Závěrečný díl trilogie odkrývá historická fakta v osudu hlavního hrdiny předchozích dvou románů. Původní studii z devadesátých let rozšiřují náhle objevené archivní dokumenty: protokoly z výslechů, zatykače, rozsudek ve jménu říšského lidu, zamítnuté žádosti o milost. Jan Fukała, říšskou prokuraturou odsouzený za velezradu a vyzývání obyvatelstva k neposlušnosti vůči Říši, byl po válce za odbojovou

Babička Boženy Němcové, s podtitulem Obrazy z venkovského života, patří mezi základní díla naší literatury. Vydaná byla poprvé roku 1855 a Němcová v ní kromě vlastních vzpomínek na dětství v Ratibořickém údolí využila také své znalosti lidových tradic a zvyků. Autorka napsala Babičku ve velmi těžkém období svého života, po smrti syna Hynka. Poetické obrazy Ratibořického údolí a Proškovic domácnosti

Jak čeští povídkáři prozaicky zhodnocují stav nouze? Jak se karanténa, izolace a nečekaná absolutní proměna životů lidí zrcadlí v jejich tvorbě? Sedmnáct povídek o různých aspektech, projevech důsledků pandemie a jiných výjimečností všední každodennosti … Antologie výběru příběhů a textů vzniklých pro Česká centra, která oslovila české autory se specifickou vazbou na danou zemi (Izrael, Japonsko, Německo,

V rámci obrozenské literatury představuje reflexivní báseň Vznešenost přírody významný pokus o náročnou poezii srovnatelnou s vrcholnými díly dobové evropské literatury. Autor v něm nalezl nové možnosti české poezie překonávající puchmajerovskou tradici. Text připravil (včetně první časopisecké verze Vznešenost přirozenosti) a okomentoval Robert Ibrahim. Próza Cesta do Itálie je inspirovaná cestou,

Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi.

Romeo a Julie z nedaleké budoucnosti, kdy islám prosakuje Evropou skrz naskrz a je záležitostí každodenního života, dokonce i v samotném jejím srdci. On je křesťan, ona muslimka. On je bezprostřední zamilovaný mladík, ona je přísně vychovávaná a tradicionalisticky založená dívka, oddaná své víře, plně respektující svoji rodinu a Slovo Proroka. Co si počít se zakázanou láskou, kterou navíc velmi komplikuje

Hordubal, Povětroň, Obyčejný život tvoří volnou (tzv. noetickou) trilogii spojenou podobnými filozofickými myšlenkami a závěry. jednotlivé příběhy nemají spolu související děj ani společné postavy, nejsou spojeny v čase, ani prostředí nebo stylem. To, co je spojuje jsou společná témata jako je strach z osamělosti, ze smrti, potřeba lásky, touha po nedosažitelném. Trilogie patří k vrcholů Čapkovy t

Vimperk, červen 1947. S příchodem nových nadřízených, komunistů Rejmonta a Hartla, dostává strážmistr Jan Firman nový úkol: zajistit, aby osidlování Šumavy úspěšně pokračovalo. Jenže osídlenci, rumunští Slováci, si přinášejí neotřesitelnou víru v moroie a zmory, i nesmyslnou nenávist k dívce z Valea Târnei, kterou viní za smrt svého bratra… Druhý případ Jana Firmana je volným pokračováním úspěšného

Tři příběhy o tom, jak nízké sebevědomí ovlivňuje náš život. Jste ohroženi jen do té míry, do jaké sami sobě nevěříte. Kde je nízké sebevědomí, tam stojí nablízku i manipulátor. A hledá, jak by vás využil ve svůj prospěch. Kristýna se svým malým synem konečně zakotví ve vztahu s charismatickým a movitým Jáchymem. Jediným problémem je, že Kristýna si „trochu nevěří“. Začíná tedy navštěvovat psychoterapii,

Gymnaziální ředitel Martin Mikoda si láme hlavu nad mimořádně nadaným, avšak problematickým studentem, když jej dostihne šokující zpráva o smrti bývalého spolužáka Tomáše. Profesor Mikoda se začte do zápisků, které si s Tomášem a s dalším spolužákem vyměnil koncem devadesátých let. Ty jej dovedou k nečekaným zjištěním a podnítí k tomu, aby se pokusil střízlivě nahlédnout vlastní minulost – a nikoli

Osmdesát let po smrti J. S. Machara se čtenářům poprvé dostává do rukou výbor z prakticky kompletní tvorby tohoto výrazného prozaika, básníka a politika. Ve více než sedmi desítkách vydaných publikací se jednomu z nejosobitějších českých autorů přelomu 19. a 20. století podařilo zachytit tragiku i komiku mnoha dramatických dekád: od rozpadu Rakouska-Uherska přes vznik samostatného československého

Etel bylo deset, když do jejího života vtrhla válka. Netušila, že se právě stala úhlavním nepřítelem člověka, který hlásal cosi o čistotě rasy. Netušila, že i ona by měla být zodpovědná za všechno špatné, co se ve světě dělo, a že by za to měla zaplatit cenu nejvyšší. Etel však přežila – přežila Osvětim, Dachau i čtrnáctidenní pochod smrti. Přežila, protože měla to, co bylo základem přežití: štěstí.

Markéta Pilátová ve svém druhém románu Má nejmilejší kniha čerpá i tentokrát z jihoamerické zkušenosti a v mimořádně napínavém příběhu téměř magického ražení nás ve směsi bájných motivů s až nepříjemně realistickým popisem jihoamerického prostředí – s jeho narkomafiemi a těžkou a nebezpečnou bídou bezbranných a přitom ozbrojených slumů – provede příběhem Hadího institutu a zejména jeho šéfa. Ten v

Antonín Vojtek patří k lidem, o nichž básník a esejista Miroslav Holub s oblibou říkal, že „mají páru“. Do jeho nesmírně činorodého světa se vejde nejen práce kumštýřská a organizační na poli výtvarném, ale i na úhoru spisovatelském. Ve své nové knížce se pokusil propojit prastarou formu dopisu s moderním obsahem, s odpověďmi na otázky, jimiž otce nezřídka častují jejich ještě ne zcela dospělé dcery

Román-deník zachytil autorovy osudy občana-disidenta od ledna roku 1979 do února 1980. Páté vydání, v Atlantisu třetí. Kniha byla přeložena do němčiny, francouzštiny, švédštiny, maďarštiny... Autor doprovodil svazek svými fotografickými ilustracemi.

„Zdá se mi o světě v plamenech. O jaderných bombách, které dopadají jedna za druhou a polykají města jako rakovina. O našem dožívání v podzemním krytu, kde se z nás pomalu stávají zvířata. Ty sny jsou tak živé. Bojím se, že se jednou budu chtít probudit a zjistím, že je pozdě.“ Tomáš je mladý muž v nejlepších letech. Ačkoliv se zdá, že mu nic neschází, upadá do stále větší deprese. V práci to s ním

Pokračování legendárního seriálu z 80. let minulého století. Po třiceti letech se znovu setkáme se starými známými lékaři a záchranáři, kteří sice o něco zestárli, ale stále se věnují tomu, co je naplňuje – záchraně lidských životů. Přestože se technika za tu dobu neuvěřitelně posunula, i nyní bojují s nedostatkem peněz, a především času. Do toho musí bojovat i ve svém osobním životě. Práce na záchranné

Příběh rozbité rodiny Troutmanů z kanadské Manitoby. Matka na pokraji nervového zhroucení, sklíčené dospívající děti a k tomu jedna nešťastná teta, která přijíždí, aby vše zachránila. Rozjíždí se divoká výprava na jih USA za nalezením ztraceného otce. A co všechno na cestě najdou? Sebe sama. Cestu k druhému. A mnoho dalšího...

Základ Kárnetovy eseje nazvané Posmrtný deník vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968: „Chtěl byste přijet do Prahy na návštěvu?“ a „Chtěl byste se tam vrátit natrvalo?“ Kárnetův text měl v roce 1968 vycházet na pokračování v Literárních listech, resp. být na doporučení Václava Havla vydán celý v Československém

Gabriela - krásná, chytrá mladá žena, která měla celý život před sebou. A stačila jedna drobná \"chyba\", jedno mylné rozhodnutí: provdat se za člověka, který jí sliboval modré z nebe. Lístky do divadla, květiny, pozornosti, vášnivé vyznání lásky. Proč až příliš často právě tak začíná vztah, který vede do záhuby? Jak je možné odlišit pravou lásku od té zničující? Anebo se člověk může tolik změnit?