Jakým způsobem lze přistupovat ke zkoumání náboženské zkušenosti a náboženských systémů? Co se o náboženství dozvíme, budeme-li zkoumat jeho funkci a hledat jeho původ? Je možné analyzovat společné motivy rozdílných náboženských představ? Americký religionista Daniel Pals, jenž působí na universitě v Miami, nám ve své knize Osm teorií náboženství na tyto a další podobné otázky představuje odpovědi

Čo by naozaj napísal Nietzsche po Tak vravel Zarathustra, ak by sa udržal v štádiu normálnosti o jeden deň naviac? Odpoveď je: Zrod. Aj keď irónia o Nietzschem je zároveň aj iróniou o autorovi Zrodu. Metaforická transformácia praveku na modernú spoločnosť, kde sa prelieva biológia s filozofiou, a zase naopak. Zrod sa však nevyhýba ani sociológii, etike a štruktúre myslenia, keďže v knihe sa človek

Spal som a snil o tom, že život je radosť. Zobudil som sa a zbadal, že život je povinnosť. Pracoval som a spoznal: povinnosť je radosťou. /Rabindranath Tagore/. Už z uvedeného výroku vyplýva, že autor sa v diele zaoberá zmyslom života človeka, čo je vyjadrené Franklovým hlavným pojmom Wille zum Sinn. Zaoberá sa otázkami slobody, svedomia, zodpovednosti, schizofrénie, eutanázie, psychochirurgie, atď.

Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku. Šest studií shromážděných v této publikaci ukazuje, že Goodmanův záběr sahá i do logiky, ontologie, epistemologie a filosofie vědy.

Martin Buber zasvětil čtyřicet let svého života sbírání a převyprávění legend o chasidimu. Tyto příběhy – stručné, energické, často záhadné – jsou skutečnými texty chasidů. Jejich prostřednictvím je vyjádřena intenzita a svatá radost, kterou se Bůh stává viditelným ve všem. Chasidská nauka je ve své podstatě poukazem na život v zanícení, v extatické radosti. Tato nauka však není teorií, jež by existovala

The discourses of the great Stoic philosopher Epictetus are regarded as some of the most influential teachings of the ancient world. Born into slavery and sent into exile before setting up a school of philosophy, Epictetus delivered a series of lectures where he argued that true happiness comes only when we learn to distinguish what is within our power and what is beyond our personal control. Using

Poznámky k literatuře obsahují texty napsané Theodorem Adornem převážně v 50. letech 20. století. Jedná se o eseje utvářející nová pravidla literární kritiky a interpretace.

Publius Vergilius Maro (70 př. n. l.–19 n. l.), nejvýznamnější římský básník tzv. zlatého období římské literatury, vytvořil epos Aeneis na přání císaře Augusta. Dílo psané v hexametru (šestistopém verši) sestává z dvanácti knih a téměř 10 000 veršů.

Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.

Richard J. Bernstein je přední americký filosof, který propojuje americkou filosofickou tradici (pragmatismus a analytickou filosofii) s kontinentální (Kritickou teorií). Zároveň se osobně znal s Hannah Arendtovou a vedli spolu přátelské, ale zároveň i kritické diskuse. Jedná se proto o autora, který má všechny předpoklady pro napsání výborné knihy o Arendtové - a to se mu plně povedlo.

Shina – Petr Vacík – Jan Pražan – Markéta Crowe – Adam Borzič – Jiří Zemánek – Alice Koubová – Jiří Hazlbauer – Denisa Červenková. Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat.

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu.

While Alfred North Whitehead did not dedicate any books or articles to aesthetics specifically, aesthetic motifs permeate his entire philosophical opus. Despite this, aestheticians have devoted little attention to Whitehead; most attempts to reconstruct Whitehead’s aesthetics have come from process philosophers, and even in that context aesthetics has never occupied a central position.

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství.

Spisy O Slunci a O světle představují zralou podobu autorova myšlení. První spis vychází z přirovnání ideje dobra ke Slunci a z analogie mezi viděním a věděním, jak je předkládá Platón v Ústavě.

Autor se v deseti studiích zabývá problematikou totožnosti. Studie propojuje trojí záměr: 1. Vyhnout se problematičnosti filosofií, které se zabývají subjektem v první osobě (já ve smyslu ego cogito), a spíše sledovat linii vyjádřenou zvratným se, která vede k různým kladením otázek po kdo: např. kdo je mluvčím nějaké rozpravy, kdo je aktérem či cílem nějaké činnosti apod. 2. Rozlišovat (věcnou) totožnost

Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století, se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka a zároveň světoobčana, který prožil většinu života v Brazílii a také ve Francii či v Německu, ale především jeho dílem. Hlavními tématy Flusserovy filozofe jsou jazyk, automat a vztah budoucnosti, minulosti a přítomnosti.

Symbol ako štruktúra dvojitého zmyslu, Symbol a metafora, Symbol a filozofia...

Jediná Foucaultova kniha venovaná jednej konkrétnej osobnosti. Ide o vybudovanie istej teórie vzťahu medzi subjektom, rečou a svetom.

Kniha je pokusom o autentickú kritickú konfrontáciu s Heideggerovou tézou o onto-teologickej povahe metafyziky.