj horšiemu súčasne, píšu autori časopisu Kritika & Kontext, č. 57 (zostavili Egon Gál a Martin Takáč). Sme bohatší, zdravší, gramotnejší a slobodnejší ako generácie ľudí pred nami, napriek tomu nie sme šťastnejší. V najbohatších a najrozvinutejších krajinách pribúda frustrovaných a psychicky deprivovaných ľudí. Rastie nostalgia za minulosťou, strach z budúcnosti, nedôvera k

Esej o nové humanistické etice v dnešní společnosti, o etice, která odpovídá hledání smyslu a svědčí o tom, že člověk 21. století cítí potřebu náboženství, potřebu bohů bez Boha. Tím spíš, že velké kolektivní utopie minulého století se zřítily a žádný smysluplný projekt je nenahradil.

Owen Barfield (1898-1997), básník, sémiotik a epistemolog, se v této knize obírá evolucí člověka v posledních třech tisíciletích: jak se proměňovala jeho participace na projevech přírody, jak se vyvíjela spiritualita, vědomí, racionalita, odpovědnost ke světu. Svůj výklad podporuje doklady z antropologie, archeologie, výklady svatých i profánních textů, a hlavně vždy a znovu fundovanými vhledy do jazyka

Kniha Michala Bizoňa nás pozýva zamyslieť sa nad tým, čo je to vzájomnosť. Ako je to so vzájomnosťou vo vzťahu človeka k rastline, zvieraťu, druhému človeku, umeleckému dielu alebo Bohu? Ako je to s oslovením, odpoveďou a pôsobením? Autorovým východiskom pri riešení filozofického problému vzájomnosti je dialogické myslenie Martina Bubera. Bizoň sa s Buberovým myslením vyrovnáva poctivo, kriticky a

Wittgenstein (1889-1951) je jedným z najvýznamnejších filozofov našej doby. Modrá a hnedá kniha, ako väčšina Wittgensteinových prác vrátane Filozofických skúmaní, ktoré v najkoncentrovanejšej podobe reprezentujú jeho neskoršiu filozofiu, vyšli až po jeho smrti. Napriek podtitulu avšak nie sú iba poznámkami, vďaka ktorým možno ľahšie porozumieť Filozofickým skúmaniam, ale samostatnými a originálnymi

V monografické studii Dobro a ctnost pohledem etických a náboženských koncepcí jsou jednotlivé kapitoly vykresleny jako tematické portréty vybraných myslitelů, z nichž krystalizuje jasnější představa o tom, jak se etika jako filosofický obor konstituovala v průběhu dějin západní filosofie a jak se její klíčové termíny dobro a ctnost staly centrem její pozornosti. Leitmotivem studie, jak už bývá v této

Jak vážná je současná krize pravdy? Trawnyho stejnojmenná kniha nepřizvukuje hlasům varujícím před alternativními pravdami, nepanikaří a nemoralizuje, nýbrž věcně analyzuje, jak se to s pravdou má. S oporou hlavních postav filosofické tradice (Sókratés, Kant, Nietzsche, Arendtová) ukazuje, že to s pravdou dnes není o nic horší než v minulosti: pravda byla problémem vždy, lidé se o ni přeli a vždy také

Konečnost patří mezi výrazné motivy soudobého myšlení i ústřední témata Pavla Kouby. Kniha přináší soubor filosofických úvah, básní, uměleckých fotografií a ohlédnutí, které vznikly u příležitosti jeho životního jubilea a pocházejí od významných českých i zahraničních autorů. Některé přímo navazují na vybrané teze Koubových textů (k pojmu pravdy, subjektu, vztahu času a prostoru či kritice morálního

Lucius Annaeus Seneca, római sztoikus filozófus, drámaíró és államférfi három rövidebb dialógusát tartalmazza a kötet: A gondviselésről, A lelki nyugalomról és A boldog életről

\"A nagy újság Machiavelli művében a gonoszság feltétlen, aggálytalan tudomásulvétele. Az emberiség erkölcsi elvei, a középkor magasztos keresztény és lovagi eszményei nem hagytak rajta semmi nyomot; a végletes realista szeme előtt csak az ősi ösztönök állnak, fejedelmének csak azokkal kell számolnia. A politikában nincsen erkölcs, csak szükségszerűség, necessitá.\" Szerb Antal

Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají tématu nekonečna. Výklad je doplněný řadou citátů, které autorovy úvahy potvrzují i zpochybňují, aby tak ilustrovaly spletitou cestu poznání.

Co mají společného dějepisectví a evoluční biologie? Zdánlivě nic.

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem.

Proklouznutí jako zdánlivou úlevu lze, jak kniha dovozuje z názorů Alberta Giacomettiho, realizovat jako vstup do iluze iluze. Podaná teorie soklu jednak zahrnuje kritiku vizuální komunikace a jednak nabízí výklad „virtuální reality“ jako říše smrti.

Pojetí identity v myšlení Jana Dostála je příkladem postupného názorového vyzrávání filosofa a sociologa. Dosud nevydaný «Snowboarding» (2007), «Identita a Cannabis» (2013) a nynější «Identita, Báseň a Metafyzika» (2016), jsou cestou od vnímání konkrétního přes obecně lidské až po vskutku univerzální ve všech souvislostech.

Autor svoje filozofické príhovory o Bohu, pravde, láske, blížnym či o omyle pýchy a mnohé ďalšie prekladá spomienkami apríbehmi.

Předkládaná publikace uvádí čtenáře do Sókratova filosofování, konkrétněji zkoumá Sókratovo chápání pojmů erós a filia. Jedním z hlavních počinů práce je vysvětlení rozdílů v chápání eróta a filie na pomezí polí konvenčních a filosofických, vysvětlení, jak používání výrazu erós v kontextu Sókratovy filosofie komplikuje tradiční schémata žití, například typu soutěže s nulovým součtem či jednoduché asymetrie

Další svazek z edice Spisů T.G. Masaryka.

Výber z prác Waltera Benjamina (1992 – 1940) prináša pohľad na neskoré obdobie tvorby tohto nemeckého filozofa a literárneho kritika a teoretika. Jeho kultúrno-spoločenské eseje o podstate moderny a jej princípoch inšpirovali odborníkov z oblasti filozofie, sociológie, estetiky, literárnej a mediálnej vedy.