A harmadik évezredből visszatekintve régmúlttá lesz lassan a XX. század, akár a törökveszedelem. Ki tudja, vajon mi járhatott a tizenkét éves kamasz fejében Budán 1945 telén, míg a Fő utca 66. szám alól a Toldy Gimnázium felé igyekezett. Számtanlecke, latin szószedet vagy a kötelező versek? Saját versében így ír később: \"lovak döglöttek, én lóhúson nőttem, anyám, mert ketten voltunk, sokszor félt,

Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně? Stalo se to přece jinak – ale to už nevíme, přeznačila to paměť i všechno, co následovalo. A co někdy následovalo právě proto, že jsme si minulost zapamatovali špatně. Sbírka o pasti paměti, vzpomínce jako přibližné mapě času i o „zlaté lásce zkratek“ a období

Peter Uličný je z tých básnikov – piesňových textárov, ktorí majú dar napísať spievateľnú poéziu a dať populárnej piesni aj hlbší zmysel. Táto kniha z ExEdície je súbor jeho 100 piesňových textov v rokov 1988-2022. Nie sú to banality, ale regulárna poézia, niektoré texty spoznáte a bude vám pri nich hrať v ušiach hlas Richarda Müllera či Pavla Haberu. ExEdícia získala Národnú cenu za dizajn. Peter

Zrychlila doba? Kdo ví... Ale Miloň Čepelka, alespoň pokud jde o poetickou formu v této knize, zrychlil bezesporu. Mezi druhým a třetím svazkem čekali haikumilové dlouhých osm let, a teď na čtvrtý jen dvě. A je to dobře. Znovu se mohou ponořit do magické triády pět-sedm-pět a nahlédnout do básníkovy duše mezi rozletem a úsporností. Mění se doba? Opět to není jisté. Ovšem měníme se my, a je to přirozené.

Čtvrtá básnická sbírka Kláry Goldstein znovu rozeznívá melodii měst. Tentokrát nad jejích střechami neletí v podobě sokolice, ale stoupá a klesá v ulicích po jednotlivých tónech durových i mollových stupnic, které slyší v deštích, jež město pravidelně zalévají.

Soubor 23 básní zavádí čtenáře do tragikomického světa absurdity, chytrého humoru a nezapře autorskou věrnost podivuhodným postavičkám trudného vzezření i údělu. Burton jednoduchým a rytmickým jazykem, jenž není nepodobný jazyku říkadel, představuje zranitelnou existenci těchto přinejmenším zvláštních a rozmanitých outsiderů, jejichž životy vyvolávají úsměv i rozpaky.

Reprint zásadního díla české literární a výtvarné avantgardy. Bezmála před sto lety, roku 1924 byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala – Abeceda, a to v rámci sbírky Pantomima, která byla koncipována jako básnický manifest poetismu.

Nejznámější sbírka Lawrence Ferlinghettiho (1919–2021), poprvé vyšla v r. 1958. „... Vzpomínky z dětství přetavené v události životní důležitosti.

Vo výbere z básnickej tvorby Árpáda Tőzséra ožívajú kľúčové motívy života a smrti, ubiehajúceho času, ale rovnako intenzívne rezonujú aj filozofické úvahy, autobiografické spomienky, antická mytológia, či kultúrne odkazy najrôznejšieho druhu. Verše citlivo reflektujú premeny Tőzsérovej poetiky v spoločensko-kultúrnom, no tiež osobnom, empirickom kontexte, a to v posledných tridsiatich rokoch jeho

haló haló bratislava volá hoci das ist nicht tokyo vďaka(bohu)žiaľ ani vienna (...) predstavte si: aj my vnímame európu

Jozef Mihalkovič (1935), patrí k tým spisovateľom, ktorí publikujú striedmo, s pauzami a odmlkami, ale každá ich kniha je potom sviatkom výsostne umeleckým. Knižne debutoval v roku 1962 básnickou zbierkou Ľútosť.

Sbírka poezie Vratislava Brabence a komiksových historek Richarda Pechy. Brabenec - text (báseň?), Pecha - komiksové záznamy všednosti.

Soubor básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, vychází již potřetí, tentokrát však rozdělen do dvou svazků a doplněn svazkem třetím, obsahujícím sbírky napsané až po předchozím druhém vydání Magorovy summy. Vůbec poprvé tak vychází Jirousovo básnické dílo v úplnosti.

Kniha citlivá i krutá, ve které můžeme postřehnout stopy hořkosti, ale také něhy a lásky. Texty jsou to však především lidské.

Faksimile kaligrafické práce s kolorovanými pérovými kresbami z roku 1940 od patnáctiletého syna architekta Rudolfa Welse a vnuka Šimona Welse. Doslov Pavel Holeka.

Jednou z autorových jistot je téma lásky, lásky těžce zkoušené, ohrožované, unikající a opět nalézané. Lásky, která přežívá i v transcendentálním vytržení, stejně jako v beznaději čpící pivem a cigaretovým kouřem.

Sbírka Manjóšú (což by se asi dalo přeložit též jako \'Sbírka bezpočtu listů\') byla sestavenazhruba v polovině 8. století a asi největší podíl na ní měl dvořan, vysoký státní úředník a básník Ótomo no Jakamoči (718?–785?). Manjóšú lze zcela poprávu pokládat za zdroj cítění japonského lidu (či za manifestaci tohoto zdroje), protože v celém korpusu4516 básní (či by se snad hodilo archaického, leč víceznačnějšího

Výbor je pojat jako chronologicky členěný průřez tvorbou autora: od prvotin z poloviny sedmdesátých let minulého století až po texty datované rokem 1989. Kniha předkládá čtenáři pozoruhodný doklad o celistvosti originální poetiky širší veřejnosti méně známého surrealistického tvůrce, výrazného představitele surrealistické skupiny kolem Vratislava Effenbergera.

Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). V knize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů či absurdní historky, které bylo možné zažít jen v zemi, kde vládli straničtí pitomci spolu s tajnou policií. Kniha poprvé vyšla v autorově samizdatové edici Libri prohibiti (1985) v deseti kusech.

Prozaik Alexandr Kliment debutoval sbírkou básní Těžká voda a i jeho zatím poslední kniha je knihou básnickou. Sbírka Šálek čaje v polostínu je inspirována starou čínskou poezií, přináší však verše zcela současné, existenciální, bilanční i náladové, melancholické i ostře reflexivní, lyrické i nesentimentálně pojmenovávající lidskou situaci. Kliment se v knize projevuje jako bytostný básník, jímž byl