Vydejte se s Radkem Pálkou na procházku šumavskými hvozdy, plnými hub a borůvek, okolo zurčících vod, přes malebná údolí a pastviny. Čeká tam na vás houbová polévka, hovězí líčka na pivu, škvarkové brambory, marinovaný lín nebo sladký povidloň. A nejen to. Poznejte všechny krásy Šumavy – NA TALÍŘI! Houby, knedlíky, lesní ovoce, polévky, ryby, vepřové i zvěřina... spousta delikátních receptů na slaná

Marek Ždánský se před lety staral v pražské zoo o nejslavnější českou gorilu Moju a jeho příhody se zvířaty převyprávěla spisovatelka Markéta Pilátová v knize Gorilí táta. Marek sice po přestěhování Moji do španělského přírodního parku Cabárceno ze zoologické zahrady také odešel, ale gorily mu přirostly natrvalo k srdci.

Aby mohl žít životem, který bude zároveň zábavou, stal se Saturnin, jak víte, sluhou u poněkud nesmělého mladého muže, obklopeného dědečkem, tetou Kateřinou s manželem Františkem, bratrancem Miloušem a jeho přítelkyní Malvínou, rodinným přítelem doktorem Vlachem a jeho ženou Zorkou, dcerou továrníka Kadláčka, and last but not least slečnou Barborou Terebovou, z níž se v toku času stala paní Barbora,

Hudební román od autora, který je hlasem mladé generace. Lenochod Jimmy a jeho backup band to do rádií nikdy nedotáhli.

Čtenářům je Michal Šanda znám především jako autor mystifikační encyklopedie Blues 1890 - 1940, novelou Sudamerická romance nebo sbírkou pohádek Merekvice. Naposledy zaujal kritiku svou korespondencí s Karlem Havlíčkem Borovským - Dopisy.

Co to jsou lidská práva? Jaké jsou jejich historické kořeny?

Putnovy modlitební knížky pro nemodliče jsou příležitostí modlit se nově a hluboce spolu s inspirativními osobnostmi českého literárního světa 20. století. „Možná i proto, že se sám vlastně pořádně modlit neumím, v poslední době skládám modlitební knížky.“ Během pandemie v roce 2020 spojil Martin C. Putna svůj literárně-kritický talent s kazatelským povoláním a výběrem z díla Karla Čapka Skoro modlitby

Rozmanité povídky s rozmanitým obsahem alkoholu.

Povídková sbírka Edy Kriseové se pohybuje na hranici mezi fikcí a realitou. Zvláště v povídkách Na ostrovech či Pondicherry, v nichž je zachycen problém současné Indie na pozadí životního příběhu architekta Františka Sammera.

Román básnířky a prozaičky Boženy Správcové se vyznačuje hravostí, svižným vyprávěním a dobře odposlechnutými dialogy; autorka i tentokrát ohledává hranice dobra a zla, a zároveň staví čtenáře před otázky, na které není, nesmí být, jednoznačná odpověď. Byl by to černý román, kdyby jeho temnotu nerozhánělo světlo na různé způsoby darované, a také humor, třebaže ne vždy laskavý.

Poutavá novela, napsaná na motivy skutečné události z počátku 70. let minulého století, kdy StB ve spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou intenzivně sháněla někoho, kdo by v soudním procesu svědčil proti někdejšímu generálu Prchlíkovi, významné osobnosti Pražského jara. Vítkova próza však není jen napínavým dobrodružným příběhem se špionážní zápletkou, je současně i výpovědí o generaci, která vstupovala

V psychiatrickém centru začíná sezení. Krabice nedoručených dopisů svede dohromady umělce s pubertálním nacistou.

Výbor autorových statí o literatuře, ve kterém se zabývá tvorbou 90. let, od jejich počátku zhruba do půle desetiletí.

Jedna z nejznámějších a vedle Invalidních sourozenců asi jedna z nejvíce ceněných Bondyho próz (samizdatově poprvé roku 1976) je vybudována na reáliích pravěké, neolitické společnosti, jíž však prorůstají prvky soudobého policejního „komunistického\" státu. Na osudech stárnoucího „šamana\", tedy jakéhosi duchovního vůdce tlupy, se odráží pervertovanost doby: kompromisnictví, zvůle mocných, manipulace

Dej novej Šabachovej prózy sa odohráva v Kozlodějích, vo vymyslenej dedinke, akomsi Zvonodrozdove dnešných Čiech, kde na seba narazia šesťnásťročný grobian a literát Martin Luter a doktor, fyzikus, tanečník a šaman - indián Ramon.

Jak si má profesor matematiky vysvětlit, že celá jeho třída napsala obtížný školní úkol z matematiky na výtečnou? Jak si má vysvětlit městský policista, že všichni občané, kteří vsadili do televizní loterie, uhádli správně všechna čísla?

Kniha představuje výbor ze studií, jež literární historik Jaroslav Kolár (1929) psal po dobu čtyř desítiletí.

Příběh téměř postmoderní, jehož hrdinové kráčí dvacátým stoletím, aby na vlastní kůži pociťovali, že vlastně kráčí odnikud nikam. V chronologickém řazení diktatur je cosi depresivně varovného, bez začátku a konce, je v něm cosi neuzavřeného a stále číhajícího, co zůstává i v současné době někde hluboko v našem společném podvědomí.

Na záložku autor napsal: „Pravím, že normální a zdravý člověk nepíše, ale že psaní je jediný způsob, jak může zvítězit nadněčím, nad čím ve skutečnosti nemůže. Co jsem kdy napsal, bylo vždycky vítězstvím nad něčím takovým.

Autorova čtvrtá divadelní novela se odehrává v prostředí exteriérové inscenace středověkého divadla, kde každý mansion představuje jeden starozákonní příběh od stvoření Adama až po Davidovo království. Vypravěč, divadelní rekvizitář ironizující biblické scény, řeší odchodem za prací v příhraničním městečku, kde bydlí v klášteře, přebudovanémna hotel, své rodinné problémy a setkává se s lidmi, kteří