Jak se ze zlého, samotářského, ale nesmírně fascinujícího vlka, který se od nepaměti objevuje v mýtech a pohádkách, stal nejlepší přítel člověka? Proč kulturní vývoj lidstva ve všech epochách svorně doprovázeli zrovna vlci a psi? Jak se náš nejednoznačný vztah k vlkům stal hnací silou lidské spirituality? A proč nás tak dojímá pohled našeho psího parťáka? Uznávaný etolog Kurt Kotrschal nám ve své knize

Vtáčia ríša je tak pestrá, že vás určite prekvapí o koľkých druhoch vtákov ste ešte nikdy nepočuli. Potom už ostáva len krôčik k tomu, aby ste vyrazili von a pozorovali prírodu okolo seba iným spôsobom. Za každou vetvou či steblom trávy sa môže ukrývať nejaký pre vás nový druh. Tento atlas približuje začínajúcim ornitológom 250 druhov vtákov, ktorí sa pravidelne vyskytujú na území (Slovenskej) republiky

Michael Quetting má v rámci výzkumu na předním evropském ornitologickém institutu naučit husy létat za svým ultralehkým letadlem. Nejprve je však třeba nechat je vylíhnout. Když se nakonec vyklube sedm housat, novopečenému husímu tátovi rychle dojde, že má co do činění s bandou dětí, v níž má každé house naprosto individuální vlastnosti. Michael Quetting nás prostřednictvím láskyplného vyprávění nechává

Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva. Text je doprovázen množstvím dobových ilustrací, přibližujících ducha a atmosféru tehdejších výzkumů a vzdělanosti a navázání biologického myšlení na dobové myšlenkové proudy. Proč

Kniha přibližuje zájemci o dravé ptáky (živící se lovem živé kořisti, případně požíráním mršin či jiné potravy) z celosvětově cca 500 známých druhů přes 100 ptáků. Přednost byla dána těm, kteří se vyskytují v naší krajině a významným zástupcům z ostatních světadílů – Evropy, Asie, Afriky, obou Amerik a Austrálie vč. Oceánie. Každý dospělý exemplář je zobrazený v názorných ilustracích Pavla Procházky

Kniha ukazuje vynikajícími obrázky malíře Karla Svolinského planě kvetoucí rostliny, se kterými se běžně setkáváme při našich procházkách přírodou. Učí krásu rostlin objevovat, vnímat a poznávat. V textu jsou uvedena nejčastější stanoviště, kde každá rostliny roste, její doba kvetení, užitečnost, nebo i možná škodlivost, jedná-li se o rostlinu jedovatou. Řazení odpovídá fylogenetickému systému.

Po revolúcii vo fyzike, ktorá počnúc Kopernikom narušila a vyvrátila starý a nevedecký obraz sveta, stav poznania v ostatných prírodných vedách v polovici 19. storočia jasne naznačoval, že skôr či neskôr príde ku kolízii s dovtedy prevládajúcou náboženskou predstavou o prírode ako veľkom diele Stvoriteľa, ktorý stvoril nielen Zem, Slnko, Mesiac, ale aj všetky živé organizmy. V roku 1859 Charles Darwin

Pestrobarevný svět všech druhů ptáků žijících, hnízdících nebo přilétajících na území Evropy. Přehledné popisy způsobu života, nejdůležitějších poznávacích a rozlišovacích znaků i charakteristických hlasových projevů.

Kniha o „čiernej zveri“, ako diviačiu nazývajú poľovníci, nás presvedčí, že diviak lesný v žiadnom prípade nie je „obyčajné prasa“. Naopak, je to jeden z najinteligentnejších a najzaujímavejších divokých obyvateľov našich lesov, lúk a polí. Len vďaka svojej inteligencii dokáže prežiť aj napriek tomu, že je u nás najčastejšie lovenou zverou. Známy pozorovateľ a fotograf prírody nás v tejto knihe, obohatenej

Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí? A proč lidé neztrácejí naději ani v těch nejhorších časech a umí skvěle řešit obtížné situace? Odpověď skrývá jedna jediná chemická látka v našem mozku: dopamin. Daniel Z. Lieberman a Michael E. Long

Víte, co dělat, když se na vás řítí rozzuřená samice nosorožce? A víte, jak moc si je na rentgenu podobná lidská ruka s orangutaní? A jak se léčí zuby tygrům? Chloe Buitingová o tom může vyprávět, protože to všechno zažila na vlastní kůži. Péče a starost o volně žijící zvířata se jí stala osudem. Zachraňovala nosorožce, jejichž populaci na jihu Afriky nemilosrdně decimovali pytláci. V Zimbabwe chytala

Az örök élet titkát hajdan kuruzslók és kalandorok keresték, mára azonban a tudomány került a kutatás élére. Az emberiség most először talán valóban megtalálhatja, ha nem is a halhatatlanságot, de a hosszú és egészséges élet kulcsát. A fiatal dán biológus, Nicklas Brendborg összegzi, hogyan küzdött eddig a tudomány az öregedés ellen, és számba veszi, mi kell ahhoz, hogy hosszabb ideig éljünk. Az áttekintésből

Zrzavá srst, jantarové oči, ladná postava – kdo jednou lišku potká, jen tak na ni nezapomene. Liška však není známá jen pro svou krásu, ale také jako mazaná, lstivá a zvědavá. Vyskytuje se od polárního kruhu až po sever Afriky a stále častěji kolonizuje města napříč Evropou. Bioložka Sophia Kimmig se pravidelně vydává po jejích stopách a snaží se zjistit, jak tyto městské lišky fungují.Ve své knize,

Publikace přináší zajímavosti a podrobné informace o jednotlivých druzích z celé Evropy. Stromy hrají životně důležitou roli v udržení a ochraně našeho prostředí: brání erozi, jsou součástí životního systému, který vrací do přírody vodu a kyslík, a poskytují útočiště a potravu mnoha různým organismům. Kniha obsahuje výstižné vyobrazení více než 150 druhů, ať původních nebo cizích dřevin, a určovací

Semenné rostliny představují podstatnou část globální fytocenózy a jejich sekundární metabolismus vytváří nepřeberné množství organických molekul, z nichž mnohé vykazují příznivé působení na lidský organismus využitelné v terapii či prevenci. Autor sleduje změny, které nastaly v botanické systematice a nomenklatuře u taxonů zastoupených v současném Evropském lékopisu a monografiích EMA za posledních

Publikace navazuje na první díl Moderní analýzy biologických dat a představuje vybrané modely a metody statistické analýzy korelovaných dat. Tedy lineární metody, které jsou vhodným nástrojem analýzy dat s časovými, prostorovými a fylogenetickými závislostmi v datech. Text knihy je praktickou příručkou analýzy dat v prostředí jednoho z nejrozsáhlejších statistických nástrojů na světě, volně dostupného

Mi áll a gondolkodásunk, érzéseink és cselekvéseink hátterében? Testünk irányítóközpontjaként és a tudat székhelyeként az agy az a szervünk, amely az embert a leginkább megkülönbözteti más élőlényektől. De mi is tulajdonképpen a tudat? Hogyan koordinálja agyunk a legkülönbözőbb mozgásfolyamatokat? Miként észleljük környezetünket, hogyan jönnek létre az érzések? És létezik-e egyáltalán szabad akarat?

Praktický průvodce naučí, jak podle 3 hlavních znaků rozeznat spolehlivě motýly. Zahrnuje přibližně 180 domácích motýlů, rozčleněných podle tvaru křídel a kresby na křídlech, a navíc přes 90 druhů housenek.

Milovníkům hub a houbaření je určena kniha, v níž na vás čeká spousta zajímavostí, na které v klasických houbových atlasech nezbývá místo. Například se dozvíte, jaké vitaminy lze v houbách najít, které houby působí jako afrodisiaka a které mají účinek naprosto opačný. Nahlédnete tu i do \"trestního rejstříku\" hub, abyste se dozvěděli, které z nich jsou opravdu jedovaté, jak je to s lysohlávkou a jinými

Ernst Haeckel (1834–1919) was a German-born biologist, naturalist, evolutionist, artist, philosopher, and doctor who spent his life researching flora and fauna from the highest mountaintops to the deepest ocean. A vociferous supporter and developer of Darwin’s theories of evolution, he denounced religious dogma, authored philosophical treatises, gained a doctorate in zoology, and coined scientific