\"Albert Camus előadásról előadásra az ember iránti elkötelezettségét hirdeti, s azt kutatja, miként nyerhetik vissza hangjukat, arcukat és méltóságukat azok, akiket a fél évszázados zsivajgó harag, a szavakkal való visszaélés és a túlburjánzó eszmék mindettől megfosztottak, s önmaguk farkasává tettek.\" A magyarul most először megjelenő kötet Camus harmincöt, 1936 és 1958 között elhangzott nyilvános

Vonalas irka, rajta a cím: Nyusziék I. Ilyen közönséges iskolai füzetekbe írta Szabó Magda 1950 és 1958 között most felfedezett és még soha nem publikált naplóit, férje, Szobotka Tibor és önmaga számára, hogy ne felejtse el napjaikat, az együtt töltött boldog pillanatokat: ,,Mindennap írnom kellene ebbe a füzetbe, rögzítenem a mosolyodat, a szádat, szavaid, az ölelésedet.\" Egy saját maguk által saját

Zbierka troch cestopisov veľmi pôvabne, s osobitým humorom a sebairóniou, vykresľuje k čomu tento kríza stredného veku dohnala poviedkového hrdinu Juraja a jeho najbližších kamarátov. Každá poviedka opisuje jednu plavbu na klasickej námornej plachetnici, plnú reálnych i virtuálnych dobrodružstiev. A keďže ochota konať a schopnosť fantazírovať je u mužov v tomto nebezpečnom období preveľká, hranica

Humorné zážitky zo štúdia a najmä z veterinárnej praxe, doplnené vtipnými ilustráciami.

Westernová novela Zima v krvi, zasazená do šedesátých let 20. století, uvádí čtenáře do života indiánské komunity v rezervaci Fort Belknap v severoamerickém státě Montana. Protagonistou příběhu a současně jeho vypravěčem je bezejmenný indiánský mladík, odcizený své rodině i zemi, ubíjený pocitem existenciální prázdnoty, před níž marně uniká ke kerouacovsky nevázanému životu plnému divokých jízd, alkoholu

Desivý príbeh o dedičstve studenej vojny. Jeržan vyrastá v odľahlej časti sovietskeho Kazachstanu, kde sa testujú jadrové zbrane. Zamiluje sa do susedovej dcéry a v jeden večer, aby na ňu spravil dojem, skočí do zakázaného jazera. Rádioaktívna voda Jeržana zmení. Nikdy z neho nevyrastie muž, zatiaľ čo z dievčaťa, ktoré miluje, sa stane krásna žena. „Ako v Oskarovi z Plechového bubienka aj v Jeržanovi

Akademik a lingvista Jakop je natolik osamělý, že navštěvuje pohřby cizích lidí. Na smutečních hostinách se dává do řeči s pozůstalými. Díky své sečtělosti a jazykové pohotovosti si pokaždé vymyslí příběh, který jej k nebožtíkovi váže a baví jím ostatní hosty. Přestože je znalcem vztahů a jazyků, sám je z pletiva skutečných lidských vztahů vytržen a má jen jednoho přítele, jejž s oblibou cituje. Ovšem

Nesporný literárny talent, enfant terrible ruskej literatúry Venedikt Jerofejev napísal Moskvu - Petušky v zime 1970. Táto škandalózna metafora delíria sovietskej skutočnosti v Rusku dlho kolovala v strojopisných kópiách a knižne vyšla až v roku 1989. Novela býva niekedy nazývaná bibliou ruských alkoholikov. Opisuje cestu delirika Venečku z Moskvy do výletnej oblasti Petušky a zároveň je akýmsi filozofickým

Ako žijeme svoju dobu, po čom túžime? Sme bohatí, chudobní, šťastní? Poznáme samých seba? Juraj Šebesta v zbierke poviedok Triezvenie kladie tieto otázky neraz groteskným či ironickým tónom. Jeho odpoveďou je humor: terapia humorom, s pochopením pre tých, čo hľadajú, tápajú či topia sa. Autor úspešných románov Keď sa pes smeje a Venussha (Ťažký týždeň) sa pozrel na svoj debut s odstupom desiatich rokov

Olykor humoros, olykor melankolikus, de mindig találó és elgondolkodtató történetek egy kisvárosból, ahol megelevenednek a tetoválások, ahol Petőfi Sándor megjelenik legnagyobb tisztelőjének, de Petrovics néven mutatkozik be, és ahol Simon bácsinak szellemeket látó kutyája van... Szórakoztató mesék, amelyekben, mint görbe tükörben mégis magunkra ismerünk...

Další svazek ze Spisů Güntera Grasse je stylizován jako kritické vzpomínání osmi vypravěčových dospělých dětí (pocházejících od čtyř matek) na ne vždy lehké dětství s otcem slavným spisovatelem, pro nějž bylo dílo vždy důležitější než rodina. Za je jich hlasy se samozřejmě skrývá vlastní vypravěč, otec, který si tyto děti možná jen vymyslel, přitom však nijak nezakrývá, že jde částečně o Grassovu rodinu,

Tadeusz Borowski\'s concentration camp stories were based on his own experiences surviving Auschwitz and Dachau. In spare, brutal prose he describes a world where where the will to survive overrides compassion and prisoners eat, work and sleep a few yards from where others are murdered; where the difference between human beings is reduced to a second bowl of soup, an extra blanket or the luxury of

Az Énidők sorozat második része. Kerek történetek, szögletes történetek, megható történetek, elgondolkodtató történetek, hosszú és rövid, édes és keserű történetek. Valós és elképzelt, mindennapi és különleges történetek. Nyaralós és otthon maradós történetek, napozós és bőrig ázós történetek. Történetek fiatalságról és öregségről, szerelemről és csalódásról, álmokról és valóságról. Az is kiderül,

Příběh o přátelství a odhodlání inspirovaný půlroční pobytem na irském venkově, vyprávěný ze zcela nečekaného pohledu. Obyvatelé farmy na kraji zálivu zjistí, že monotónnost, jež je obklopuje, se může kdykoliv změnit. Život jim převrátí vzhůru nohama nová obyvatelka farmy, díky níž si uvědomí, jak vzácné mohou být věci, které se jim doposud zdály obyčejné a samozřejmé. Jak krásné je zjištění, že jejich

Részletek a bevezetésből: \"Majdnem az összes novellám olvasható ebben a könyvben. Kivétel a \"bár\" című 1998-as kötetem: mai szemmel is úgy látom, sikerült olyan szorosra szerkesztgetnem annak idején, hogy fájna szétszedni. Ugyancsak kihagytam a nyolc novellát, amelyek kettesével, ikerszövegként jelentek meg a Tiszta tűz -ben, mert... csak. Nem foglalkoztam továbbá azzal a két tucatnyival sem, amelyeket

Útla zbierka krátkych poviedok inšpirovaných snami z pera slávneho patafyzika Pera Le Kveta. Pero sa narodil v roku 1988 ako dvadsaťtriročný. Krátko nato založil s Kane J. Krásom v Trnave Spoločnosť pre pestovanie patafyziky na Slovensku a v iných svetoch. Založil a spoluvydával patafyzické samizdatové časopisy Bachor a Mozgomiškár. Bol členom patafyzickej výtvarnej skupiny Deväťrýchlostný oblačný

Tajemství, záhada, tajemno – tyto pojmy odjakživa byly a pravděpodobně zůstanou vděčným čtenářským tématem. Pohlédneme-li na českou literární tvorbu v jejím dosavadním celku, nelze nevidět jistou kulminaci tohoto tématu v 19. století, kdy i tzv. seriozní spisovatelé a tvůrci zcela odlišných žánrů výjimečně, čas od času, s chutí zabloudili do tohoto zákoutí, aby vyzkoušeli své schopnosti a pobavili

Česká antologie povídek současných tchajwanských spisovatelů reprezentuje v průřezu nejznámější tchajwanskou povídkovou tvorbu. Povídky nebyly dosud přeloženy do češtiny a také autoři se jejich prostřednictvím představují českému čtenáři poprvé.

Plující město a Milionář na cestách jsou méně známé romány francouzského spisovatele Julese Verna z cyklu Podivuhodné cesty. br> Plující město je román s autobiografickým nádechem a je vyprávěn v první osobě. Mísí se v něm skutečné autorovy zážitky a fikce. K napsání románu ho inspirovala společná plavba s bratrem Paulem na do té doby největším parníku světa Great Eastern z Liverpoolu do New Yorku

William Legrand s\'est retiré en compagnie d\'un ancien esclave, nommé Jupiter, sur une île dépeuplée, au large de la Caroline, dans le Sud-Est des États-Unis. Il découvre un jour un étrange scarabée et un parchemin mystérieux. Bientôt, la quete d\'un trésor fabuleux abandonné par le fameux capitaine Kidd, un redoutable pirate, l\'obséde...