Bettes István (Rimaszombat, 1954) felvidéki magyar költő. Most megjelent kötetének címadó verses meséjének története után a Mártír szentek legendáriumát olvashatjuk. A könnyed beszédre alkalmas, a pátosztól távolságot tartó, a közösségi hagyományt újramondó költészet a szentek életútját, illetve a szentté válásukhoz vezető életeseményeket közvetítő középkori irodalom hagyományának a folytatója. Bettes

http://pemic-books.cz/ASPX/Annotation.aspx?kod=0126230

Zafer Senocak, básník, prozaik a esejista čerpající ze dvou kultur a jazyků. Narodil se roku 1961 v Ankaře. Vyrostl v Mnichově, kde vystudoval filosofii a literaturu, od roku 1989 žije v Berlíně. Jako esejista píše o budoucnosti migrace, o dvojí identitě,

Román Topoly berlínské začíná jednoho teplého letního dne, těsně po válce, kdy se spolu potají setkávají dva milenci ze statku Neshov nedaleko Trondheimu. Po romantickém úvodu se ovšem čtenář ocitá v drsné realitě a seznamuje se postupně se třemi bratry N

Vo vydavateľstve LN Studňa vyšiel koncom roku 2018 výber z poézie Vicenteho Huidobra pod názvom Skryté pagody a iné básne v preklade Viery Dubcovej, s ilustráciami Tomáša Krčméryho. Prvý výber z Huidobrovej poézie vyšiel v preklade Viery Dubcovej v roku 1972 vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ. V novom výbere prekladateľka prináša dosiaľ u nás nevydané básne. Básnik (1893 1948) vo svojej tvorbe vychádza

Rakovszky Zsuzsa egyszerre érzéki, tárgyszerű és elvont, metafizikus költészetének alighanem az idő az egyik legfontosabb témája. A Visszaút az időben című verseskönyve és Az idők jelei című történelmi regény után az új kötetben is az idő kérdése és válasza foglalkoztatja: egyre apokaliptikusabb korunk élő jelen és vészjósló jövő ideje. \"Új nincs: a korszaknak mind a százhatvanöt / csatornáján csak

Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu. Jejím jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou z tisíců veršů zařazených do tzv. Císařských antologií vybral a uspořádal slavný básník a literární teoretik Fudžiwara no Teika kolem r. 1236. Tato dodnes nejznámější sbírka klasické poezie

Obsáhlý výbor z básnické tvorby předního amerického básníka, žijící legendy a ikony San Franciska Lawrence Ferlinghettiho (nar. 1917). Sbírka shrnuje Ferlinghettiho tvorbu z let 1955 - 2011 ve všech jejích podobách: od lyrických, snových a imaginativních básní, přes jazzové improvizace, halucinogeny inspirované texty, sugestivní pamflety a letáky až po ironické, satirické a nezastřeně politické básně

Pověsti a legendy ze všech koutů Nizozemska i Flander v převyprávění Eelka de Jonga a výběr nejhezčích povídaček z waterlandského kraje v podání místních vypravěčů ze sbírek Meertensova ústavu v Amsterdamu. Brusle sviští, dřeváky klapou, přístavy se utápějí v mlze, vlkodlaci skučí hlady… Překvapivá škála strašidelných i humorných příběhů z krajů, které si spojujeme spíše s nudnou, poklidnou rovinou.

Barazsuly Eta haikukkal jelentkezik Selyemeső című kötetében. A kis könyv lapjait forgatva úgy érezhetjük, hogy nem is Kolozsvárról, hanem egyenesen Kiotóból érkeznek hozzánk ezek a leheletfinom szövegek. A nálunk Fodor Ákos által népszerűvé tett költői formának a klasszikus, japános változatát műveli, írja és éli a szerző. Nem csupán a lényekkel teli és az élettelen táj, de az \"örök\" és a \"mindennapjait

Současná polská poezie svým způsobem připomíná všežravá zvířata, v jejichž žaludku najdeme staré pneumatiky, plechovky, lana a další náhodné předměty. Můžeme-li básnický proces přirovnat k trávení, pak je nová polská poezie schopná pozřít (a zároveň vyloučit) všechno, představuje se čtenáři jako druh bezedného archivu skutečnosti. Nutnost uspořádat tento archiv je úkolem pro autora i pro čtenáře.

Zbierka básní poézie držiteľa Nobelovej ceny, básnika, spisovateľa a umelca Dereka Walcotta. Ilustroval Daniel Brunovský. Derek Walcott sa narodil vo West Indies, bol dlhé roky profesorom na Bostonskej univerzite a pre jeho zbierku esejí, poézie a hier bol náležite považovaný za giganta americkej literatúry.

The Faber poetry list, was originally founded in the 1920s. Since the sixties, each passing decade has seen the list grow with the addition of poets who were arguably the finest of their generation. This book includes a selection of poetry from the past written by Samuel Beckett; Emily Berry; William Blake; Rupert Brooke; and Lord Byron.

Druhý zväzok knižného výberu má podtitul Pri domácich prameňoch zahŕňa Turčányho literárnovedné práce o Š.F. Seleckom, J. Hollom, J. Kollárovi, S.H. Vajanskom, P.O. Hviezdoslavovi, I. Kraskovi a J. Jesenskom. Prináša aj state a štúdie, ktoré boli od 60. rokov publikované v odborných literárnych periodikách. Výrazne zjednocujúcim činiteľom autorovho diela je skúmateľský postup, dôsledne sústredený na

První český překlad dopisů básníka, mystika a visionáře a především kreslíře a grafika, obsahující i řadu Blakeových básní, je úchvatným dokumentem z Blakeova soukromého i uměleckého života i sžíravým svědectvím a kritikou \"věku rozumu\".

Jan Erik Vold (narozen 1939 v Oslo) je od šedesátých let jednou z nejvýraznějších postav soudobé norské poezie – jako básník, esejista, společenský debatér, významný protagonista žánru Jazz & Poetry. Jeho básně charakterizuje smysl pro hloubku i nesamozřejmou jednoduchost výrazu, nakažlivý entuziasmus i civilní a pestrá imaginace. Žije ve Stockholmu.

Patrick Chauvel, jeden z nejvýznamnějších světových fotoreportérů, má za sebou pětatřicetiletou dráhu válečného fotografa. Pracoval pro Times Magazine, Life, Newsweek, Paris Match a agenturu Sygma a získal za svou práci ocenění World Press Foto. Jeho neuv

Kniha obsahuje historicky první úplný překlad VillonovaMalého i Velkého testamentu včetně balad,písní, rondeaux a epitafů. Villonův život si čtenářmusí složit z hrstky útržkovitých, ale mimořádněvýmluvných faktů. Narodil se v roce 1431 nebo1432 a vystudoval fakultu svobodných umění pařížské univerzity. Nebyl asi tak úplně špatný student:dotáhl to až na mistra (1452) a jeho veršesvědčí o sice nijak

Zamjatinovo My (1920) je první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury milenecké dvojice proti systému idelogické totality. Autor předkládá hrozivou vizi společnosti převedené na čísla a mechanismy, jejíž členové pozbyli dokonce i lidská jména. Hlavní hrdina \"jménem\" D 503 je matematik, konstruktér vesmírné lodi, a uspořádání

Ústřední postava románu Joan Fosterová, autorka (pod pseudonymem Louisa K. Delacourtová) pokleslých historických románů, avšak ve své primární identitě oslavovaná básnířka, vypráví v knize o tom, proč ji nejrůznější nepříznivé aspekty společenské reality,