Diskurz o údajné „dekadenci“ evropské kultury na konci 19. století se často spojoval s představou, že příčinou tohoto úpadku je narůstající vliv Židů a že „obrození“ se tudíž neobejde bez jejich vyloučení. Na příkladech vybraných středoevropských intelektuálů židovského původu a německého jazyka podává kniha přehled náhradních kolektivů a projektů, k nimž se Židé vyhánění z německého národa a německé

Najnovšia kniha investigatívneho novinára Mareka Vagoviča mapuje štyri dramatické roky, počas ktorých vládla na Slovensku koalícia OĽaNO, Sme rodina, SaS a Za ľudí. Po bestselleroch Vlastnou hlavou, Vlastnou hlavou 2 a románe Padreho klan sa vracia ku klasickej politickej literatúre faktu.

Táto kniha je prvým celistvým sprievodcom parlamentnými voľbami 2012. Spoločenská klíma už pred voľbami naznačovala mnoho, (ne)dôveryhodnosť politikov ešte viac.

Múry pribúdajú a sú čoraz vyššie. Nacionalizmus a politika identity sú opäť na vzostupe.

Kniha nabízí jedinečný pohled na financování politiky, zejména politických stran a volebních kampaní v ČR, a to od počátku 90. let až po současnost. Autor situaci financování politiky v České republice zasazuje do kontextu teoretických modelů a praktických mezinárodních zkušeností, zejména v Evropě, což umožňuje hlouběji pochopit politické souvislosti tohoto jevu.

V roku 2011 vydal Ústav politických vied Slovenskej akadémie vied zborník statí s názvom Svet v bode obratu. Systémové alternatívy kapitalizmu (koncepcie, stratégie, utópie). Mal ambíciu prispieť do kritického diskurzu o kapitalizme z pohľadu novej výzvy pre tento svetový civilizačný systém.

Současný americký politolog Ian Shapiro hájí tezi, že v demokracii by mělo docházet k omezování principu dominance, a ukazuje, jak odpor proti dominanci prakticky prosazovat ve vnitrostátní i zahraniční politice. Dotýká se při tom aktuálních diskusí o volebních systémech, nezávislosti soudů, úloze peněz v politice, minimální mzdě a ochraně menšin.

Autor přesvědčivě zachycuje dynamiku současné krize liberální demokracie a ukazuje, jak hegemonie Západu postupně oslabuje. Do jaké míry doopravdy souvisel ekonomický a geopolitický vzestup západní civilizace s myšlenkami na rozvoj individuální svobody a rovnoprávnou účast občanů na politické moci?

Európa a jej hodnoty sa otriasajú v základoch a zdá sa, že každým dňom sa ponárame do väčšej a väčšej neistoty. Čo nás čaká v najbližších rokoch?

Bývalý slovenský ministr vnitra za KDH Vladimír Palko se v knize Lvi přicházejí věnuje otázkám morálky a etiky, a to zejména morálky a etiky v politice. Základní autorovou tezí je to, že současný Západ – tedy především Evropská unie a Spojené státy americké – směřují k nové tyranii, přičemž základním „bitevním polem“ se stává oblast pro většinu lidí mnohem zásadnější než společenské vlastnictví výrobních

V knize se bývalý americký prezident podrobně zabývá předsudky, diskriminací, násilím, zkresleným výkladem náboženských textů (Bible, Koránu a dalších), fyzickým a duševním týráním, chudobou, nemocemi a válkami z hlediska ženské nerovnosti, existující dnes na celém světě. Carter ukazuje, že muži sice s tímto stavem věcí mnohdy nesouhlasí, ale mlčí, aby si zachovali dominantní postavení.

Nárůst spotřeby energetických surovin, bez nichž je chod moderního života nemyslitelný, ukazuje, nakolik jsou a ještě více budou země Evropské unie, včetně České republiky, závislé na jejich dovozu. Využití řídnoucích zdrojů je v současném světě značně konkurenční záležitostí, neboť zajištění stabilního přísunu těchto surovin za přijatelné ceny s sebou nutně přináší nutnost zajištění politického vlivu

ERNESTO LACLAU (nar. 1935 v Argentině) je profesorem politické teorie na Univerzitě hrabství Essex v Anglii. Je autorem knih Politics and Ideology in Marxist Theory, New Reflections on the Revolution of our Time, Emancipation(s), The making of Political Identities a společně s Judith Butlerovou a Slavojem Žižkem díla Contingency, Hegemony, Universality.

Organizácia ministerstiev vnútra a bezpečnostných zborov v Československu v rokoch 1953 - 1990. Edícia Dokumenty.

O tom, kdo vystřídá euroskeptika Václava Klause v roli domácího pána Pražského hradu, je rozhodnuto. V nečekaně dramatickém finále se utkali s Karlem Schwarzenbergem.

Kniha mapuje českou domácí politiku v letech 2002 až 2006 a zabíhá někdy v odkazech i do let předešlých. Je vystavěná jako příběh, ve kterém kromě politických tahů hrají roli i prvky ješitnosti, touhy po kariéře a různých životních zkušeností. Vychází z komentářů, esejů a caus, které vycházely v Reflexu, v Revue Politika, v 51 Pro a v MF Dnes. Zkušený autor, kmenový redaktor Reflexu, nazval knihu podle

Napjaink világpolitikájának központi kérdése, hogy az Amerikai Egyesült Államok megtarthatja-e azt a globális vezető szerepét, amelyet különösen a Szovjetunió összeomlása után rivális nélkül birtokolt. Az utóbbi negyedszázadban a hatalom felaprózódása nemzetközi jelenség: egyre több és nagyobb befolyású, nem állami szereplő jelenik meg, és ez óriási hatással van a katonai, a gazdasági, a politikai

Pro většinu lidí jsou úvahy o mezinárodní politice diskusí za hranicí osobní zkušenosti a také trochu exkluzivním tématem pro vyvolené. I zprostředkovaný kontakt může být zavádějící: pohled na válku v televizním přenosu se podobá hranému filmu, nákup zahraničního zboží nákupu domácích výrobků, celníci na přechodu hranic jednají podle předpisů stejně jako policisté v rodném městě; a přece jde o něco

Kniha Evropské křižovatky nabízí čtenáři zajímavý pohled na strukturu i zákulisí institucí Evropské unie. Zároveň se snaží odpovědět na otázky, jaké je v tomto systému postavení občana / voliče a jakými cestami se může Evropská unie ubírat v dalších letech. Na základě toho, jak a v jaké politické atmosféře se Evropská unie v průběhu uplynulých desetiletí utvářela, lze vysvětlit některé její dlouhodobé

Volby, ať už na jakékoli úrovni v rámci společnosti, jsou vnímány jako jeden ze zásadních znaků demokracie. Občané mají možnost vybrat si své zástupce podle jimi deklarovaných programů a podílet se tím na rozvoji a směřování své obce, země či regionu, v nichž žijí. Druhá světová válka znamenala velký politický otřes pro celou Evropu, a to nejen z pohledu materiálního, ale i duchovního. Ačkoli se problematika