17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, srbština) a tematicky různorodé odborné studie postihují různé roviny a projevy vzájemných komplikovaných vztahů mezi Ruskem a slovanským

Kniha se věnuje způsobům, jakými české a slovenské politické strany uchopily a komunikovaly otázky evropské integrace a sbližování obou zemí s Evropskou unií v letech 1989–1998. Popisuje, jak se vyvíjel pro- i protiintegrační diskurz českých a slovenských politických stran a kolem jakých témat byl kon­struován.

Múry pribúdajú a sú čoraz vyššie. Nacionalizmus a politika identity sú opäť na vzostupe.

Rozpad bipolárního mezinárodního systému na přelomu 80. a 90. let 20. století výrazně posílil potenciál a dynamičnost politických procesů vázaných na světové makroregiony. Panregiony tak v soudobých politických procesech spojených s posilováním vzájemné interdependence a víceúrovňového vládnutí přestavují významné aktéry, jimž je nutné věnovat dostatečnou badatelskou pozornost.

Svet ovláda toxická ideológia extrémnej rivality a individualizmu. Zahmlieva skutočnú ľudskú povahu a ničí nádej a spoločný cieľ.

V malé obci Franken se stalo něco, co bylo do té doby nemyslitelné. V neděli v místním kostele se ve výroční den komunistického puče v únoru 1948 odehrála zcela neuvěřitelná věc: kostel byl plný českých exulantů ze všech koutů západní Evropy i z Ameriky.

Jan Eichler se řadí k našim předním bezpečnostním analytikům. Tématem jeho knihy je rozšiřování NATO směrem na východ a jeho dopady na bezpečnostní situaci v celé Evropě.

Posledné dielo autorky celého radu odborných a vedeckých statí či publikáciíDr. Jarmily Drozdíkovej sa pozerá na dianie na území Izraela (Palestíny) a na židovsko-muslimské spory z trochu menej tradičného, ale o to dôležitejšieho uhla. Kniha približuje vzťah židovstva a islámu z perspektívy eschatologických vízií a ich vplyvu na spoločensko-politický vývoj na Blízkom východe.

První všelidová prezidentská volba přinesla vlnu vypjatých emocí, které zřetelně odrážejí očekávání i frustrace společnosti v posledních letech. Kvůli mediálnímu ohlasu si pak většina z nás také položila otázku, jaký je obecně náš postoj k úřadu prezidenta a jakou roli v životě společnosti mu přisuzujeme.

Paměti významných osobností jsou vždy pro čtenáře velkým lákadlem v naději, že se dozví něco navíc ze zákulisí mezinárodního dění. Mohou však být i nesmírně cenným pramenem hlubšího studia, neboť mnohdy doplňují to, co je možno poznat ze studia oficiálních publikovaných dokumentů a vědeckých prací historiků.

Předkládaná monografie představuje zajímavou a v českém prostředí originální přehledovou studii, která se velmi podrobně věnuje vývoji a hlavním charakteristikám voleb do Evropského parlamentu. Pozornost je přitom věnována třem klíčovým aspektům této problematiky, jimiž jsou: shrnutí vývoje diskusí o nastavení volebních pravidel a analýza jejich stávající podoby, analýza složení Evropského parlamentu

Pod názvem Válka světů se skrývají eseje, úvahy a glosy, většinou publikované v časopise Kontexty, v Lidových novinách a na portálu Pravý břeh v letech 2013–2017. Autor se v nich věnuje literatuře, náboženství a politice, tedy svým koníčkům.

Předkládaná kniha je druhým výstupem několikasvazkového komplexu, který na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a rámců, které provázejí éru modernity. Jako organizující kritérium této monografické řady slouží iniciační tematická těžiště - po prvním svazku s tématem Národ (2013) následuje téma Válka, poté Revoluce,

Táto knižná publikácia je dielom kontinuity myslenia a bádania, s ktorou Tibor Pichler už desaťročia sleduje slovenské politické myslenie devätnásteho a dvadsiateho storočia. Deväť štúdií v nej venuje autor koncepcii slovanstva ako európanstva u Štěpana Launera, otázke \"Západu\" a \"Východu\" v etnickom romantizme Ľudovíta Štúra, štátnej idei Uhorska a Eötvösa, Grünwalda a Mudroňa, Milošovi Štefanovičovi

Práce analyzuje politické, ekonomické a kulturní vztahy mezi Československem a třemi nejjižněji položenými latinskoamerickými zeměmi, Argentinou, Chile a Uruguayí, v letech 1945 až 1989. Autor se opírá o dlouhodobou a systematickou práci s rozsáhlým pramenným materiálem z českých i latinskoamerických zdrojů.

Rendeznének-e ma nürnbergi pert? Melyik ideológia győzött a hidegháborúban? Tudták-e, hogy a kommunizmus Brüsszelben született? Hogyan alakult át a kommunista ideológia Nyugaton, amikor Keleten eltemették? Bekövetkezik-e Európában és Amerikában a keresztényüldözés? Milyen jellegűek a nyugati keresztény politikai pártok? Kibontakozott-e csöndes polgárháború a katolikus egyházban? Milyen lesz a világkormány,

\'Thoughtful and intelligent\' Observer\'Inside the anti-political revolt that gave us Brexit and Trump\' Evening Standard\'Fascinating... Excellent.\' Literary ReviewIn the last few years the world has changed in unexpected ways. The power of radical ideas and groups is growing. What was once considered extreme is now the mainstream. But what is life like on the political fringes? What is the real

Kniha je určena především posluchačům právnických fakult, které seznámí se základními pojmy teorie politiky a institucí politického systému. Teoretická východiska jsou názorně demonstrována na fungování politického systému České republiky a na mezinárodních politických vztazích; autor zejména přihlíží k problémům, které se České republiky bezprostředně týkají. Zvláštní pozornost věnuje autor médiím

Vzdělávání dospělých se v současné době stalo globálním fenoménem, patří k proklamovaným prioritám rozhodujících ekonomických a politických aktérů soudobého světa. Z oblasti, která byla od 19. století chápána především jako sféra snah o spravedlivější společnost a seberealizaci, se v posledních desetiletích stal předmět politik sledujících cíle ekonomického růstu a adaptace lidí na podmínky globálního

We are living in a modern world where falsehood regularly seems to overwhelm truth. The ability of billions of people to publish has created a vast amount of unreliable and false news which now competes with and sometimes drowns more established forms of journalism. So where can we look for reliable, verifiable sources of news and information? What does all this mean for democracy? And what will the