Po prvních třech svazcích věnovaných hercům a herečkám, pokračuje projekt, který vzniká v širším autorském kolektivu pod vedením doc. M. Šolla, dílem věnovaným režisérům-dokumentaristům.

Dvanáct esejů o filmové dokumentární tvorbě ? od iniciačního snímku, ve své době populárního a dodnes fascinujícího Nanuka, přes Triumf vůle Leni Riefenstahlové, žánrové klasiky Fredericka Wisemana a Clauda Lanzmanna, domácí průlomové reflexe Český sen, Manželské etudy, Zkoušku umění až po nejsoučasnější filmy i TV dokureality. Ukazují nám dokumenty pravdu, nebo je to jen jiná, možná jen věrohodnější

Hajao Mijazaki vyrůstal v postapokalyptické atmosféře Japonska po atomových útocích na Hirošimu a Nagasaki. Právě zde se rodí jedna z interpretačních linií knihy, která zdařile kombinuje režisérovu biografii s výkladem jeho filmů a přináší spoustu detailů o Mijazakiho životě, inspiracích či tématech, ať už jde o silné hrdinky, environmentální noční můry, nebo vize utopických společností.

Třetí díl mimořádné obrazové historie českého filmu zachycuje válečná léta 1939-1945. Dozvíte se, proč v době světové války vznikala umělecky nejzdařilejší díla.

Spielbergovo dílo je ohromující. Jeho stopy producenta či režiséra najdeme všude – ve videohrách, v televizi i v hraném filmu.

Trhačky, hoření, pády, bojové scény a honičky na autech, bouračky a všechny další mimořádně těžké fyzické úkony jsou jenom zlomkem toho, čemu musí kaskadéři čelit v jejich práci. Kaskadéři ve smrtelně nebezpečných filmových scénách nasazují své životy a zdraví, a přesto svou práci milují a nevyměnili by ji za žádnou jinou.

David Suchet je už padesát let stálicí na britských divadelních prknech i ve filmech. Zahrál si jak v Shakespearovi, tak v Oscaru Wildeovi, ztvárnil Freuda i Poirota, hrál v seriálech Oppenheimer i Pán času, objevil se ve hrách Harolda Pintera i Terence Rattigana... Po celou dobu své působivé kariéry měl tento mimořádný herec po ruce fotoaparát a snažil se zachytit a zdokumentovat svůj život.

Co vlastně lze z dochovaných programů, scénografických návrhů, kritik a komentářů zjistit? Je možné zrekonstruovat podobu režie a jejího nositele?

Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě. Založen byl za zcela mimořádných okolností během druhé světové války a po další desetiletí existoval ve strukturách zestátněného filmového průmyslu, kontrolovaného komunistickým režimem.

Kolektívna monografia sa venuje témam spojeným s premenou žánru historického filmu a televízneho seriálu a jeho spoločenskou reflexiou po roku 1989. Jednotlivé štúdie sa zameriavajú na prvky ostalgie a postkomunizmu, ideovú revíziu pohľadu na českej dejiny a náväznosť na tvorbu 60.rokov.

Umřít pro film? rozhodně není obvyklá memoárová kniha o tom jak jsme kdy co natáčeli a jak u toho bývalo veselo. Naopak – vypráví především o osudech celé dlouhé řady vesměs významných českých umělců i umělkyň, jejichž osudy film, televize či umění vůbec zásadním způsobem poznamenaly.

Piaty zväzok dejín filmu je venovaný krátkemu, prechodnému obdobiu druhej polovice 80. rokov, tzv. \"perestrojke\". Začala s nástupom Michaila Gorbačova na post vrchného predstaviteľa Sovietskeho zväzu a jeho snahami o zavedenie štrukturálnych reforiem.

Ideológia a propaganda v slovenskom filme 1939-1989: monografia skúma, ako a akými spôsobmi sa politika prejavovala v rôznych abnormálnych, neštandardných politicko-spoločenských situáciách a režimoch, ktoré existovali na Slovensku v rokoch 1939 až 1989, akým spôsobom propaganda politickú ideológiu verbalizovala či zobrazovala. Propaganda sa tu chápe ako skrytá manipulácia s významami, so symbolmi

Kniha filmového historika Ivana Klimeše sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní. Časové ohraničení je na spodní hranici symbolicky dáno rokem 1895, kdy byl veřejnosti v Paříži představen kinematograf bratrů Lumierových a kdy v Praze na Národopisné výstavě českoslovanské čekal na návštěvníky Edisonův

Tato knížka zachycuje literární předobrazy budoucích filmů, ale rychle plynoucí čas zavinil, že už jsou to vlastně předobrazy filmů pro pamětníky. Jáchyme, hoď ho do stroje je první pokus autorské dvojice Smoljak-Svěrák o průnik do kinematografie.

Hlavná téma 16. ročníka čs. filmologickej konferencie prirodzene vyplynula z projektu rovnomennej celoročnej filmovej prehliadky, ktorú Slovenský filmový ústav pripravil v Kine Lumiere a ktorá si minulý rok pripomínala 120. výročie zrodu kinematografie, legendy o príchode prvých filmových vlakov, ako aj ich emblematické putovanie celými dejinami filmu. Zámerom vydania Zborníka príspevkov je predstavenie

Tato publikace je kritickým zpracováním zcela neznámé pozůstalosti jednoho z předních českých kameramanu°, Jaroslava Kučery, spolupracovníka Věry Chytilové, Vojtěcha Jasného, Karla Kachyni, Zdeňka Podskalského, Oldřicha Lipského či Petra Weigla. Kniha se pokouší jednak o teoretické uchopení práce kameramana a jeho základních mediálních praktik v jejich obecnosti, jednak o postižení specifických postupů

Jan Bernard v letech, z nichž pochází většina textů v knize, náležel v českém prostředí bezpochyby k nejvýznamnějším filmovým kritikům a teoretikům - jeho erudované články, pedagogická a lektorská činnost ovlivnily nemálo diváků, stejně jako filmových odborníků a tvůrců... Jeho stati jsou přitom dodnes informačně bohaté a čtivé... Nalezneme tu kritiky, detailní analýzy, teoretické stati, informační

Filmová ročenka zaznamenáva všetky dôležité fakty, informácie a aktivity slovenskej kinematografie v rokoch 1990 až 1999.