Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby. Ne náhodou se prý v Athénách Anaxagorovi přezdívalo „Rozum“. Nejen že „přinesl filosofii do Athén“, ale také ji proměnil tím, že hledal stálý základ změn všech věcí. Ze starší iónské naučné prózy vytváří žánr, který už silně připomíná pozdější filosofické

V knihe Kresťanská teológia a vedecká kultúra Thomas F. Torrance poukazuje na paralely medzi prírodovedeckým a teologickým bádaním, na základe čoho propaguje termín teologická veda. Vďaka dobrej znalosti dejín a filozofie vedy podrobne rozoberá epist emologické východiská teórie elektromagnetického poľa Jamesa Clerka Maxwella a oboch teórií relativity Alberta Einsteina. Táto analýza sa preňho stáva

Husserl v tomto svazku provádí základní rozlišení mezi empirickým a eidetickým zkoumáním, vysvětluje přístup závorkování, základní rozdíl mezi světem vnímaným jako objekt o sobě a světem vnímaným jako fenomén, pojmy čistého vědomí a fenomenologické pojetí rozumu.

Životopisy významných osobností sa už v staroveku stali obľúbenou matériou spisovateľov. Prostredníctvom nich mohli autori predkladať čitateľom množstvo zaujímavých informácií zo všetkých oblastí spoločenského života a dopĺňať ich vlastnými názormi a pohľadmi na svet. Ani oblasť filozofie nezostala mimo záujmu životopiscov, hoci rozmanitosť názorov filozofov nečinila takúto prácu jednoduchou. Diogenes

Soubor Umění a psychoanalýza byl napsán v osmdesátých letech minulého století, kdy jeho autor Milan Nakonečný, tehdy odborný asistent vyučující psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze, byl jako „politicky nespolehlivý“ vyhozen z vysoké školy a kdy také z politických důvodů nemohl vyjít tento soubor v knižní podobě. Po mnoha letech autor text, spolu s několika jinými, nalezl a rozhodl se ho v

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla. Třináctý svazek je uveden odbornou studií vracející se ke sporu mezi Husserlem a Heideggerem ohledně hesla „Fenomenologie“ pro Encyclopaedia Britannica; dále následují odborné studie k Schelerově filosofii života,

Proklouznutí jako zdánlivou úlevu lze, jak kniha dovozuje z názorů Alberta Giacomettiho, realizovat jako vstup do iluze iluze. Podaná teorie soklu jednak zahrnuje kritiku vizuální komunikace a jednak nabízí výklad „virtuální reality“ jako říše smrti.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová,Václav Zajíc a Richard Zika.

Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony.

Filozofické zamyslenie nad morálnym zmyslom prírody. \"Ako sa rýmuje život, svet a moje miesto v nich?

Táto antológia prináša výber najdôležitejších súčasných štúdií z anglosaskej filozofie lásky a priateľstva, a to ako systematických, tak historických. Systematické texty z oblasti súčasnej teórie (časť II) a neoplatónské etické koncepcie (časť III) sú za účelom sprístupnenia ich hlavného inšpiračného zdroje doplnené historickými interpretáciami klasickej gréckej filozofie (časť I). Antickí autori venovali

Sv. XI: Pátá kniha Stromat se zabývá vztahem víry a poznání. Víra není jen etický postoj, ale také podmínka umožňující poznat to, co je bytostně nepoznatelné.

Tato kniha je unikátní z toho hlediska, že nevznikla v hlavě žádného slovutného vědce či badatele, a přesto se dotýká nejhlubších otázek existence kosmu. Adelma Vay, žena bez jakéhokoli speciálního vzdělání, obdařená však vysokou senzitivností, byla schopna zaznamenat poselství ducha vrhající paprsek světla na záhadu lidského i kosmického bytí.

Autor, nazývaný často aj filozofom slobody, sa vo svojom myslení zaoberal predovšetkým úplným oslobodením osobnosti v prospech tvorivej slobody. Kniha je autorovým autoportrétom a zároveň zhrnutím jeho videnia sveta...

Zborník textov zo 4 českého platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 25.-26. 10. 2002.

Konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti se publikace snaží zachytit argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity. Zaměřuje se především na stoické pojetí, na křesťanské ztotožňování lenosti se smrtelným hříchem.

Morálna filozofia Jacquesa Maritaina (1882 – 1973) jedného z najvýznamnejších francúzskych a európskych mysliteľov 20. storočia, koincidujúca s názvom tejto monografie, predstavuje syntézu jeho intelektualistických ideí so širokospektrálnym a interdisciplinárnym rozhľadom, ktoré môžeme nazvať aj teo-filozofiou. Celoživotné ašpirácie tohto filozofa, diplomata, univerzitného profesora, muža kultúry otvoreného

Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.

Nové vydanie knihy, v ktorej sa autor zamýšľa nad základnými otázkami a vývojovými prúdmi filozofického myslenia naprieč celým jeho dejinným vývojom od antiky po 20. storočie.

Autor Hovorů s Bohem v této knize se zabývá klíčovým tvrzením, že všichni v životě máme, co chceme a také máme dostatek toho, čeho si přejeme mít dostatek. Jde jenom o to,abychom zaujali správný postoj k životu a pochopili, co vlastně bohatství je. Větši