Jak je patrné ze samotného názvu této knihy, posun společnosti směrem k environmentálnímu myšlení a výsledkům je vekou otázkou. Před několika lety jsme oslovili s touto otázkou kolegy z různých oborů, kteří podle našeho názoru mají co říci a jsou z různých center současného světa, tak aby se vytvořil malý model globální společnosti.

Tmy není třeba se bát, je nutné o ni pečovat. Světlo je život, světlo je naděje… ale je tomu tak za všech okolností?

Budoucnost prochází žaludkem. Snad žádnou tělesnou potřebu nepociťujeme tak naléhavě jako hlad a žízeň.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to.

Jedna z nejvlivnějších knih dvacátého století, která odstartovala environmentální hnutí. Přicházející krize životního prostředí se ohlásila nenápadně — tichem.

Tato kniha přináší jasné odpovědi na ekologická dilemata, jimž ve své snaze o udržitelný život každodenně čelíme. Jsou elektromobily skutečně zelené?

„Na prvý pohľad hlavný problém zmeny klímy predstavujú skleníkové plyny. Sú však len symptómom.

Environmentální regulace, uplatňované od šedesátých let, byly v mnohém úspěšné, a nejhorší průvodní jevy rychlé industrializace se tedy podařilo zmírnit. V řadě zemí je dnes prostředí méně kontaminováno škodlivinami, vzduch čistší a voda v řekách méně zamořená.

V osemdesiatych rokoch nastala výnimočná situácia, keď politici, veľké priemyselné firmy a aktivisti začali spolupracovať na riešení klimatickej krízy. Strácame Zem je príbeh o tom, ako zlyhali.

Kniha je súborom textov, ktoré sochár, ochranár, aktivista (ale aj vášnivý bicyklista) Marián „Marko“ Huba písal v deväťdesiatych rokoch pre rôzne dobové periodiká, alebo ich formuloval v podobe prednášok, diskusných príspevkov, rozhovorov či otvorených listov. Sú vzácnym svedectvom, že spoločenské a ekologické problémy, ktoré dnes tak intenzívne vnímame, boli pomenované už pred tridsiatimi rokmi.

Kniha, jež je přepracovanou a doplněnou verzí stejnojmenného učebního textu z roku 2008, uvádí čtenáře do problematiky vzájemného vztahu ekosystému a krajiny, jenž podmiňuje zpětnou vazbu mezi organismy a strukturou jejich prostředí - jedno z ústředních témat ekologie samotné. Pozornost je věnována zejména otázce vnímání krajiny člověkem, popisu struktury, typologie a dynamiky krajiny, a v nepolední

Autor působí v lesnictví více jak 70 let. Lesnickou fakultu ČVUT absolvoval před 63 lety a od té doby na této fakultě působil do dnešních dnů.

Vandana Shiva je přední aktivistkou v boji za globální spravedlnost. Ve světě je známá jako ekologická aktivistka a fyzička.

Slavná kniha Erazima Koháka představuje významný vklad do diskuse o ekologické etice. Začíná pohledem na vztah lidstva k ostatním obyvatelům země, „zvířatům“, ve vší jeho krutosti, něze a dvojznačnosti.

Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledníchzhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím.

Tento úvod přináší ucelené základy oboru biologie ochrany přírody.Text je doplněn množstvím příkladů, obrázků a schémat. Zabývá se řadou často probíraných otázek, jako jsou právní a mezinárodní nástroje ochrany přírody, udržitelný rozvoj, smysl vytváření chráněných území, metody ochranářské práce nebo ochrana vymírajících druhů.

Autor ukazuje, že ľudská civilizácia má iba obmedzené možnosti ako uspokojiť svoje základné potreby z prírodných zdrojov.

Na Zemi dochází k trvalému vzájemnému ovlivňování živých organismů i neživých struktur, vytváří se tak dynamická rovnováha, která umožňuje postupný vývoj a změny. S nárůstem počtu lidí a rozvojem jejich schopností došlo k situaci, kdy člověk může radikálně měnit a ničit nejen lokální ekosystémy, ale doslova všechny zásadní podmínky pro současné formy života na Zemi, čímž ohrožuje svou vlastní trvalou

Tri ekologické eseje.