Autorka „napsala hezké básně v nehezké době,“ píše se v jedné z poznámek k její nové sbírce. „V době zákazů, omezení a stresu…“ píše se v druhé. No, napsala… Jak sama říká: „Nebylo vůbec potřeba nic vymýšlet, jen sednout a zapsat to, co už bylo v mé hlavě. Napadne-li vás virus, organismus se brání horečkou a potí se. Já byla zdravá, ale mé tělo reagovalo na situaci kolem a produkovalo verše.“ A jsou

Krajino, krajino Krajino zvířená teď mýma očima, krajino zvířená jenom mým dechem, v měsíčním světle jsi prostřená k samotě, v měsíčním světle jsi těhotná mechem. Nikoliv nehybná, nikoliv hliněná, zářivá Jsoucností, šťavnatě pramenná. Krajino šeřivá, modřínem nesená, tišivě chladivá, do pramínků pěšin rozbásněná! Do duší poutníků od pólů k rovníkům láskami andělů pod klenbami mraků zalesněná! Krajino

Byl to jeden z nejskandálnějších párů v literárních kruzích Harry Crosby, americký dědic, básník a nakladatel, a Caresse, výjimečná osobnost, která prošla proměnou z Mary Peabodyové, typické bostonské paničky, v Caresse Crosbyovou, vynálezkyni podprsenky a patronku umění. Tento úžasný pár vzal Paříž útokem roku 1920, zářil mezi tamějšími uměleckými hvězdami a založil tam svůj nakladatelský dům. Ale

Radimem Kopáčem uspořádaný výbor z rozsáhlého díla Vikiho Shocka (1975), všetečného autora (básníka, prozaika, kreslíře a kolážisty), nadšeného dědice domácích i světových avantgard, potažmo všech „moderních básnických směrů“, představuje mistrovu poezii (výjimečně i v próze) od juvenilií po senilie. Zahrnuje verše z oficiálně vydaných sbírek (například Dvakrát opakované ňadro, 1999; Poddůstojníky,

O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes. Všechny básně společně rozvíjejí poměrně sevřený jazykový prostor, mnohé se zde nabaluje a variuje: hemží se to tu slepicemi, vemeny, vesnickými postavičkami,

František Halas (1901-1949) básník, redaktor a překladatel, jeden z nejvýznamnějších českých tvůrců XX. století - \"básník nadaný silnou obrazností, hlavně vizuální, slučuje své ‚okouzlené, ale i odkouzlené\' vidění světa s těžkou hloubavostí a stálým citovým patosem\" (Arne Novák).

\"Je to tam holka - máš rakovinu.\" Prodala dům a vyrazila do světa s uzlíčkem buchet, živíce se tím, co našla v lese a na poli.

První knížka poezie Pavla Šuhájka (* 1982 v Jihlavě, žije v Brně) Ona jen korále perly a rybíz je komorní a intenzivní výpovědí zralého básníka, jakoby nesenou po smyslu motta k jedné básni: \"Milovat je umírat a obživnout a umírat znovu…\" (Octavio Paz) Sám autor v jednom dopise editorovi se vyjadřuje o svém psaní takto: \"Poezie je vertikála, napříč vysokým i nízkým, jediný vhodný prostředek dorozumívání,

„Nekonečná čtyřverší“ undergroundové legendy Kde leží klíč k legendě se značkou JHK? Zdálo by se, že ji stvořily jedinečné formy plus dekadence plus underground, ale spíš to bude tak, že to, o čem on jedinečně píše, jsou záležitosti obecně srozumitelné pro všechno živé a občas snad i myslící. Básník, aby jím skutečně byl, musí vydat své svědectví. Jenže pak je zde ještě jiný zápas. Vyvzdorovat na nicotě

Ve své druhé sbírce se Ladislav Zedník nezříká poetických prostředků prvotiny Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly (např. hutné a invenční metaforičnosti), uchyluje se ale často i do civilnějších poloh: sbírka je tak výrazově pestřejší, nostalgie je vyvažována ironií, tradiční kulisy jsou stavěny do kontrastu se zcela všedními výjevy (nedělní oběd, čtení novin, loupání brambor…). Navíc je sbírka pestřejší

Okamžiky života ve čtyřverších. Není náhodou, že tato sbírka obsahuje 212 básní. Každý čtyřlístek čtyřverší budiž jedním skromným reprezentantem všech 53 let autorova života.

Výbor z poezie slovenského básníka, známého také jako autora literatury faktu, přináší ukázky ze čtyř básnických sbírek z let 1995-2000. Autorova poezie je založena na stručném vyjádření o několika strofách, které je podáno s kultivovaným nadhledem a nepostrádá potřebnou gradaci, ústící často do neobvyklé pointy. Obsahově pak Leikert tíhne k zachycení osobních prožitků a vzpomínek, které se staly určujícími

Básnická sbírka devětasedmdesátiletého věčného debutanta. Dávný přítel Hrabalův a Boudníkův, poslední žijící člen surrealistické skupiny Libeňští psychici, překvapí v nových verších humorem, sentimentem, zkratkou, sebeironií i průbojnými obrazy. Především ale neopakovatelnou atmosférou plavení vzpomínek, které si nijak nepřekáží s vnitřním mládím autora. Vychází s doslovem básníka ticho.

Jde už o třetí knihu veršů tohoto autora. Petr Batěk je ukázkovým typem herce, o němž lze říct, že je jako víno čím je starší, tím více zraje Nejenom, že je podle mnohých (především) žen velmi charismatický, ale i profesně-herecky více vnímá to, co právě hraje, silněji, emotivněji Je to určitě i díky jeho hereckým zkušenostem z řady divadel, od Národního přes Fidlovačku, Kladno či Cheb, filmové a televizní

Prvotina mladé ostravské autorky obsahující 39 básní seřazených do pěti oddílů - Průletu žalu, Učitelky lovu, Doklepat to All In, Zábradlí do dálek a oddílu A možná hoří. Křehké verše, v nichž \"někdy je lepší/ brečet v dešti\". Miniatury plné metafor a hudebnosti, také ovšem mladického odmítání \"světa se špinavou jehlou\". Sbírka, o které napsal básník a publicista Ivan Motýl, že \"určitě nezhasne

Básnická sbírka Violy Fischerové. „On je to vlastně takový Předkonec 2, jenže tentokrát vztažený na mne.“ – Viola Fisherová Viola Fischerová (1935) vydala básnické sbírky Zádušní básně za Pavla Buksu (1993) Babí hodina (1993/95) Jak pápěří (1995) Odros

Básnická sbírka.

Poezie nelíbivá, mnohdy jsou to verše škobrtavé, odírající jazyk na kost. Pavla Vašíčková se jím s vážností prodírá, aby ohledala hranice sdělnosti slov; jistý minimalismus vyvažuje pasážemi vyznačujícími se kypěním, bubláním, zaklínáním - všelijakým kroužením kolem nesdělitelného, které by bylo rádo vyřčeno. Překvapuje nečekanými zkratkami, syrovým gestem; mučivé noční můry se zvrhávají v nepříliš

Prvotina Tomáše Klášterského. Autor publikoval v Revue Weles, více než tištěnou formou však svoji tvorbu doposud prezentuje na četných autorských čteních.

Básník a queer aktivista Jiří Feryna se ve svém očekávaném debutu s čtenářem nepáře. Sbírka Před setřením představuje jeden z prvních (a velmi ostrých) tvůrčích vrcholů nejmladší básnické generace. Významy jsou tu stírány a nově konstruovány, zvuky zkreslovány, slovní kořeny obnažovány. Palimpsest, noise, radikální lyrika.