Ez a lenyűgöző képeket és magvas gondolatokat tartalmazó exkluzív kötet szemet és lelket gyönyörködtető olvasmány, emellett remek lehetőség arra, hogy megajándékozzuk szeretteinket, barátainkat. Részlet a műből: O, Almighty, let everybody be happy. Let everybody be healthy. Let everyone behave like good human being and let there be no deprivation and unhappiness anywhere. Ó, Mindenható, legyen mindenki

Príbeh kultúry, tak ako ho podáva autor tejto knihy osloví aj širšie vedecké i laické spoločenstvo, a to svojou dôslednosťou a zmyslom pre detail. Vychádzajúc z antropologických predpokladov kultúry a jej historicky zakotvených koncepcií, interpretuje ju ako rámec pre ľudské bytie-vo-svete, skúma variácie spoločenskosti a genézu kultúrnych noriem.

Scrutonova Hudobná estetika je azda prvým súhrnným výkladom hudby a jej významu z perspektívy modernej filozofie; je zároveň jediným textom o tejto téme, ktorý obsahuje relevantné hudobné príklady. Autor svoje úvahy otvára metafyzikou zvuku, podáva dištinkciu medzi zvukom a tónom, analyzuje rytmus, melódiu a harmóniu a dospieva k novému chápaniu hudby ako intencionálneho objektu obrazotvorného vnímania.

V této knize se píše o touze najít hlubší smysl života, o hledání, jež započala před čtvrt stoletím a stále pokračují.

Texty, které Jiří Pechar připravil pro knižní vydání pod názvem Člověk a pravda, jsou eseje pohybující se na pomezí literární vědy a filosofických úvah. I když byly tyto texty napsány ve většině případů už v sedmdesátých letech minulého století (do knihy budou zařazeny i nové nebo upravené texty), jde stále o aktuální témata, která jsou dnes možná mnohem více frekventovaná než v uplynulých dvaceti

Náboženství obvykle bývá spojováno s tradicí, která odkazuje do minulosti - k prorokům, zakladatelům a moudrosti dávných zjevení. V unitářském pojetí však náboženství vychází z přirozené potřeby člověka \"být náboženským\", tedy vnášet do svého života vyšší princip bytí, otevírat se Bohu, a tím obohacovat svůj život a své vztahy vůči druhým, světu i vesmíru jako celku.

Unitářská tradice disponuje řadou možností, jak pomáhat člověku na jeho duchovní cestě a jak mu asistovat ve zkvalitňování života. V této knize (sborníku z teologického semináře) se editoři soustředí postupně na tři témata: vztah k Bohu, vztah člověka k sobě samému a vztah člověka k druhým.

Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží.

Kazantzakisovo dílo Spasitelé Boha přináší svérázný druh duchovních cvičení ve snaze o poznání Boha a je velmi důležité pro pochopení jeho myšlení a tvorby. Povinností Spasitele Boha neboli člověka je, aby se připravil dříve, než se vydá na cestu k vlastnímu cíli.

Paradigmy k metaforológii, ktoré po prvý raz vyšli v roku 1960, možno považovať za kľúčové dielo nemeckého filozofa Hansa Blumenberga. Blumenberga zaujíma spôsob filozofickej artikulácie nášho sebaporozumenia a porozumenia svetu.

Tato kniha nás jemným způsobem provádí nástrahami starého světa – k zárodkům Nového a hledá odpověď na otázku, zda se může lidstvo v tomto stárnoucím světě ještě zásadním způsobem rozvíjet nebo je na čase, abychom se porozhlédli po jiné cestě, která nás povede opravdu do Nového? Jaké vnitřní kroky k tomuto vývojovému skoku potřebujeme a jak tato cesta konkrétně vypadá?

Titul Vlivy je první knihou, která odhaluje, jak důležitá renesanční umělecká díla byla navržena, aby byla nejen krásná, ale také - možná dokonce primárně - funkční. V současnosti by jen málo badatelů považovalo astronomii a astrologii za disciplíny provázané s teologií.

Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

Popredný taliansky historik starovekej filozofie predkladá \'nové paradigmy\' výkladu Platóna, ktoré má svoje korene v práci tübigenských bádateľov K. Gaisera a H. Krämera.

Zborník štúdií o diele a myšlienkovom odkaze teológa a kresťanského filozofa (1907-1994).

René Descartes (1596 – 1650) zmenil našu predstavu o svete. Bol to vizionársky mysliteľ a ako prvý prišiel s myšlienkou vysvetľovania všetkých fyzikálnych zmien pomocou niekoľkých základných zákonov. Použil túto významnú predstavu na neuveriteľne široké spektrum javov, od astronómie až po anatómiu. Brúsil šošovky, pozoroval hviezdy, pitval mŕtvoly, experimentoval s magnetmi a čítal, premýšľal a písal,

Is modernity really failing? Or have we failed to appreciate progress and the ideals that make it possible? If you follow the headlines, the world in the 21st century appears to be sinking into chaos, hatred, and irrationality. Yet Steven Pinker shows that this is an illusion - a symptom of historical amnesia and statistical fallacies. If you follow the trendlines rather than the headlines, you discover

Kniha promluv Šrí Nisargadatta Maharadže Nic je vše navazuje na jeho již dříve v češtině vydané knihy. Díky svému unikátnímu a spontánnímu učení všem hledajícím, pátrajícím po Pravdě a životě bez utrpení a strastí, umožňuje dostat se za omezenou mysl a přejít do absolutního stavu bez omezení. Intenzitou svých slov zcela ničí všechny představy a koncepty, které jsme od dětství získali či si je vytvořili,