Existencia dvoch po sebe idúcich období totalitných režimov: prvej Slovenskej republiky s kresťansko-nacionálnou ideológiou a Československej socialistickej republiky, s ideológiou marxizmu-leninizmu, spôsobila, že z pera historikov výchovy vychádzali v druhej polovici 20. storočia publikácie viac či menej poznačené ideologickým odkazom doby. To spôsobilo prerušenie kontinuity rozvíjajúcej sa pedagogiky,

Patti izgő-mozgó, szeleburdi, (az iskolán kívül) mindenre kíváncsi kislány, míg Domoska megfontolt, jószívű, bátor kisfiú. Talán azért is olyan jó barátok, mert kiegészítik egymást. Velük tartunk kalandjaik során az iskolapadba, az osztálybuliba, a játszótérre, és elkísérjük őket a nyaralásra is. Papp-Für János és csapata egy olyan összművészeti alkotást hozott létre, amely a komolyabb tanulási nehézségekkel

Hravá velkoformátová „tulletovka“. Tvá kouzelná ruka tančí a skáče po stránkách knihy, mění se v rybu, motýla i raketu. Může fungovat jako podpora grafomotoriky (uvolňování předloktí a zápěstí), nebo jen jako soubor relaxačních a výrazových cvičení.

Co to vlastně znamená být dospělý? Není to něco, co dostáváme spolu s občankou. Pravda je, že většina lidí prožije celý svůj život ve stavu nedospělosti. Protože být skutečně dospělý znamená onu prostou a přitom tak náročnou věc: Schopnost doopravdy převzít odpovědnost za svůj život. Převzít odpovědnost pouze a jedině sám za sebe. Vratislav Hlásek je zkušený průvodce cestou osobního rozvoje. Lapidárně

Rozvíjení komunikačních dovedností na 1. stupni ZŠ Naslouchání je zdaleka nejvyužívanější komunikační dovedností. To dokazují i četné domácí a zahraniční výzkumy, přesto je umění naslouchat věnována v našich školách jen velmi malá pozornost.

ublikace je věnována postavení seniorů v dopravě, jejich bezpečnosti a mobilitě. Zaměřuje se na tři fáze staršího věku: rané stáří od začátku penzijního věku do 75 let, střední stáří od 75 let do 85 let a vysoké stáří od 85 let výše.

Ako vychovať zodpovedné, vnímavé a šťastné deti. Tento prelomový sprievodca pre každého rodiča mení zaužívané postupy vo výchove detí a transformuje vzťah rodiča a dieťaťa do pohodlného spolunažívania.

Ačkoli kniha vychází z ověřené pedagogické teorie, nabízí velmi čtivého průvodce běžným dnem v mateřské škole. Autor se ptá, zdali si děti mohou mazat chleba k svačině samy, jak zorganizovat náročné situace typu přechodů z jednoho prostředí do druhého, a ukazuje, že děti toho zvládnou mnohem více, než si sami myslíme.

Trápí vás propady nálad, automatické negativní myšlenky a obavy vám přerůstají přes hlavu? Těžko hledáte způsoby, jak relaxovat a uvolnit se?

Jak s dětmi komunikovat v divadle a o divadle? Proč chodit se třídou do divadla?

Každý se někdy naštve. Když se ale vztekem necháváme přeprat, možná se s námi ostatní děti nebudou chtít až tak moc kamarádit.

Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: „Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí. Na začátku velké písmeno, na konci zpravidla

Manfred Pretis je autorem mnoha publikací a výzkumů v oblasti rané péče a podpory vývoje dítěte raného věku a zároveň člověk s dlouhodobou přímou zkušeností v této oblasti. Jeho publikace reflektuje současná teoretická východiska rané péče jako oboru, avšak kniha je zároveň praktickým průvodcem profesionálů pracujících (nejen) v sociální službě raná péče.

Montessori pedagogika se mezi rodiče stále více šíří. Vzniká stále více mateřských škol, které mají v názvu montessori.

Povrchní vykladači někdy tvrdí, že základem montessoriovského přístupu je ponechat dítěti naprostou volnost a nikterak ho neomezovat. Každý, kdy takovýto přístup na dětech vyzkoušel a je schopen objektivně hodnotit výsledky, dojde k závěru, že samotná volnost a neomezování vedou u dítěte k sobectví, k neschopnosti přizpůsobit se a později i k nerespektování pravidel lidského soužití.

Autorka vychází z premisy, že příběhy jsou pro děti neocenitelným zdrojem zábavy a poučení. Nabízejí však učitelé a vychovatelé ve školách, ale i rodiče doma dětem dostatek podnětů, jak získávat informace pomocí tohoto přirozeného a pro děti přitažlivého procesu?

Táto kniha je určená pre tých, ktorí vedia, že ich dieťa potrebuje pomoc. Vychádza z vlastných skúseností autora s dieťaťom aj so sebou samým.

Feuersteinův program Instrumentálního obohacení Reuvena Feuersteina, profesora kognitivní a pedagogické psychologie, a jeho spolupracovníků je základním teoretickým dílem popisujícím metodu, která rozvíjí kognitivní funkce jedince a učí ho všem mentálním operacím a strategiím duševní činnosti. Tím rozšiřuje mentální potenciál jedince a jeho schopnost učit se, a tak pomáhá překlenout deficity kognitivních

Cílem knihy je seznámit čtenáře s problematikou psychologie a pedagogiky rozumově nadaných dětí se specifickými poruchami učení, zejména s dyslexií. Autorka vysvětluje, jak je vhodné tyto děti, jež bývají označovány jako tzv. „paradoxní žáci“, rozpoznat, jakým způsobem obvykle kompenzují svůj handicap, jaký je častý profil jejich schopností a handicapů při psychologickém vyšetření, jaký je obvykle

Kniha integruje poznatky a přístupy moderní pedagogiky se zaměřením na vztah učitele a žáka jako motivující prvek ve vyučování. Autorka vychází z poznatků humanistické psychologie a porovnává autoritativní a partnerský přístup ve vyučovacím procesu, které označuje jako přístup tlakem a tahem. Rozebírá výchovné i vzdělávací konfliktní situace a naznačuje možnosti, jak jim účinně předcházet. Objasňuje