Ženy rády píšou rozsáhlé romány o lásce, v nichž se láska topí v kaši slov, slov, slov... a slova v moři nudných dějů, jimiž se ženy domnívají vyjadřovati celý svět. Rády takové romány také čtou.

Co by se stalo, kdyby finský generál potkal českou spisovatelku? Poutavý fiktivní příběh na pozadí skutečných česko-finských vztahů.

Milenci mladí i mnohem starší, manželé a exmanželé, staří mládenci a vdovy, vášně přiznané i skrývané, ale třeba také složitý vztah syna a umírajícího otce, zkrátka láska v nejrůznějších podobách a odstínech – takové je základní téma Povídek o lásce. Šťastnou i odvrácenou tvář lásky pozoruje Viewegh v šestnácti povídkách nejen s porozuměním, ale rovněž s tradičním ironickým nadhledem a vždy laskavě

Teodor je zapálený vesnický učitel, který hrává v kostele na varhany. Padesátá léta v Československu ovšem nejsou dobou varhan a kostelů, a Teodor se tak dostává do stále ošemetnější situace.

Poslední 4. svazek Spisů ukazuje, že Zbyněk Havlíček byl obdařen zcela mimořádnou deníkovou citlivostí a to, že tato citlivost prostupovala všemi složkami jeho díla. Zbyněk Havlíček byl po celý život člověkem několikanásobně skrytým, utajeným: o tom, že je básník, se veřejnost dozvěděla až v roce 1966, tři roky před jeho smrtí; svou životní lásku před manželkou Věrou utajil do smrti a o jeho mnohaletém

Šlépěj, Ukradený kaktus, Čintamani a ptáci, Modrá chryzantéma… Povídky, které vyšly poprvé v roce 1929, baví čtenáře dodnes a nepřestávají udivovat bohatostí jazyka, jemným humorem, svěžestí vyprávění i hloubkou zamyšlení nad lidskými slabostmi, morálkou a spravedlností. Karel Čapek své detektivní povídky zaplnil zástupem lidových postaviček, od zlodějíčků, podvodníků či pošmistrů po sběratele zná

Ke svému doma i v zahraničí vysoce ceněnému dílu připojil Arnošt Lustig román Krásné zelené oči. Tento román je kladně hodnocen kritikou i čtenáři v USA a Velké Británii, kde v roce 2000 vyšel vůbec poprvé.

České středohoří, Litvínov, Most, Libkovice, Krušné hory, Ústí nad Labem, Hrob... Dvojice protagonistů hledá filmové lokace v kraji, ze kterého si každý urval, co mohl. Ale někdy přijíždíte hledat pochmurná místa, a potkáte místo toho nečekanou krásu.

Hlavní hrdina, klinický psycholog, se zamiluje do své pacientky; následuje příběh s detektivní zápletkou, plný napětí a nečekaných zvratů, existenciální pointa nakonec všechno obrací naruby. V jedné z hlavních rolí dalšího románu Marka Přibila vystupuje synchronicita, tedy princip akauzálních událostí, které jsou opakem kauzality, čili principu příčiny a důsledku.

Ve svém posledním, tentokrát dystopickém románu Stručné dějiny Hnutí nás Petra Hůlová prostřednictvím vypravěčky Věry, lektorky převýchovné instituce Hnutí, nesmlouvavě a se suverénním tahem uvádí do světa blízké budoucnosti. Ten je podřízen ideologii radikálního humanismu, který lektorka Věra ve své Instituci uvádí do praxe.

Novodobá utopie, dílo pozdního romantismu, pohádka pro lid držený pod krkem svou vlastní politickou reprezentací – tak lze charakterizovat Hastrmana (2001), potenciální černou knihu ekoterorismu… kdyby to nebyla kniha zelená. Děj románu je rozdělen do dvou časových pásem – do období 19. století a do současnosti.

Román mapující historii pohraničí, zasazený do Vimperku roku 1987, nástupu perestrojky, pražské návštěvy Michaila Gorbačova, ale i sílícího ekologického hnutí, vnitropolitického zápasu uvnitř KSČ a tragických ozvěn sovětské invaze. Velitel místní stanice VB se před festivalem Setkání mládeže Šumavy chystá na návštěvu významného politického hosta a snaží se zabránit všem provokacím.

Próza Doktor Pilka si kope hrob je text v nejlepší tradici české grotesky a absurdního humoru, hravá a vtipná, v žádném případě prvoplánová, ale s přesahem, kdy ze zdánlivě nezávazných historek se postupně vyjevuje tragické odcizení individua ve světě, který se zúžil na konzum a ztratil svůj metafyzický rozměr. Zásadní je autorova práce s jazykem, lingvistické hříčky prostupují celý text, vesměs členěný

Fejetony a sloupky o zvířatech, lidech, levé mozkové hemisféře, Francii, Havaji, České Lípě i Českém Dubu, léčivém dubu, děravém kýblu, džungli, spolucestujících, kufrech, pitomém syndromu, kterým autorka trpí, a o všem, co tvoří její svět…

Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristicko-satirické „broučkiády“. Obsáhne všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1888), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do

Válka s Mloky je druhou knihou z edície Knižná klasika denníka SME. V Tichom oceáne objavia čudné tvory podobné mlokom.

Svou \"koláží\" fragmentárních úvah, nedořečených příběhů, kuriozních \"rad do života\", podivných citátů a dokumentů skládajících portrét imaginárního pana Ega, chtěla bezpochyby Ludmila Vachková uskutečnit celkem \"normální\" umělecký záměr: zaklít do estetického tvaru rozmanitost a rozpornost dnešní skutečnosti i člověka, který v ní žije. Autorčino vnímání a postřeh jsou však natolik živé, natolik

Velká kniha vtipu přináší průřez tvorbou Pavla Kantorka, jehož kresby jsou plné hravé ironie. Vybraných 500 vtipů určitě potěší všechny milovníky dobrého humoru.

Je obecně známo, že děd Václava Havla Vácslav Havel (1861-1921) byl podnikatelem ve stavebnictví a podporovatelem české kultury. Je však téměř neznámo, že ke sklonku života postoupil o krok blíže k roli tvůrce: Stal se sám autorem knihy, pojednávající velmi svérázným způsobem témata na pomezí náboženství, vědy a filosofie.

Skupina lidí, které denně potkáváme na ulici a jimiž klidně můžeme být i my sami - účetní, student, důchodce a další - se probouzí v tajemných hlubinách labyrintu pražské kanalizace. Netuší, jak se zde ocitli, proč tady jsou a hlavně co se od nich očekává.