Sbírka básní Melisy Ehrlichové odráží autorčin pohled na život, je plná poetiky, bolesti, vášně i pohledu na mezilidské vztahy. Sbírka vede čtenáře k zamyšlení nad vlastní životní cestou, k poznání sebe sama a poukazuje na skutečné hodnoty nacházející se všude kolem nás.

Barazsuly Eta haikukkal jelentkezik Selyemeső című kötetében. A kis könyv lapjait forgatva úgy érezhetjük, hogy nem is Kolozsvárról, hanem egyenesen Kiotóból érkeznek hozzánk ezek a leheletfinom szövegek. A nálunk Fodor Ákos által népszerűvé tett költői formának a klasszikus, japános változatát műveli, írja és éli a szerző. Nem csupán a lényekkel teli és az élettelen táj, de az \"örök\" és a \"mindennapjait

Lackfi János szétbontja és összerakja a világot, szavakat vesz elő és megformálja őket, hogy leírja, megnevezze az élményt - még lelket csempész belé, megforgatja, visszaadja: immár kész a zsoltár. \"Hogy kerül egy zsoltárba plüsszsiráf, halpedikűr, reptéri csarnok, vízköves bojler, tevenyereg, továbbá tuti csajozós tipp és zombik? Úgy, hogy a zsoltáros ma is él, nem halt meg, elpusztíthatatlan. A

Soubor 23 básní zavádí čtenáře do tragikomického světa absurdity, chytrého humoru a nezapře autorskou věrnost podivuhodným postavičkám trudného vzezření i údělu. Burton jednoduchým a rytmickým jazykem, jenž není nepodobný jazyku říkadel, představuje zranitelnou existenci těchto přinejmenším zvláštních a rozmanitých outsiderů, jejichž životy vyvolávají úsměv i rozpaky.

Tvorba Petra Krále, pokrývající časovou rozlohu půl století, byla dosud vydávána jen na přeskáčku a v nestejnorodém edičním zpracování; vinu na tom nesla i cenzura, jíž byl autor po léta vystaven (napřed jako „surrealista“, potom jako exulant), a která vydávání jeho díla značně zdržela. Až jeho souborné vydání by tak mělo dovolit uchopit je jako celek a učinit zjevnou jeho vnitřní celistvost i zvláštní

Básnická sbírka Obyvatelé je zalidněna přízraky, které se pohybují po ulicích současného města. S autorem prožijeme pouliční nepokoje, drobné denní katastrofy, tajemnou invazi, noční filmové natáčení v parku, zemětřesní, lásku i mnoho dalšího.

Druhé, revidované vydanie Spevu o mne vychádza na dvesté narodeniny Walta Whitmana. Táto úvodná báseň zo zbierky Listy trávy (1855), sa považuje za jednu z najvýznamnejších básní v americkej literatúre.

První kniha volné básnické trilogie o neústupné pravidelnosti dění, o neopakovatelnosti obrazů v koloběhu času, o všedním, přitom krásném a mnohdy opomíjeném kolem nás. Ilustrace akademický malíř Karel Šafář, doslov Jiří Žáček.

Józef Czechowicz (1903-1939), jedna z popredných postáv poľskej medzivojnovej poézie a básnickej avantgardy. Autor siedmich básnických zbierok, spolu s Czeslawom Miloszom predstaviteľ katastrofického prúdu v poľskej poézii.

k je niekto zo Slovákov žijúci v cudzine dobre známy medzi krajanmi v Amerike, Kanade, Argentíne, Austrálii, v Nemecku a inde, tak je to bez pochyby Ignác Zelenka, básnickým pseudonymom Eugen Vesnin (1913 – 1983). Poznajú ho nielen Slováci, ale vďaka jeho vedeckému a básnickému dielu aj mnohí cudzinci. Jeho básne boli preložené do viacerých jazykov, pričom odborná kritika ich prijala pochvalne.

Ďalšia básnická zbierka Stanislavy Repar je pokračovaním autorkinho básnického výskumu mnohotvárnej identity ženy – ten sa síce naplno prejavil až v zbierkach Nahá v tŕní (2006) a Tichožitia (2011), no jeho stopy sme mohli zaznamenať už v 90. rokoch – v básnickom debute Zo spoločnej zimy (1994) a zbierke Na hranici jazyka (1997, 2000). Trojité Echoechoecho v názve predznamenáva rozčlenenie zbierky

Útla zbierka krátkych poviedok inšpirovaných snami z pera slávneho patafyzika Pera Le Kveta. Pero sa narodil v roku 1988 ako dvadsaťtriročný.

Katarína Kucbelová (1979) sa narodila v Banskej Bystrici. Jej prvá zbierka básní vyšla v roku 2003 pod názvom Duály.

Snad nejznámější česká sbírka balad 19. století je natolik nadčasová, že oslovuje čtenáře již neuvěřitelných 150 let. Verše plné tajemna, mystiky a poučení jdou až do hloubky české duše.

Vydanie Básní Františka Andraščíka nadväzujej na edíciu jeho Esejí (vybral, zostavil, predslov a edičnú poznámku napísalJán Zambor, Levoča: Modrý Peter, edícia Sivá brada, 2006) a vydavateľsky kompletizuje jeho literárny odkaz. Prináša výber z autorovej zbierky Brieždenie (Košice: Krajské nakladateľstvo všeobecnej literatúry, 1963), úplnú kompozíciu Prísne ráno (Košice: Východoslovenské vydavateľstvo,

Osmý svazek Díla Karla Šiktance shrnuje básníkovu poezii z let 2002 - 2012. Jde o sbírky Řeč ve stoje, Vážná známost, Nesmír a Čistec.

Slunečné západní pobřeží Spojených států se během pár dní promění v pustinu. Za všechno mohou teploty hluboko pod nulou a oslepující sněhová bouře, jež se prožene Los Angeles. Bazény se proměňují v kluziště, cesty jsou neprůjezdné, opuštěné automobily zasypává hustá vánice. Tímto však noční můra nekončí. Radikální náboženské hnutí považuje katastrofu za konec světa – Armagedon – po němž bude nastolen

Každý má v sobě duši básníka, ale každodenní život ubírá snové naivitě naší fantazie; zužuje naše obzory. Což takto se v tom svém všedním dni na chvíli zastavit, začíst se, cestovat s někým, kdo se své duše nebojí, třebas do Athén, Hindukúše, či na Kubu? Co takto oprášit památku klasiků - Goetha, Shakespeara - či jejich nesmrtelných postav? Vžít se do role horského maršála, piráta, milence? Nemusíte

Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). V knize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů či absurdní historky, které bylo možné zažít jen v zemi, kde vládli straničtí pitomci spolu s tajnou policií. Kniha poprvé vyšla v autorově samizdatové edici Libri prohibiti (1985) v deseti kusech.

Egy régóta tervezett, rímekből építkező családtörténet Müller Péter Sziámi könyvhétre megjelenő új kötete: A család. Az alkotó, aki évtizedek óta jelen van a kulturális élet számos területén és szövegeivel, dalaival, zenéjével szólítja meg a közönséget, ezúttal legszűkebb környezetét, családja történetét mutatja be képről képre, generációkat idézve meg üktől az unokáig. Ahogy Egressy Zoltán az előszóban