Předkládaná monografie zkoumá povahu a význam kultury mučednictví (farhang-e šahádat) v současné íránské společnosti se zvláštním důrazem na delimitaci nábožensko-politické dimenze tohoto fenoménu a určení příčin a důsledků poměrně nedávné reinterpretace, která tuto kulturu radikálně posunula ze sféry nábožensko-spirituální do politicko-ideologické. Autor se snaží předložit pádné argumenty založené

Lze spojovat islám, náboženství staré přes 1400 let, s násilím? Je islám zdrojem současného terorismu, který se někteří zdráhají nazvat islámským, stejně jako odmítají označení Islámský stát? Některé pasáže Koránu jsou mírné a nevybízejí k násilí, některé naopak požadují zotročení a zabíjení nevěřících, avšak i samotná Bible obsahuje násilné příběhy a s křesťanstvím se též pojila krvavá období. Odlišuje

Zákazy vycestování, rozsudky smrti za odpadlictví od víry, vysoké tresty za nesouhlas s politikou královské rodiny, všudypřítomná diskriminace žen na základě náboženství i rodových zvyklostí, špehování občanů (což má v popisu práce přímo Saúdskoarabská telekomunikační společnost, která provádí nejen klasické odposlechy, ale i sledování činnosti na internetu a sociálních sítí) – to vše představuje klasickou

Tato kniha je důležitou pomůckou pro každého, kdo se snaží získat faktické informace o historii, vývoji a výkladech islámu, jenž se v české komunitě muslimů šíří. Doteď bohužel není na českém knižním trhu dostupná žádná jiná kniha, která by mapovala českou muslimskou komunitu. Kniha mapuje vývoj české muslimské komunity a přináší komplexně zpracované působení různých organizací. V knize je popsán vývoj

Patrně ještě nikdy se v moderním českém společenském diskursu tak často nehovořilo o islámském náboženství a islámské kultuře, jako je tomu v posledních letech. Sdělovací prostředky přinášejí zprávy, články a analýzy, obsahující (snad neúmyslně) dezinformace a polopravdy, politici vydávají bohorovná prohlášení, intelektuálové a aktivisté, politologové, ba dokonce církevní představitelé se s neuvěřitelnou

Autor tejto publikácie sa snaží vysvetliť v stručnosti otázku podstaty života, existencie a podoby života po smrti s odvolaním sa na niektoré verše Koránu - základného prameňa islamského náboženstva, ktoré obsahujú informácie spojené s touto témou. Niektoré závery nemusia byť úplne totožné s výkladom niektorej z autorít islamského náboženstva, ale skôr sú to závery autora, ku ktorým dospel v dôsledku

Korán opakovaně nařizuje každému muslimovi, aby následoval dokonalý příklad Mohamedova života. Jeho slova a činy se souhrnně nazývají sunna. Tu můžeme poznat mimo jiné na základě tradic ustavených Mohamedem, které se nazývají hadísy. Pro muslimy jsou hadísy mnohem směrodatnější než korán. Nám pak o Mohamedovi zprostředkovávají úchvatné záznamy. Víme, jak vypadal, jaký měl smysl pro humor, jakým pověrám

Z blogu nominovaného na cenu Magnesia Litera autorka vybrala skoro padesát článků, většinu z nich o muslimech, a doplnila je velmi osobním textem o svém vztahu k islámu. Dala si práci s pochopením, vysvětlením a okomentováním společenských jevů, se kterými se v posledních pár letech v České republice setkáváme právě ve vztahu k tomuto náboženství. Rozklíčovala pár „záhad“ a objevila zdroje některých

Skrytá slova jsou sbírkou rad a nabádání, průvodcem na duchovní cestě a pomocníkem v přiblížení se k Bohu. Byla zjevena kolem roku 1858 a v té době byla známa jako Skrytá Fátimina kniha, odkazujíc na významnou islámskou tradici. Jejich Autor, Baháulláh, Zakladatel Baháí víry a Projev Boží pro tento věk, je označil za podstatu toho, co sestoupilo z říše slávy, vysloveno jazykem moci a síly a zjeveno

Islám je politický systém s vlastní sbírkou zákonů, která se nazývá šaría. Právo šaría stojí na úplně jiných principech než náš právní systém. Mnoho jeho nařízení se týká nemuslimů. Co znamená právo šaría pro naše občany? Jakým způsobem se nás dotýká? Jaké budou důsledky, dovolíme-li muslimům řídit se šaríou a ne našimi zákony? Každý požadavek muslimů je založen na myšlence nastolení práva šaría v

Pečlivě vybraná sbírka ilustrativních příběhů, vyprávění a anekdot, které ilustrují zkušenostní filosofii a vyučovací postupy používané v súfijském učení. „To, co si omezení hloubalové představují pod moudrostí, je súfíji nahlíženo jako hloupost.

Boko Haram v povodí Čadského jezera, hnutí aš-Šabáb v oblasti Afrického rohu nebo stále se přeskupující frakce Al-Káidy v islámském Maghrebu (AKIM), které se ze západoafrického Mali šíří do okolních států. Vývoj radikálních islamistických hnutí v subsaharské Africe v posledních dvou dekádách znepokojuje místní obyvatele i mezinárodní společenství.

Text je komplexní prací, která mapuje teoretická východiska a praktické formy islamismu. V první části se soustřeďuje na západní reflexi pojmu, hlavně ve frankofonním prostředí, kde se poprvé objevil, a v anglofonním světě, kde se v pozdější době tento termín nejvíce rozšířil a významově posunul.

Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely?

Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.

Jestliže carský režim islám spíše přehlížel, cílem ruských komunistů byla úplná asimilace Střední Asie do nového sovětského systému, včetně likvidace muslimských sociálních struktur jako rivalské mocenské základny. Kniha Věry Exnerové objasňuje, jakou roli hrál islám v místní společnosti po více než sto letech ruské nadvlády ajaký význam měl v chápání jednotlivců a jejich jednání v rámci vztahů v rodině

Arabský a islámský svět v minulosti i v současnosti. Jeho dějiny, filosofie, náboženství, literatura, hudba, architektura, rodinné vztahy, tradice, kuchyně, oblékání, řemesla a další rozličné lidské činnosti.