Studie, publikovaná poprvé v italštině v roce 1999, sleduje několik klíčových tendencí v procesu utváření moderní české kritiky a literární historiografie na přelomu 19. a 20. století (1883–1918). Poukazuje na vzájemné působení estetického myšlení, literární kritiky a historického studia literatury především ve vztahu k problému realismu. Interpretace dějin české literatury, kterou na přelomu 19. a

Rytíř, kterého jeho milenka přesvědčí, že by byl ženám ve skutečnosti daleko milejší, kdyby se vykastroval. Poutník do Svaté země, který se rozhodne vzít vážně výrok, že jeho srdce patří jeho milé, a dotáhne ho až do brutálně naturalistického konce.

Kniha komplexně zkoumá proces pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury a kriticky se staví proti převažující interpretační linii, vedoucí od národního obrození až po marxistickou literární vědu, která se snažila uchovat velkolepý obraz 16. století jako „zlatého věku“. Ve sledovaném období žila česká převážně reformačně orientovaná společnost v sebestředném náboženském mesianismu a stavěla

Záměrem práce je poukázat na umělecky příznakové užití hláskové instrumentace v poezii Vladimíra Holana v období vymezeném juvenilními básněmi sbírky Blouznivý vějíř (1926) a sbírkou Na postupu (1943-48), kde autor opouští vázaný verš. V centru pozornosti stojí sémantický potenciál instrumentace, tj. seskupování hlásek v osamostatnělé útvary, jeden ze způsobů básnické aktualizace zvukové vrstvy jazyka.

Sborník Žánry a průniky literatury faktu obsahuje příspěvky předních odborníků a teoretiků zabývajících se fenoménem literatury faktu, které byly proneseny na mezinárodní konferenci k tomuto tématu v říjnu roku 2017 v Malé aule Karolina Univerzity Karlovy. Konference byla iniciována Institutem komunikačních studií a žurnalistiky při FSV UK, Univerzitou Karlovou a Klubem autorů literatury faktu.

Kolektivní monografie Polidštěné zvíře. Kapitoly ke středoevropskému myšlení o literatuře dílčím způsobem zprostředkovává akademickou diskusi vedenou na 6. ročníku sympozia Umění a kultury střední Evropy, které se konalo v roce 2016 na půdě Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a jehož téma znělo: Člověk, zvíře, stroj v literatuře a umění střední Evropy.

Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století. Zachycuje hluboké přátelství dvou umělců, vzdělanců a skeptiků, lexikem jejich vlastní sebereflexe – malkontentů.

Kniha přináší kompletní Dvořákovu kritickou, esejistickou a publicistickou tvorbu od mladistvých počátků (časopis Svítání), do doby těsně poválečné (časopis Vyšehrad). Jde po svazcích O Jakubu Demlovi (Cherm 2007) shrnující Dvořákovy práce demlovské a Inflace slova v našem věku (Cherm 2009) shrnující poválečnou Dvořákovu esejistiku a publicistiku již o třetí Soldánovu edici v rámci nakladatelství

Alkmánovo „Partheneion z Louvru“, vytvořené ve Spartě zřejmě na sklonku 7. století př. Kr., je jedním z nejtajemnějších básnických textů starověkého Řecka.

Svazek představí Grušovo literárně-esejistické a vědecké dílo před Sametovou revolucí v roce 1989 – a před autorovou diplomatickou a krátkodobě též politickou kariérou – která dále výrazně formovala ráz jeho textů. Eseje a studie o literatuře a kultuře s příspěvky z Plamenu, Literárních novin a Literárních listů, Tváře, Sešitů pro mladou literaturu a Zítřka a několika sborníků (Slyšet se navzájem,

Lubomír Doležel (1922) je jedním z nejvýznamnějších českých lingvistů a literárních teoretiků. Jeho vědecké dílo, které se opírá o strukturalistickou tradici Pražské školy a o některé koncepty analytické filozofie, logiky a sémiotiky, vzbuzuje již více než půl století zájem mnoha odborníků z nejrůznějších vědních odvětví.

Catalanova obsáhlá monografie je zevrubným výkladem českého literárního života od konce druhé světové války do roku 1959. Hlavním kladem knihy je mimořádná faktografická nasycenost a schopnost uskupit jednotlivé osobnosti i texty do vývojových konfigurací, z nichž bezprostředně vyvstávají jejich hodnotové charakteristiky.

Zborník štúdií z tretieho ročníku Konferencie mladých slavistov z roku 2007 na FF UK v Prahe. Obsahuje príspevky účastníkov z devítich krajín: Čierna Hora, Česká republika, Chorvátsko, Litva, Maďarsko, Poľsko, Rakúsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina.

Antologie Před potopou se skrze eseje významných amerických kritiků spolu s T. S. Eliotem ptá, \'k čemu je literární kritika\', přičemž se zaměřuje na tu, která vznikala ve Spojených státech v období zhruba ohraničeném roky 1930 a 1970. Kniha představuje vybrané kritické osobnosti reprezentující výrazné kritické školy čikritické typy a jejich způsob myšlení ukazuje prostřednictvím textů, jež reflektují

Monografia mladého germanistu prináša prvú zasvätenú analýzu literárnovednej diskusie v rámci recepčnej estetiky.

Publikácia nadväzuje na dvojzväzok Svet literatúry, literatúra sveta, ktorý vyšiel vo vydavateľstve Petrus v roku 2005. Július Pašteka (1924), jedna z najvýraznejších osobností slovenskej literárnej vedy, doň zahrnul portréty nemeckých, francúzskych, ruských a amerických spisovateľov.

Lingvistická analýza slovenských ľudových rozprávok a ich modernizácií obohatená o dobové reálie ako aj slovensko-slovanské súvislosti a súbežnosti. Publikácia obsahuje nasledujúce kapitoly: • Vstupné slovo k čitateľovi • O čom hovoria slovenské rozprávky • Akou rečou hovoria slovenské rozprávky v podaní ich zberateľov a vydavateľov • Slovenský jazyk a slovenský svet v ľudových rozprávkach • Úskalia

Kniha seznamuje s klíčovými texty a autorkami černošské feministické literární kritiky, která se od počátku 70. let 20. století stala součástí americké literární vědy. Antologie se zabývá především obdobím počátku a rozkvětu afroamerické feministické literární kritiky, tedy obdobím od roku 1974 do roku 1990, a nabízí chronologický průřez oblastí afroamerické feministické literární kritiky a jejích

Z nesmírně rozsáhlé havlovské literaturyvybírá Čtení o Václavu Havlovi nejcennější bezprostřední kritické ohlasy na autorova dramatická a esejistická díla. Stati Evy Uhlířové, Jana Grossmana, Sergeje Machonina, Jindřicha Černého, Ivana M. Jirouse či Jany Patočkové sledují dramatickou tvorbu Václava Havla od premiéry Zahradní slavnosti v roce 1963 až do posledního dramatického (a filmového) díla Od

Příběhová próza ze života mládeže patří dlouhodobě ke čtenářsky nejoblíbenějším žánrům literatury pro děti a mládež. Do hledáčku literární vědy se však dosud dostávala spíše ojediněle.