Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména ofalešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých. Sny, které Kosatík zkoumá, popisuje a představuje čtenářům jsou: Sen o Slovensku, Sen o cestě na jih, Sen o pravlasti, Sen o tělesné zdatnosti, Sen o vyhraných bitvách, Sen o Lužici,Sen o Rusku, Sen o SSSR,

„Psaní knihy o velkém tématu – ať už jde o energetiku, ekonomiku, životní prostředí, dějiny malířství, populační růst nebo pandemie – je vždy nemilosrdným cvičením v tom, co do ní nezahrnout,“ říká sám Smil, který tuto korekci zvládá naprosto brilantně. Kniha je poutavá právě proto, že přesně udržuje míru faktografie na jedné a čtivosti na druhé straně.

Publikace se zaměřuje na působení sociálních a kulturních faktorů inovačních aktivit. Popisuje nové formy inovací, například sociální inovace chápané jako změny sociálních praktik, a zvažuje též tzv. kulturní tezi, podle níž je inovační chování primárně určováno kulturou jako souborem specifických hodnot a praktik.

Pokrok, základní iluze naší doby, je vyčerpán. Většina z nás instinktivně cítí, že něco končí – vyprahlé prosincové dny, konverzace tváří v tvář nahrazená zomboidismem z hlavy na obrazovku, svět v neustálé válce, politický systém v chaosu.

Ako covid-19 zrýchľuje beh dejín? Aká bude povaha práve sa rodiaceho sveta?

Kniha, která vychází k životnímu jubileu sociologa Jiřího Šubrta, představuje odbornou práci tohoto autora v její mnohotvárné šíři a specifických podobách. Na stránkách publikace dostávají prostor články příležitostné povahy, vzpomínky, recenze, rozsáhlé přehledové stati i krátké texty publikované v různých dobách a souvislostech.

Třetí svazek učebních textů ze soudobé sociologie přináší stati, jejichž společným jmenovatelem je problematika aktuálních procesů probíhajících v soudobých společnostech. Publikace obsahuje texty zabývající se sociální změnou, teorií postindustriální společnosti a společnosti vědění, dále ekologickou problematikou, koncepty práce a kvality života, sociálním státem či koncepcí společnosti prožitku

Kniha nahlíží na sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou postupně ze čtyř vzájemně se doplňujících úhlů pohledu: z pohledu dějin institucí, z perspektivy historické sociologie vědění, dějin idejí a z pozice sociologické teorie. Autor člení látku do čtyř tematických okruhů: Přibližuje institucionalizaci oboru ve střední Evropě v porovnání s vývojem v zemích na západě i na východě.

Kolektivní monografie se zabývá tématem materializace identit v prostoru socialistického a post-socialistického města. Vychází z předpokladu, že městský prostor sehrával důležitou roli v procesu formování národních identit těchto měst, přičemž formulace nových identit výrazně ovlivňuje vzhled (post)socialistických měst.

Kniha Cesta lesem je pokusem o sblížení dvou odlišných přístupů k psaní v rámci sociální a kulturní antropologie. Nahlíží na skupinu původních obyvatel Sibiře - Manse z různé perspektivy.

Jaký obraz člověka nabízejí současné společenské a humanitní vědy? Tato otázka je středobodem zájmu autorského kolektivu, v němž má své zastoupení sociologie, antropologie, filosofie, historiografie, andragogika, psychologie i evoluční biologie.

Studie Jak čtou Romové je příspěvkem k problematice čtenářské gramotnosti romských žáků. Význam gramotnosti pro dnešního jedince je zcela klíčový; výsledky výzkumů naznačují, že lidé s rozvinutými gramotnostními dovednostmi mají zvýšenou pravděpodobnost, že budou mít vyšší sebevědomí, lepší zdravotní stav, uspokojivější zaměstnání a vyšší mzdy než lidé s nízkými gramotnostními dovednostmi.

Výzkum paměti a traumatu se v posledních třiceti letech etabloval jako produktivní a ve světovém kontextu výrazný myšlenkový směr, na němž participují nejen nejrůznější historické a kulturněteoretické obory, ale také například psychologie a sociologie. V českém prostředí je tato oblast však dosud jen málo známá; cílem obsáhlé antologie je proto představit toto zkoumání české veřejnosti.

„Neonacisti v Rusku pravidelně zabíjejí lidi. V novinách se ocitají strohé údaje z policejních souhrnných zpráv.

Jaké příčiny a důvody vedou k sociálním konfliktům? Jaké zneuznání považují lidé za natolik nepřijatelné, aby se do řešení sociálních konfliktů aktivně zapojili?

Napadlo by někoho, že vědci lžou a že některé obecně přijímané teorie a paradigmata jsou od základu nesprávné? Pak vězte, že mezi ně mimo jiné patří teorie relativity, tvrzení o katastrofických změnách globálního klimatu i o nezbytnosti „léčit“ rakovinu smrtelně nebezpečnými postupy či ekonomický a peněžní systém s fatálními následky pro všechny.

Třetí svazek učebních textů ze soudobé sociologie přináší stati, jejichž společným jmenovatelem je problematika aktuálních procesů probíhajících v soudobých společnostech. Publikace obsahuje texty zabývající se sociální změnou, teorií postindustriální společnosti a společnosti vědění, dále ekologickou problematikou, koncepty práce a kvality života, sociálním státem či koncepcí společnosti prožitku

Kniha představuje významného francouzského myslitele a jednoho ze zakladatelů moderní sociologie Émila Durkheima (1858-1917). Pojednává o Durkheimových předchůdcích na poli sociální vědy, o jeho epistemologii, sociologické metodě a různých podobách uchopení vztahu mezi individuem a společností, zejména v oblasti epistemologie, morální sociologie a teorie výchovy. Monografie ukazuje v českém prostředí

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už dvě desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro

Úvahy Františka Novosáda vychádzajú z presvedčenia, že aparát vypracovaný klasickou filozofiou v línii T. Hobbes – G. W. F. Hegel – K. Marx – M. Weber je uplatniteľný aj pri analýze problémov súčasného sveta. Dejiny sociálnych a politických ideí traktuje v úzkej nadväznosti na dobové kon-texty a chápe ich ako špecifický typ odpovedí na problémy, s ktorými zápasili konkrétne spoločnos-ti, ako špecifické