Příběhy ironicky laděných povídek vyrůstají ze situací, jejichž absurdnost a bizarnost si v každodenním shonu často ani neuvědomujeme. Autor tu se čtenářem hraje mnohoznačnou hru, když karikuje žánry, klišé i postavy masové kultury a mediálního světa vůbec.

Obraz pověstného „ jazzového věku“, oné dekády americké generace, která dospěla za první světové války a ztratila veškeré iluze, je konstantou povídek a próz Francise Scotta Fitzgeralda. Spisovatel byl výrazným mluvčím této generace: zaujal svým novátorským stylem a jazykem plným osobitého kouzla.

„Kdyby se všichni tiskaři rozhodli, že budou tisknout jen to, co nemůže nikoho urazit, nemohlo by vyjít téměř nic.“ Benjamin Franklin, 1731 O kterém románu se říká, že někoho přiměl k vraždě? Proč se kdysi na německých školách nesmělo učit o Pohádkách bratří Grimmů?

Po neúspěšném pokusu o sebevraždu mladý úředník Hanio Jamada nabídne svůj život na prodej formou inzerátu v tokijském bulvárním deníku. Brzy se začínají ozývat různí zájemci se stále bizarnějšími nabídkami.

Všechny prózy, které jsme zařadili do tohoto skromného výboru, vycházejí v češtině vůbec poprvé. Spadají do prvního období spisovatelovy tvorby, tedy do doby, kdy v Rothově tvorbě dominoval pesimistický až nihilistický postoj ke stavu poválečného světa.

První román významného současného francouzského filmového a divadelního režiséra a romanopisce Eugena Greena nazvaný Rekonstrukce (La Reconstruction) vydalo v roce 2008 nakladatelství Actes Sud. Název románu označuje jeho hlavní téma: jednak „rekonstrukci“ kulturní i duchovní evropské identity po tragédii druhé světové války, jednak „rekonstrukci“ osobní identity znovu-obnovením otřesené paměti.

Adunni je čtrnáctiletá nigerijská dívka, která ví, co chce: vzdělání. Matka jí prozradila, že vzdělání je jediný způsob, jak získat sílící hlas — schopnost mluvit sama za sebe a rozhodovat o své budoucnosti.

John Hersey líčí vzájemně se proplétající osudy šesti přeživších lidí v Hirošimě v hodinách a dnech po útoku. Přináší kroniku života mezi doutnajícími troskami plnými radioaktivity, líčí lidskost v jejích nejhorších a nejlepších projevech, je plná příběhů nezměrné obětavosti, nesnesitelné bolesti a zármutku.

Hlavní hrdinka Maria má rebelskou povahu, která se v patriarchálním prostředí italského jihu moc nenosí. Postavy zde žijí jako ve vězení, nedokážou se vymanit z tradic konvenčního prostředí, kde jejich identitu určuje rodinné a sociální prostředí.

Muž, jenž přišel o své tělo, svérázný lovec pokladů hrající si na boha, duch, který se sám bojí, nebo hrůzostrašné údolí pavouků. I v povídkách z pozdějšího období Herbert George Wells ukazuje, že zdaleka není jen autorem science fiction, ale brilantně ovládá i jiné žánry.

Známy klaun Hans Schneir sa zrúti potom, čo ho opustí jeho milovaná Mária, pretože si ju odmieta zobrať v katolíckom kostole. Smutný klaun sedí vo svojom bonnskom byte a vracia sa k obrazom svojho života: k sestre, ktorá zahynula vo vojne, požiadavkám svojho bohatého otca a pokrytectvu svojej matky, ktorá najskôr „zachraňovala“ Nemecko pred židmi a potom založila komisiu pre „uzmierenie“. Böllovo prenikavé

Saša Sokolov patří k nejoriginálnějším autorům ruské umělecké prózy. Vedle drobnějších textů napsal jen tři romány, a přesto se stal jednou z určujících autorit soudobé ruské literatury.

Kniha symbolických próz irského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1923 Williama Butlera Yeatse (1865-1939) nachází jednotu historických epoch, hlavních období lidského života a charakterových typů v cyklu měsíčních fází. Kniha měla být po vzoru Poundových Cantos sumou autorova poznání a představuje zdroj nejpůsobivějších Yeatsových symbolů z jeho pozdního tvůrčího období.

Dej románu Zbohom zbraniam (1929), prvého z hemingwayových bestsellerov, sa odohráva na talianskom fronte počas prvej svetovej vojny. Rozpráva príbeh lásky amerického poručíka, vodiča sanitky Červeného kríža Frederica Henryho a talianskej zdravotnej sestryCatherine Barkleyovej na pozadí krvavých bojov.

Tisíc dní v Toskánsku, plné všedných rituálov nadčasového vidieckeho života - rovanko ako vynikajúcich receptov Marleny de Blasi - rozpráva príbeh o prežívaní láskyplných citov v jednom z najkrajších kútov sveta.Americká šéfkuchařka Marlena de Blasi má dvě životní vášně – lásku a jídlo. Obojí nachází v míře vrchovaté v toskánské vesničce San Casciano dei Bagni, kam se přestěhuje z Benátek se svým italským

Příběh je rozprostřen do dlouhého období pětadvaceti let i velkého prostoru - dějištěm je nejprve kraj Chaco na severu Argentiny, potom se přesouvá do metropole Mexika. Formálně je vyprávěním v první osobě k nepřítomnému posluchači, ústřední postavou je bezejmenný emigrant, který v době vojenské diktatury v rodné Argentině žije v mexickém exilu.

Tři „antické“ prózy Arno Schmidta (1914–1979) Gadir aneb Poznej sám sebe (1948), Alexandr aneb Co je pravda (1949) a Enthymesis aneb J. V. N. (Jak vás nenávidím, 1946) navazují na první vydání Schmidtových próz Leviatan (Opus 2011) tohoto pozoruhodného německého autora. Ve všech třech prózách Arno Schmidt pohlíží na antické události kritickýma očima, jako by historickým pramenům nedůvěřoval a ptal

Tragikomický debut mladej nórskej autorky, preložený krátko po vydaníuž do štrnástich jazykov, rozpráva o starej žene, ktorá sa posledné roky svojho života pokúša žiť naplno. Kniha získala cenu za najlepší nórsky debut roka a bola nominovaná na cenu nórskych kníhkupcov.

Mít a být začíná Malodotovou smrtí. Po smrtelné autonehodě se ke svému překvapení ocitá na klinice, kde se musí nejprve zbavit závislosti na životě, aby mohl být úplně mrtvý.

Deník o Čarnojevićovi – stěžejní román srbské avantgardy, poprvé vydaný v roce 1921, patří v evropském kontextu k nejpozoruhodnějším prózám s tematikou první světové války a byl přeložen i do francouzštiny a němčiny. V asociativním, lyricky laděném vyprávění, v němž se mísí deziluze s nadějí a nihilismem, hlavní hrdina zobrazuje prožitky a výjevy z haličské a italské fronty, vrací se ke studentským