Třetí svazek obsahuje vedle základní části buddhismu čínského i texty buddhismu japonského a korejského, které představují významné aspekty dálněvýchodní filosofické a náboženské kultury a její literární prezentace: Lankavatara sútra, Lotosová sútra, Diamantová sútra, Sútra srdce, Tribunová sútra, Kázání Mistra Yixuana, Traktát o důvěře v srdce, Tribunová sútra Šestého patriarchy, kóanové sbírky Brána

Kniha Čínští předkové zenové školy Sótó se zabývá vývojem čchanového (zenového) buddhismu v Číně zadoby Tchangů. Předkládá učení tří buddhistických mistrů, kteří žili v období před založením školy Cchao-tung.

Nadobudnutie životnej múdrosti a duchovného vhľadu nie je záležitosťou veľkolepých vyhlásení, dramatických iniciácií či sporadických momentov osvietenia. Je to cesta systematickej, tichej, hĺbavej vnútornej práce a dôsledného sebaskúmania.

Kniha přináší detailní pohled na často tradovanou souvislost mezi indickou klasickou hudbou a jógou, coby cestou sebe-realizace či duchovní naukou. Odhaluje nutnost používání přesného a přirozeného ladění, aby hudba blahodárně působila na jemné energie člověka a vedla jej k celkové harmonii.

Buddhistické metody umožňují přechod ze stavu nevědomosti, v němž se momentálně nacházíme, do stavu naprostého vhledu do naší mysli. Kniha je volným pokračováním knihy Moje cesta k lamům.

Publikace přibližuje život a dílo Leopolda Procházky, prvního českého buddhisty, stejně jako širší kontext šíření buddhismu na Západě, v němž se Procházkovo myšlení rozvíjelo.

André Van Lysebeth za svého života vydal šest knih; Učím se jógu je jeho první svazek věnující se základním ásanám, u nichž jsou vždy popsány jejich jednodušší i složitější varianty. Autorovo dílo se setkalo se širokým ohlasem nejen v rodné Belgii, ale i v mnoha dalších zemích.

Kniha inšpirovaná otázkami, s ktorými sa autorka pri svojej dlhoročné výučbe stretávala. Je nielen pre tých, ktorí sa začínajú o budhizmus zaujímať, ale aj pre tých, ktorí sú už na ceste a potrebovali by systematickejšie poučenie o niektorých témach.

Umění žít šťastně je knihou, ke které se čtenář vrací pro požitek z četby a pro poučení, jak stále lépe zvládat každodenní život pomocí meditace. Každý zná štěstí a radost z vlastní zkušenosti.

Didaktická báseň mahájánového filosofa, jeden z nejdůležitějších textů o praxi indického a tibetského buddhismu, s rozsáhlým komentářem překladatele, českého buddhistického mnicha Dhammadípy. Slavný básník a filosof 8. stol. zde v desíti kapitolách podává praktický návod k mahájánovým meditacím v rámci filosofické školy mádhjamaka.

Džóšú Džúšin (čín. Čao-čou Chung-šen, 778-879) byl jedním z největších čchanových (zenových) mistrů ze starověké Číny.

Wang Čen uvažoval nad otázkami: jak můžeme najít pravý pacifismus, takový, který ukončí konflikty, dříve než začnou? Jsme vůbec schopni napravit své sebedestruktivní tendence?

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti.

Kniha představuje jednoho z nejpozoruhodnějších lidí současnosti 14. tibetského dalajlamu Tändzina Gjamccha v celé ohromující šíři jeho osobnosti, kterou u nás dosud neznáme: jako buddhistického mnicha, učitele buddhismu, hlasatele mezináboženské snášenlivosti, jako filosofa a vědce, politického představitele a vůdce Tibeťanů a v neposlední řadě i jako transreligiózního proroka, oslovujícího lidi všech

Autor v této knize pojednává o tématech, která jsou vzácná v duchovní literatuře. Například rozvoj duchovní inteligence buddi, návratcelé naší individuality d prvotního stavu jednoty, úrovně vědomí vnitřní pránájámy, druhy zasvěcení, duchovní vývoj mistrů, jednota vědomí a světla.

Kniha sa zaoberá ženskými hinduistickými obradmi, ktoré sú rovnako dôležité ako rituály bráhmanov.

Z 210 čínských znaků vytvořil autor „báseň nejzazší moudrosti“, jejíchž třicet veršů o sedmiznacích uspořádal do útvaru připomínajícího otisk tradičního čínského razítka. Mistr Uisang (625-702) patří k nejvýraznějším postavám korejského buddhismu.

Rozprávanie maďarského dramatika spája skúsenosti svetského života s hlbokým pochopením a realizáciou duchovných zákonov.

Běhání a meditace jsou činnosti, které na první pohled nemají mnoho společného. Ve skutečnosti se ovšem skvěle doplňují, vzájemně obohacují a podporují.

Před více než 1 000 lety se konkubíně Wu Zhao podařil pohádkový vzestup na císařský trůn a stala se nejmocnější ženou staré Číny. Cestu k němu si proklestila svou chytrostí, díky svému erotickému vyzařování i tajným strategiím čínského válečnického umění.