\"Albert Camus előadásról előadásra az ember iránti elkötelezettségét hirdeti, s azt kutatja, miként nyerhetik vissza hangjukat, arcukat és méltóságukat azok, akiket a fél évszázados zsivajgó harag, a szavakkal való visszaélés és a túlburjánzó eszmék mindettől megfosztottak, s önmaguk farkasává tettek.\" A magyarul most először megjelenő kötet Camus harmincöt, 1936 és 1958 között elhangzott nyilvános

Co ve své zemi zanechává ten, jenž z ní odchází? A co v ní nachází ten, jenž se vrací? Z vyhnanství či z dospělosti se člověk vrací na místo, kde se odehrála minulost, do země, jež je stále stejná. Nevinný pohled dítěte a moudrost člověka, který mnoho zažil a viděl, aniž se hnul z místa, se proplétají se zmařenými sny, s dalekou válkou, která probleskne v jediném obrazu: zranění vojáci ve vlaku. Tyto

Bod tání je již třetí povídkový soubor hudebníka, malíře a spisovatele Martina Němce. Dvacet příběhů s často bezejmennými protagonisty vychází z reálného světa kolem nás, ale nezřídka čtenáře konfrontuje s čímsi fantaskním, magickým, nevysvětlitelným. Proti tomu autor staví povídky, které na první pohled působí banálně – například třídní sraz po letech –, ale tento dojem i díky obraznému, místy až

Vajon a család jelentheti-e nekünk az otthont az időben, vagy minden alkalommal újra meg kell küzdenünk ezért az otthonosságért? Grecsó Krisztián történetei legszemélyesebb emlékeinket idézhetik fel: a nagymamákkal töltött nyarakat, a szabálytalan karácsonyestéket, az önálló élet első bizonytalan lépéseit, a hosszú vágyakozásokat és a rövid találkozásokat. A szerzővel ismerős terepen barangolhatunk,

Dej knihy Bludné kamene sa odohráva v stredoveku, v období, keď začalo do pohanských krajov prenikať kresťanstvo. Vojsko kresťanského mesta ustupuje po prehratej bitke s barbarmi do temnej pustatiny, kde v strašnom ošiali zabíja aj vlastných ľudí. V knihe ožívajú staré pohanské rituály, krv sa mieša s bahnom a tma s beznádejou. Dá sa zastaviť kolotoč zla a ustáť prehru so cťou? Kto nakoniec vyhrá?

V poradí tretia autorkina knižka s názvom Len čo hlava dala je akousi zmesou štavnatého nazerania na svet cez reálne okuliare autorky s dávkou humoru jej daného ....

Három költő kisregényét tartja kezében az Olvasó. Babits Szegeden, Jókai a levert forradalom utáni bujdosás idején, Bessenyei György szülőföldjén, Tiszabercelen, a magyar vidék pusztaságában. Mindannyian számkivetettek. Mindannyian remeték, elhagyottak, elveszettek. De mindannyian készülnek valami nagyszabásúra, valami rendkívüli teljesítményre. Magukra készülnek. A kiteljesedésre. Mindahányuk készülődésének

Kniha poviedok s hodnotami. Obsahuje desať poviedok: List na kríži (o kráse jesene a pretrhnutej niti lásky dvoch mladých ľudí) Čierny blondín (z neľahkého života bezdomovcov) Cesta vlakom (o vnútornej kráse ženy) Izmael (o bilancovaní života, rozhodnutie zmeniť aspoň posledné jeho minúty) Vášnivý čitateľ (o tom, keď žiť znamená čítať) Blázon? (o zážitku, ktorý zmenil život hrdinu na neuhasiteľný smäd)

Anotácia, žiaľ, nie je k dispozícii.

Soubor povídek současného izraelského autora přináší příběhy z dnešního Izraele, často za nutné dávky sarkasmu, často pohledem dítěte a vždy s originální zápletkou i vyústěním. Ve svých krátkých a často bizarních povídkách popisuje Etgar Keret vnitřní svět smutku a paranoie, který podle něj sžírá izraelskou společnost. Nevyhýbá se přitom tématům terorismu, palestinsko-izraelské války, šoa a připomínce

Třetí posmrtně vydaná sbírka Kurta Vonneguta nám předkládá další originální povídky z počátku autorovy kariéry. S působivou jasnozřivostí v nich autor pitvá soudobou honbu za penězi, láskou a věhlasem, která svérázně formuje osudy jeho postav. Brilantní technik George se tak rozhodne pro dráhu obchodního cestujícího, která mu umožní žít se svou mluvící lednicí Jenny, mladá, idealistická sekretářka

\"Nem tudtam betelni a hajóval, a vízzel, a szemüveges fiú gondoskodásával. Akkor voltam először vitorláson, s először férfi közelében. Megcsapott valami a titokból, ami egy nőt és egy férfit összefűz, ami megremegteti a levegőt körülöttük, legyenek bárhol. Nem tudtam én semmit, ahogy most sem tudok sokkal többet. Vágy ez? Kérés? Test és lélek kíváncsisága? Kihajoltunk a víz fölé, aztán hanyatt feküdtünk,

A kötetben Bánffy Miklós két kisregénye, a Reggeltől estig és a Bűvös éjszaka kapott helyet. Első kiadásban hajdanán mindkettő Kisbán Miklós névvel jelent meg, az Erdélyi történet sikere után már Bánffyként szignózva láttak napvilágot. A művek elég távoli időpontban és eltérő életkörülmények között születtek, előbbi 1927-ben, utóbbi 1946-ban - néhány novellával kiegészítve. A világ, amelyben a művek

Povídky o povedeném tatínkovi, mamince, bratrech, o dětství prožitém v těžké době války s židovskou hvězdou na kabátě, o rybách, přírodě, vzácných lidských vztazích. V útlém svazku nazvaném Jak jsem potkal ryby (1974) Ota Pavel vědomě navázal na úspěšnou sbírku Smrt krásných srnců (1972). Opustil definitivně svět sportovců a sportu a vrátil se opět do krajin svého dětství a mládí na Buštěhrad, na Berounku,

Zbierka poviedok Slzy bieleho úhora je zrkadlo. Hoci Milan Zelinka zobrazuje príbehy ľudí, ktoré sa odohrávajú v nedávnej a dávnejšej minulosti, môžeme v nich nájsť paralely s problémami, ktoré zažívajú ľudia v súčasnosti. A nielen v regióne východného Slovenska. kam je dej poviedok zasadený. Milan Zelinka je výborným pozorovateľom a talentovaným rozprávačom s osobitým autorským rukopisom. Je poľahky

Mistr slova Ivan Kraus přichází s knihou povídek, kterou ilustracemi doplnil brněnský výtvarník Pavel Čech. \"Všichni jsme autory nenapsaných románů. Nosíme v sobě příběhy, které nesvěříme papíru. V tom se podobáme věcem, které svůj příběh sdělit nemohou. Za to nám ho ale dovedou připomenout, abychom mohli znovu zalistovat v paměti .,, Ivan Kraus

Devátá kniha ze souborů povídek spisovatelů arabských zemí. Většina povídek v této knize pochází z pera žen. Proto je pozornost těchto spisovatelek zaměřena zejména na život žen v Jemenu. Jemen je pro nás vzdálená arabská země. I témata některých povídek jsou pro nás těžko pochopitelná a vzdálená. Nicméně jsou tyto povídky jedním z obrazů současné i nedávné jemenské skutečnosti.

Povídky Šoloma Alejchema se odehrávají na koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století v carském Rusku, na západě dnešní Ukrajiny v takzvané Oblasti židovského osídlení, která existovala mezi lety 1791 a 1917. Předobrazem postav jsou skuteční li dé - chudí a zbožní židé, kteří žili a pomáhali si tak, jak jim přikazuje judaismus. Jsou to lidé dobromyslní, prostí, vynalézaví, veselí i smutní; většinou

Krátké příběhy jsou inspirací pro zamyšlení nad sebou samým a nad vztahy k druhým.

Román je zjednodušeně řečeno metaforou o lidech, kteří hledají přesah, vlastní čistou životní cestu. Prolíná se tu realita, sny, mytické motivy atd. Baladická próza se odehrává v slovinském kraji Prekmuří (SV Slovinska), hlavními postavami jsou Cikáni, kteří jsou bolestně konfrontováni s jiným sociálním světem i novou politickou skutečností. Důležitou roli tu také hraje hudba. Pro hlavního hrdinu románu