V. V. Majakovskij, autor glorifikovaný i zatracovaný, protežovaný i takřka pozapomenutý: pod nánosy ideologického balastu a předsudků se nachází jeden z nejoriginálnějších světových básníků, jehož tvorba vždy budila pozornost a často i vášně. K českému čtenáři se nyní po více než půlstoletí dostává nový překlad Majakovského poem, které představují emblematickou část jeho tvorby a zastupují žánr, k

Granum sinapis, zrnko hořčičné, bylo odedávna symbolem mystické teologie. Báseň o osmi strofách téhož názvu je připisována hodnostáři dominikánského řádu, teologovi a kazateli Mistru Eckhartovi (cca 1260-1328), třebaže jeho autorství je sporné a nebylo jednoznačně prokázáno ani vyvráceno. Zpěv hořčičného zrnka o překrásném božství doprovází podrobný latinský komentář rozebírající jednotlivé verše i

Vyberať z diela Jána Kollára nie je také jednoduché. Tento veľký básnik je až do takej miery mumifikovaný, že oživiť ho vyžaduje poznanie a cit. Oboma predpokladmi disponuje znalec nášho národného obrodenia Miloslav Vojtech. V tejto edícii zbavil osobnosť a tvorbu Jána Kollára básnickej záťaže a učeneckého panciera, ktorými ich zavalil sám autor a rôzni jeho vykladači, a predstavuje nám ho v podobe

Výsledky aktuálneho ročníka súťaže sú pre mňa osobne dobrou správou, pretože sme mali možnosť čítať sebavedomých zástupcov veľmi odlišných poetík. Nedá sa určiť jeden dominujúci prúd. Kvalitných reprezentantov si našla poézia civilná, konceptuálna, experimentálna, imaginatívna, čítali sme básne v tom najlepšom smere angažované, milostnú a prírodnú lyriku aj rôzne kombinácie vyššie spomenutého. Bez

Jeden z mnohých sa zastavuje v sústredenom pohľade do seba. Zdá sa mu, akoby ním otváral bránu labyrintu, ktorý ho do seba vťahuje. Napriek istým obavám sa podvoľuje jeho sile. Postupne odkrýva chodby labyrintu, kreslí jeho mapu. Nachádza tu úlomky pravdivosti, ktoré nasvecujú jeho podobu, jej skryté časti. Neskláňa pred nimi pohľad. Cestou labyrintom tak postupne vzniká aj mozaika, obraz toho, čím

Básnický debut Marcela Lacka je zrelý a ambiciózny, svoju energiu čerpá z éry text generation či anesthetic genderation. Autor nepriamo reaguje na aktuálne výboje spirituálnych posthumanistov, alebo tzv. druhú vlnu dekonštruktívneho písania, ktorá čoraz viac rezonuje v súčasnej slovenskej poézii. Vydavateľstvo Európsky dom poézie Košice sa v edícii newind (new) zameriava na vydávanie pôvodnej básnickej

Majster nepísania Kamil Zbruž sa vracia v plnej sile so svojím najnovším opusom Azoth. Náš literárny alchymista si svoju ôsmu knihu nevycucal z prsta. Pri písaní mu pomáhala jeho verná manželka Monika, pes Meďo, kocúry Džidži a Dymo a mačička Šiška.

Druhý výběr českých básní ve školní řadě Gramofonového klubu prohlubuje a rozšiřuje možnosti prvého výběru z roku 1960: probouzet poslechem uměleckého přednesu zájem mladých lidí o poezii.

V súčasnej slovenskej poézii sotva nájdeme takú vážnu, až obradnú dikciu, ako u Dany Podrackej. Poetka pristupuje k písaniu básní ako k rituálu: Splietať rohož, / na ktorej spočívajú moje kolená, píše vo svojej najnovšej, v poradí už štrnástej zbierke. Charakteristický kultivovaný pátos dodáva autorkinej tvorbe konzistenciu a kompaktnosť. Podracká verí v mystické prepájanie vecí, dejov a javov: V každej

Poézia je život sám a ako taká plynie i autorovým, pričom sa nevymyká z jeho rámca podobne ako iným, snáď iba s tým rozdielom, že on sa ju nesnaží brať až tak vážne a veci k zamysleniu rieši okamžite ručne na papieri.Je teda na posúdení čitateľa, č i sa s jeho textami stotožní a či nie, určite ich však tvoria motívy autenticky prežité a aj keď to tak v mnohých prípadoch nevyzerá, vždy sa jedná o spôsob

Po knihe Brečtan (2018) vydavateľstvo Skalná ruža predstavuje rakúskeho básnika Michaela Donhausera druhým prekladovým titulom. Hlavnú časť aktuálneho výberu tvorí cyklus Sedemnásť diptychov, v ktorom sa autorovi, ako sám napísal, „dostalo istej ľahkosti reči, aká sa len zriedka ponúka tomu, kto máva škrupule z táravej radovravnosti“. Kratší cyklus November možno považovať aj za svojrázny básnický

Roman Krištof je spirituální i světský, vysoké je nízké a naopak, všední den překypuje pestrostí, hvězdné nebe nudí... a přece se nechá zhlížet. Umět vždy shořet pro něco, co se nás vnitřně netýká.

Druhá sbírka Kláry Notaro Čtyři tety a Vilém navazuje na debut Tři paní plavou v řece – má nadále deníkový a příběhový charakter, avšak epičnost zde mohutní a sdělení nabírá na naléhavosti. Úsměv a vtip se přesmykly v ironii a tragédii.

Básnická sbírka V Torontu prší je mapou k prošlapání. Průzkum tohoto území spolu s jeho původními obyvateli zvolna vymaňuje z lidských měřítek a otevírá novému poznání.

Mária Bátorová je „dvojdomou autorkou“. Ako literárna vedkyňa zaujala na začiatku 90. rokov prácami, ktoré sa zaoberali predtým tabuizovanými literárnovednými témami Biele miesta v slovenskej literatúre (1991, spoluautorka), Roky úzkosti a vzopätia (1992) a neskôr precíznou komparatívnou prácou J. C. Hronský a moderna. Mýtus a mytológia v literatúre (2000) prinášajúcou nové poznatky o väzbách medzi

Autor je rodený básnik, aj keď sme si zvykli, že sa vyjadruje v prozaickom žánri poviedky. Počítanie na prstoch je po Dúškoch a Príbehu bez príbehu jeho treťou zbierkou, kde si - naopak - zvolil formu básne.

Zväzok Slovenský Igric sa búri aj žalostí obsahuje najúplnejšie vydanie Beniakových Igricovských spevov, v takej podobe, v akej doteraz nevyšli. Prvé dve časti – Igric a Igric a Mária (v Hamadovom Igricovi vyšla pod názvom Prach a popol) – patria k vrcholu Beniakovej tvorby, jednak ľudskou problematikou, jednak umeleckou vituozitou.

Antologie představuje poprvé v ucelené knižní podobě německy psanou poezii z Bukoviny. Tento východoevropský region s hlavním městem Černovicemi se ve dvacátém století stal svědkem řady dramatických dějinných zvratů.

Za prolnutí básnického a výtvarného vyjádření, které je kompoziční platformou jeho páté knihy poezie, nás Michal Matzenauer provází světem jedinečného způsobu svého prožívání a cítění, tentokrát po cestách Soukromého labyrintu. Předznamenaný motiv bloudění může být pro čtenářský přístup dílčí, nebo kompaktní – podle toho, kudy a jak do veršů a kreseb vstupujeme.