Rok 1361. Evropa se zmítá ve Stoleté válce, na Východě nastupuje nová síla.

Kniha z rodu povídek Jana Balabána. Mihotavé záznamy dávné slávy a patřičnosti s nadhledem i ironií zachycující třpytivost našich životů.

Čtenářům je Michal Šanda znám především jako autor mystifikační encyklopedie Blues 1890 - 1940, novelou Sudamerická romance nebo sbírkou pohádek Merekvice. Naposledy zaujal kritiku svou korespondencí s Karlem Havlíčkem Borovským - Dopisy.

Velké dějiny hýbou nebývalou silou i malými městečky – Horní Jelení je toho důkazem. Podivná sešlost, při které se místní obyvatelé oddávají pavím hodům, oživuje dávné démony, rodinná tajemství a především touhy, bez nichž by svět utonul v nehybnosti.

Dramatická, povzbudivá a svým způsobem objevná prvotina Barbory Kindlové. \"Letěla jsem švihem do nirvány, pak jsem padala do hrobu.

Příběh o baziliškovi je vlastně takový usměvavý hněv mířící až někam k těm padesátým letům, protože já jsem tehdy na Hradě, kde jsem pracoval, potkával takové ty staré kádry, které tam odložili. A to, co z nich šlo, to byla Heydrichova nutella z roku Nebreč.

Jan Baťa se nejprve pod vedením svého bratra Tomáše a poté jako jeho nástupce stal jedním z hlavních strůjců nebývalého rozvoje mezinárodního podnikání. Jeho příklad je jedinečný svou koncepcí spolupráce všech – jak majitelů, tak dělníků; jak ředitelů, tak podřízených.

Cesta z Reichenbergu do Hejnic se klikatí strmým, zalesněným průsmykem. Stmívá se, nad horami vyje a běsní sněhová bouře.

Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: „Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí. Na začátku velké písmeno, na konci zpravidla

Česko, leden 2018. Prezident Miloš Zeman byl právě zvolen do druhého volebního období, venku mrzne, občanstvo si vylévá srdce na sociální sítě a v redakci nejmenovaného deníku nedobrovolně končí vyhořelý komentátor Jan „Johan“ Souček.

Na osudech žen tří generací Jindra Tichá sleduje proměny života u nás, jak se promítají nejen do širokých společenských souvislostí, ale i do nejintimnějšího mikrosvěta každého z nás. Čtenáři se zde setkají především s autorčinou babičkou Annou, jednou z mála někdejších podnikatelek, která na sklonku první světové války a zejména v nově vzniklém Československu vybudovala v Bratislavě úspěšný módní

Po tragické smrti princezny Diany se ruší repríza rozverné historické revue s Helenkou Vondráčkovou a Heinrichem Himmlerem a na Kostce je vyhlášen smutek. V zámecké kapli vzniká pietní místo s kondolenční knihou a z oken visí černé prapory.

Milostná novela o prekliatí doby, kedy sa každý môže stať fotografom a urobiť aspoň jednu dobrú fotku. Dôležitá je motivácia.

Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů shromážděných v této knize, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let. Obvyklé náměty rozšířily úvahy související s rehabilitační péčí, lázeňstvím či výhodami nemocničního ubytovacího nadstandardu.

Postrehy zo života, ktorý nie je rozhodne čiernobiely. Úsmevné i vážne fejtóny.

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizacevesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů.

Novela O rodičích a dětech (2003) Emila Hakla je vlastně dialogem otce a syna odehrávajícím se během jedné procházky po pražské Stromovce. Již o něco dříve v české literatuře vyšla jiná novela, která je také dialogem dvou lidí.

Voľné pokračovanie románu \'Jak se dělá chlapec\', v ktorom sa skúsený muž, spisovateľ František, rozíde s Milou, matkou dvoch svojich detí. Objaví sa mladá Kristýna, milostný vzťah, dozrievanie v ženu a vstup do kláštora...

Súbor vtipných poviedok známej feministickej spisovateľky.

Kniha, ktorá vznikala ako predloha scenára rovnomenného televízneho seriálu, patrí medzi najlepšie romány zaoberajúce sa fenoménom emigrácie. Jej dej sa začína v roku 1983, kedy v deň letného slnovratu utečú najrôznejšími cestami zo svojej vlasti do Rakúska dve rodiny a niekoľko jednotlivcov, Čechov i Slovákov, aby hľadali šťastie vo vysnívanom slobodnom svete.