Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových textů,

Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku. Šest studií shromážděných v této publikaci ukazuje, že Goodmanův záběr sahá i do logiky, ontologie, epistemologie a filosofie vědy.

Texty, které Jiří Pechar připravil pro knižní vydání pod názvem Člověk a pravda, jsou eseje pohybující se na pomezí literární vědy a filosofických úvah. I když byly tyto texty napsány ve většině případů už v sedmdesátých letech minulého století (do knihy budou zařazeny i nové nebo upravené texty), jde stále o aktuální témata, která jsou dnes možná mnohem více frekventovaná než v uplynulých dvaceti

Sbírka Wittgensteinovská etika si klade za cíl představit jeden z vedlejších, byť o nic méně zajímavých směrů anglosaské etiky, který navazuje na anti-teoretické, filosoficko-psychologické a platónské motivy v myšlení Ludwiga Wittgensteina. Texty v řadě ohledů rozvíjejí podobná témata jako texty představené ve sbírkách Problémy etiky I a II – zvláště pokud jde o kritiku převažujícího legalistického

Raimond Gaita je australsko britský filosof a spisovatel, českému čtenáři doposud známý jen z ojedinělých překladů dílčích textů. Jeho kniha Sdílené lidství.

Pierre Teilhard de Chardin (1881–1955) byl francouzský jezuita, přírodovědec a filozof, který ve svém díle vytvořil teorii evoluce založenou na křesťanském myšlení. Protože jako kněz nesměl bojovat, účastnil se první světové války po celé čtyři roky jako nosič raněných.

Svazek Acta Comeniana 34 přináší pět studií domácích a zahraničních badatelů zaměřených na dějiny filosofie a intelektuální komunikace. Mimo jiné se jedná o studii Simona Burtona (University of Edinburgh) „Encyclopaedic Mirrors of the Soul: Comenius, Pinder and the Transformation of Cusan Optics“, v níž autor zkoumá vliv Pinderovy kompilace Kusánského prací na Komenského dílo, širší kontext novoplatónské

Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás – základy evropské civilizace – více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme?

Otázka smrti stála odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.

Samizdatové vydanie tejto knihy v roku 1977 vydal Jan Vladislav v edícii Kvart. S pomocou Patočkových príbuzných a priateľov zhromaždil autorove texty týkajúce sa k Charty 77 a písomné reakcie domácich i zahraničných osobností na jeho tragický skon.

Je možné myslet dobré jednání v deterministicky určeném světě? Existují obecně platné morální zákony, které nám pomohou při vlastním rozhodování nebo při posuzování činů druhých lidí?

Spal som a snil o tom, že život je radosť. Zobudil som sa a zbadal, že život je povinnosť.Pracoval som – a spoznal: povinnosť je radosťou.“ /Rabindranath Tagore/. Už z uvedeného výroku vyplýva, že autor sa v diele zaoberá zmyslom života človeka, čo je vyjadrené Franklovým hlavným pojmom „Wille zum Sinn.“ Zaoberá sa otázkami slobody, svedomia, zodpovednosti, schizofrénie, eutanázie, psychochirurgie,

Úvod do filozofie pro cizince je učební text určený především pro výuku zahraničních studentů, kteří se v České republice připravují na studium na univerzitě. Text je rozdělen do 14 kapitol.

utor sa pokúša o charakteristiku modernej mentality, od osvietenstva až po súčasnosť.

Nemecký filozof umučený nacistami, ktorého dielo je rešpektované pre zrozumiteľnosť svojho zdelenia a posolstvo tohto jezuitského mučeníka.

Tretí zväzok Patočkových zobraných spisov. Súbor statí k problematike postavenia človeka vo svete a v dejinách, prednášky, semináre a zlomky k problému Európy a dejín z posledného obdobia Patočkovho života.

Autor svoje filozofické príhovory o Bohu, pravde, láske, blížnym či o omyle pýchy a mnohé ďalšie prekladá spomienkami apríbehmi.

Sborník z konference Centra pro práci s patristickými, středověkými arenesančními texty přibližuje zajímavost a mnohovrstevnatost pojmů fysis a natura, které patří ke klíčovým termínům západní myšlenkové tradice, ať v jejím filosofickém, teologickém nebo obecném společensko-kulturním rozvinutí. Šestnáct příspěvků shromážděných v tomto sborníku postupně odkrývá pojetí „přírody/přirozenosti“ v dějinách

Kniha obsahuje prvý český preklad spisu \'O nebytí,čili O Fysis a grécky originál, jej hlavnou náplňou je však podrobný komentár tohto spisu a interpretácia ojedinelého a neprávom opomínaného filozofického diela \'Gorgii z Leontín\'.

Kniha se snaží prozkoumat a srovnat základní rysy diskuse o kauzalitě, jež se rozvinula mezi dvěma velkými - a v minulosti do značné míry znepřátelenými - filosofickými proudy 20. století, novotomismem a analytickou filosofií. Oba tyto směry prošly v průběhu 20. století výraznou proměnou. Novotomismus, který byl dominantní od poloviny 19. do poloviny 20. století především v seminářích a na teologických